Velmi netradiční a zcela nové spojení pěveckého sboru a swingového orchestru – mohutný zvuk sborového zpěvu a zároveň strhující taneční hudba. Obojí současně představí 26. června od 19.30 ojedinělý koncert Po stopách Jaroslava Ježka – na vlně zpěvu a swingu v Městské knihovně v Praze. V podání Kühnova smíšeného sboru (KSS) a Orchestru Ježkovy stopy na něm zazní i méně známé skladby Jaroslava Ježka. „Skvěle se tak doplní zdánlivě velmi odlišná hudební tělesa. Kühnův smíšený sbor vnímají lidé spíše v souvislosti s klasickou hudbou, zatímco Orchestr Ježkovy stopy hraje lehčí taneční hudbu,“ říká Eva Velická, grantová manažerka a sopranistka pěveckého sboru. Novátorskou energii do něj nyní přináší i nový sbormistr Jakub Pikla. Vstupné na koncert je dobrovolné a půjde na rozvoj sborového programu pro handicapované talentované děti. Rezervace vstupenek je možná na vstupenky@kuhnchoir.cz. Koncert je součástí projektu Platform for Singing, který díky své výjimečnosti získal podporu Fondů EHP a Norských fondů.
„Koncertem chceme vzbudit emoce. Nejen strhujícím spojením sboru a swingu, ale také připomenutím Ježkova osudu. Měl obrovský talent. A navzdory těžké době i svým zdravotním handicapům, včetně postupující slepoty, byl neustále optimistický a nadšený. V jeho hudbě tak cítíme především energii, talent a radost,“ popisuje Eva Velická.
„Jaroslava Ježka chceme ukázat v kontextu klasické i zábavní hudby,“ dodává Velická. A připomíná, že Ježkova hudba se na žádných sborových koncertech dosud neobjevila. „A přitom napsal tolik písní! Vnímal sbor i jinak než jen jako těleso, které zpívá složité vícehlasy. Na koncertě proto ukážeme i tuto jeho tvář,“ vysvětluje.
Podle Evy Velické si lidé Ježkovo jméno spojují především s písněmi Osvobozeného divadla – s Voskovcem a Werichem. „On ale nebyl jen autorem hitů, jako Život je jen náhoda nebo Tmavomodrý svět. Jaroslav Ježek byl školeným hudebníkem, který vytvořil i řadu skvělých děl v oblasti klasické hudby. Tato část jeho díla je však u nás skoro neznámá. A v emigraci v USA již nestačil s klasikou prorazit – po třech letech tam, v pouhých pětatřiceti, zemřel,“ uvádí Velická. A dodává, že koncert přinese i překvapení: mluvené slovo s několika výňatky z Ježkových dopisů.
Síla zvuku
Koncert Po stopách Jaroslava Ježka – na vlně zpěvu a swingu bude zcela jedinečný díky svému zvuku. Spojení zvuku dobového swingového orchestru a velkého smíšeného sboru přinese nové zážitky a naruší běžný stereotyp vnímání „vážné“ hudby. „Každý si tu přijde na své. Mohutný zvuk sboru spolu se swingovou hudbou zprostředkují různá místa i dobové atmosféry. Ať to jsou tančírna, koncertní sál, kavárna nebo továrna… Na koncertě se představí klasické sborové skladby jak Jaroslava Ježka, tak jeho učitele Josefa Suka a kamarádů – skladatelů Pavla Bořkovce a Iši Krejčího – z 20.–30. let 20. století. A orchestr zase ukáže Ježka v kontextu taneční a populární hudby 30.–50. let,“ líčí Velická.
Orchestr Ježkovy stopy na koncertě zahraje i některé písně ze svého posledního CD Blaničtí rytíři. To vydal při příležitosti 80. výročí operace Antropoid. Hudbu Jaroslava Ježka zde doplňují protiválečné texty Voskovce a Wericha. V nových aranžích tak zazní písně jako Vítězné V, Hej pane králi i David a Goliáš na texty, které Voskovec a Werich psali už v zámoří. „Projekt je naším příspěvkem k loňskému osmdesátému výročí úmrtí Jaroslava Ježka a zároveň originálním počátkem oslav Roku české hudby 2024, v němž chceme tento koncept dále rozvíjet,“ říká Eva Velická.
