Po sedmi letech se díla Alfonse Muchy vracejí do Slovanského domu v jedinečné výstavě iMucha

Nejrozsáhlejší sbírka díla Alfonse Muchy se po sedmi letech vrátila do Obecního domu. Slavná kolekce originálních plakátů a dalších neméně ohromujících artefaktů secesního mistra, jejíž základy položil v minulosti tenista Ivan Lendl, se ve světové premiéře ukazuje v unikátní podobě. Ženám z plakátů vdechli tvůrci život prostřednictvím nejmodernějších špičkových technologií, stejně tak ožívá sám Alfons Mucha, který na návštěvníky promluví z obrazu. Digitalizované a ozvučené výjevy z monumentální Slovanské epopeje návštěvníka doslova vtáhnou do dějin slovanských národů. To vše a mnohé další nabízí fascinující pohled jak na originální tvorbu velikána české secese, tak ji zároveň přibližuje současným způsobem.
 
V roce 2013 byla Muchova výstava ze sbírky tenisty Ivana Lendla v Obecním domě s návštěvností 185 000 diváků nejnavštěvovanější výstavou výtvarného umění v historii České republiky. V tomtéž roce sbírka změnila majitele, 116 plakátů z let 1894 až 1935 přešlo do nového Nadačního fondu Richarda Fuxy. Mucha namaloval celkem 119 plakátů, ze tří chybějících ve sbírce je jeden v Metropolitním muzeu v New Yorku a jeden v muzeu v Hamburku, třetí je nezvěstný.
Po skončení pražské výstavy sbírka putovala s velkým úspěchem po světě. V roce 2016 byla vystavena v Královském paláci v Milánu a v Dóžecím paláci v Janově. V roce 2018 v New Yorku a loni v Soulu v Koreji.
Obecní dům nebyl pro expozici vybrán náhodou a ani návštěvnický úspěch při jejím prvním vystavení, nebyl tím důvodem. Jsou jím stopy, které Alfons Mucha v Obecním domě zanechal a které aktuální výstava také připomíná – jeho výzdoba Primátorského sálu. Výstava se rozprostírá ve stejných prostorech, jako před sedmi lety. Původní sbírka byla doplněna o 70 nových děl, na 550 metrech čtverečních zde návštěvníci najdou na 220 originálních děl. Stejně jako před sedmi lety stojí za koncepcí expozice renomovaný kurátor, expert na Alfonse Muchu, Karel Srp.
„Na své si proto přijdou jak milovníci klasického výtvarného umění, tak i vyznavači posouvání kusu naší umělecké historie do soudobých rozměrů. Těšit se mohou i návštěvníci, kteří zavítali na výstavu v roce 2013. Od té doby totiž sbírka prošla výrazným rozšířením a podařilo se nám získat další velmi vzácné originály. Namátkou mohu jmenovat Figures décoratives, obraz Modlitba nebo skici vitráže katedrály sv. Víta. Dokonce jsme nechali vyrobit její nasvětlenou zmenšenou repliku, která je v expozici k vidění. Navíc listy skicáře se digitálně samy obrací,“ říká Richard Fuxa, autor projektu.
Milníky v životě Alfonse Muchy
Alfons Mucha přišel na svět v Ivančicích v roce 1860. Malířské nadání měl Mucha již od dětství.  V roce 1878 se hlásil na pražskou Akademii, avšak byl pro nedostatek talentu odmítnut!!! V 19 letech odešel do Vídně pracovat jako malíř divadelních dekoraci. V letech 1885-1887 vystudoval mnichovskou Akademii výtvarných umění. Na podzim roku 1887 odjel Mucha do Paříže, aby pokračoval ve studiích na soukromé Akademii Julian a od roku 1889 na akademii Colarossi. Současně pracoval především jako ilustrátor pro mnohá pařížská nakladatelství a časopisy. V roce 1890 si založil vlastní ateliér. Spřátelil se s Paulem Gauguinem, který s Muchou krátce sdílel i ateliér. Jeho světová sláva začala v prosinci roku 1894, kdy navrhl první plakát k divadelní hře Gismonda pro pařížskou herečku Sarah Bernhardtovou, jež byla hvězdou slavného divadla de la Renaissance. Herečka mu poté nabídla spolupráci, která trvala pět let a přinesla Muchovi řadu dalších nabídek. V roce 1896 se Mucha přestěhoval do nového ateliéru, kde vytvořil svou první řadu dekorativních panelů Čtyři roční období. První Muchova samostatná výstava se konala v únoru 1897 v Paříži. V roce 1902 Mucha vydal album Documents Décoratifs, příručka pro kreslíře a malíře obsahovala 72 listů.  V roce 1905 pak následovalo album Figures Décoratives s 30 listy. V roce 1900 se Mucha účastnil příprav světové výstavy v Paříži, byl autorem výzdoby pavilónu Bosny a Hercegoviny. Svou první cestu do USA uskutečnil již jako věhlasný umělec v roce 1904, pracoval tam jako výtvarník i učitel. V létě 1906 se Mucha vrátil zpět do Čech, kde se v červnu oženil s Marií Chytilovou, měli dvě děti, syna Jiřího a dceru Jaroslavu. Manželé po svatbě odjeli do USA, usadili se nakrátko v Chicagu a poté v New Yorku. Pro myšlenku na vytvoření velkolepé série dvaceti velkoformátových obrazů, které by připomínaly dějiny slovanských národů od pravěku až po současnost našel zde investora. Byl jím Charles R. Crane, bohatý průmyslník. V roce 1910 se Mucha natrvalo vrátil do Čech.
Pronajal si část zámku ve Zbirohu, zde tvořil Slovanskou epopej 18 let. V roce desátého výročí vzniku Republiky ji spolu s Charlesem Cranem předal Praze a národu. Epopej sestává z dvaceti velkorozměrových pláten od rozměrů 8,1x6,1 m až po 4,8x 4,05 m. Deset znázorňuje všeobecné dějiny Slovanstva a deset české dějiny.
Mucha obrazy daroval pod podmínkou, že „město Praha umístí hotové obrazy na vlastní náklady v budově výslovně vystavěné k tomuto účelu“. Nestanovil však pro postavení budovy žádnou lhůtu. Je ostudou Prahy, že za téměř sto let budovu nepostavila. Po vzniku samostatného Československa v roce 1918 se Mucha zapojil do budování nové vlasti.  Navrhl první emise československých poštovních známek a kolekce bankovek, které jsou dodnes pokládány za nejkrásnější tuzemská platidla. Navrhl i podobu nových policejních uniforem. Ve stejné době vyzdobil část interiéru Obecního domu. Mucha vše dělal zdarma, bez nároku na odměnu jako dar národu. V roce 1932 se na dvouleté období spolu s celou svou rodinou přestěhoval do Nice. Zemřel v Praze 14.července 1939, je pochován na vyšehradském Slavíně. 
Prohlídka výstavy
Hned u vchodu vítá návštěvníky rozpohybovaný autoportrét Alfonse Muchy z roku 1899, namluvený Jiřím Dvořákem. V anglickém znění propůjčil Muchovi svůj hlas jeden z představitelů Jamese Bonda, americký herec Pierce Brosnan. Hned vedle je obraz z roku 1889 s názvem Modlitba, jedno z nejstarších Muchových děl. Z plakátů nechybí slavná Gismonda a další plakáty pro Sarah Bernhardtovou. Početná je skupina reklamních plakátů, pro šampaňské Ruinart z roku 1896, Moet & Chandon 1899, Heidseck 1901, Benedictinku 1898. Přechod mezi nebeským a světským je zprostředkován štíhlou ženskou postavou připíjející šumivým nápojem. Její prohnuté tělo se opíralo o Muchovu znalost středověkého umění, jako byly Madony stojící na půlměsíci a barokní sousoší, zejména morové sloupy. Plakát pro firmu Nestlé, oslavuje 60 let od korunovace královny Viktorie. Je alegorií života od mládí, usednutí na trůn 1837 až po střední věk. Zajímavé je, že neobsahuje žádnou reklamu na Nestlé. Krásné jsou rozpohybované krásky ze souboru jedněch z nejoblíbenějších plakátů, Čtyřech ročních období. Svou reklamní činnost nepovažoval Mucha jen za užité umění. Plakát měl sloužit k duchovnímu povznesení, k vyjádření spirituality. To je mimo jiné vidět v množství symbolů, doslova vetkaných do jeho plakátů, jako byly hvězdy, kruhy, kříže, oči a srdce.  Symbolika pramenila z dobově oblíbeného rosenkruciánství a ze svobodného zednářství jehož čelným představitelem se Mucha později v Československu stal.   
Špičková digitalizace
Profesionální zpracování digitalizace nejenom Slovanské epopeje vytvořil Michal Dvořák, spoluautor projektu iMUCHA, člen skupiny Lucie. Ten má na svém kontě mimo jiné obrovské úspěchy po celém světě s projektem Vivaldianno. „Podařilo se nám navázat skvělou exkluzivní spolupráci se společností Adobe, pro niž software vytvořil prof. Daniel Sýkora. Jsme nesmírně rádi, že jako jedni z mála máme možnost s ním pracovat, protože se jedná o to nejlepší, co technologie v současné době nabízejí. Ostatně projekce na výstavě iMUCHA jsou toho jasným důkazem,“vysvětluje Michal Dvořák. Jeho dílem jsou na stěně fascinujícím způsobem levitující předměty z Document decorative, rozezvučený obraz významných českých skladatelů, který namaloval Alfons Mucha roku 1929. Je podepsán rovněž pod umně a realisticky vypadající rozpohybovaný obličej autoportrétu mistra. Moderní, a přitom k odkazu Alfonse Muchy citlivý architektonický ráz vtiskl výstavě architekt Miroslav Vavřina, který popisuje své pojetí: „Art Nouveau umělec rozehrával přírodu v bujném rozkvětu bohatostí barev a symbolické komunikaci s divákem. Organicky přesný design výstavy je vložen do legendárního výstavního prostoru z té doby, prorůstá jím a vytváří spolu s barvou stěn rozmanité půdorysné tvary. Scénické osvětlení, výborná akustika, počítačové animace, grafický rastr a předimenzovaná vizuální show představuje Muchovu sbírku v současném kulturně-technologickém detailu studie.“
Mucha zůstal vlastencem    
 "Mohlo by se zdát, že Muchovy plakáty každý již mnohokráte viděl, že je má dokonale prohlédnuté.  Jejich kouzlo však spočívá v neuvěřitelné souhře mnoha výtvarných vrstev, které se z nich vynoří až při dalším vnímání, nikdy se nedají na ráz, při jejich opětovném vstřebávání vystoupí další jejich stránka, která zůstala dosud přehlížená,“ vysvětlil kurátor Karel Srp. Mucha je jediným českým umělcem, který bezprostředně zasáhl do světového umění. Byl bez výhrad nadšeně přijímán, dokázal svůj styl přirozeně v Paříži, která jej proslavila, a ve Spojených státech, kde dostal nápad uskutečnit Slovanskou epopej.  Přes tyto úspěchy zůstal vždy velkým vlastencem, který měl velký vztah k nově vzniklému Československu.  „Výstava zachycuje obě polohy jeho díla, jak určenou pro plakát, tak i velkou digitální projekci Slovanské epopeje, díky níž bude možné zhlédnout monumentálně zvětšené strhující detaily z tohoto dvacetidílného souboru,“ doplňuje kurátor.
Hlavním motivem celé výstavy je spiritualita. „Výstava začíná obrazem Modlitba a končí vitráží, kterou Mucha navrhl pro katedrálu svatého Víta. Spiritualita se ale objevuje nejen v Muchových obrazech, ale i reklamních plakátech,“ dodal kurátor Karel Srp.   
 Limitovaná edice iMucha & Moët
Na závěr prohlídky přichystali organizátoři pro návštěvníky také obchod s tematickým zbožím, aby si mohli z výstavy odnést trvalou upomínku na jedinečný zážitek, jenž expozice nabízí. Najdou v něm pestrou nabídku od drobných upomínek v podobě záložek do knížky či magnetů přes originální hedvábné šátky či oblečení s motivy Muchových děl nebo reprodukcí plakátů v nejvyšší možné kvalitě až po limitovanou edici šampaňského iMucha & Moët. Ta nevznikla náhodou. V roce 1899 Alfons Mucha vytvořil sérii plakátů pro šampaňský dům Moët & Chandon. Po více než jednom století tak tvůrci výstavy opět přivádějí tuto spolupráci k životu.
„Šampaňský dům Moët & Chandon se rozhodl u příležitosti uvedení výstavy iMUCHA v Obecním domě představit speciální balení svých ikonických lahví Moët Impérial. Šampaňské v exkluzivním balení s motivy od Alfonse Muchy bude možné zakoupit výhradně v Obecním domě v butiku u výstavy,“ upřesňuje Jan Kotúč, Country manager společnosti Moët Hennessy.
Výstava je jednou ze tří částí projektu iMucha, který kromě výstavy nabídne multimediální projekci a show, která se odehraje v O2 Universum. Ta byla kvůli pandemii koronaviru přesunuta z října na 19. května 2021.  
Jaromír a Věra Hamplovi, foto Archiv iMucha, Wikipedie a Hampl
Foto na úvod: Autoportrét