Nový sbormistr, nové horizonty
Kühnův smíšený sbor pracuje už několik měsíců pod vedením nového sbormistra. Jakub Pikla do sboru přináší novou energii a chuť vést těleso kupředu. Zkušený hudebník tradičně spolupracuje s českými orchestry, divadly a festivaly. Sám také pořádá koncerty a další akce. „Právě v nich se neustále snaží rozvíjet a posouvat sebe i sborové zpívání do dalších rovin. Sbor, to není jen koncertování a zkoušení, to je také socializace, vzdělávání, společné zážitky a integrace,“ upozorňuje Velická.
KSS realizoval v posledních dvou letech projekt dirigentských a sbormistrovských jednodenních až třídenních workshopů, v nichž pokračuje i letos. Pořádá je vždy v Praze jednou až dvakrát ročně. „Studenti dirigování, budoucí i praktikující sbormistři si na nich mohou vyzkoušet řízení velkého sboru. Lektory jsou vždy renomovaní sbormistři. Účastníci kurzů, ale i sboroví zpěváci, získávají díky této výměně nové zkušenosti a další zajímavé podněty pro svou práci,“ uzavírá Velická. www.kuhnchoir.cz
Víte, že…
… Kühnův smíšený sbor vznikl v roce 1959 a dnes čítá 80 zpěváků? Své dobré jméno si vydobyl především díky vynikající interpretaci repertoáru z 18.–20. století. Renomé získal i aktivní účasti v nových projektech, včetně natáčení filmové hudby, a interpretací skladeb současných autorů. Zvítězil na mnoha soutěžích, například v Itálii či Maďarsku.
… partnerem projektu je Norská hudební akademie z Osla, na níž během téměř padesáti let její existence studovalo mnoho světově uznávaných hudebníků. Kromě klasické hudby poskytuje špičkové vzdělání také v oborech lidové či jazzové hudby. Akademie je zároveň největším organizátorem koncertů v Oslu. „Díky spojení s našimi norskými partnery z hudební akademie jsme už uskutečnili řadu aktivit – koncerty, workshopy i skladatelskou soutěž – které ukázaly sborové zpívání v nejrůznějších kontextech. A upozornily také na jeho sociální rozměr a význam ve školách. A podpořili jsme i vznik nových soudobých skladeb,“ doplňuje Velická.
… KSS koncertoval na podzim loňského roku v Římě a Vatikánu, kde společně se Soňou Červenou uvedl Nové oratorium Nádech věčnosti Jana Zástěry. Letos toto dílo nahrává, v prodeji by mělo být do konce letošního roku.
… Kühnův smíšený sbor uvede v nadcházející sezóně Holstovy Planety a Dvořákovu Lužanskou spolu se Symfonickým orchestrem FOK. V rámci samostatných koncertů je nyní aktuální projekt Zpívej!, který v roce 2023 uvede české i světové premiéry. KSS pokračuje i ve spolupráci s ND Praha, kde v rámci Roku české hudby 2024 a dvousetletého výročí narození uvede opakovaně operu Libuše. Koncertem s Orchestrem Ježkovy stopy pak na podzim 2024 zahájí i mezinárodní konferenci o sborovém umění Choralia magna 2024 v Hradci Králové.
… Česko má velkou tradici sborového zpívání? V zemi působí stovky až tisíce dětských i dospělých sborů. „Úroveň některých je udivující. Dokazují to různé celostátní přehlídky. Náš sbor je se svou více než šedesátiletou historií součástí této tradice, proto k některým našim koncertům zveme nově dětské sbory různé velikosti i různého zaměření. Jsou to jak špičkové soutěžní sbory, tak i komorní sbory základních uměleckých škol nebo speciálních škol s handicapovanými dětmi,“ říká Eva Velická. A dodává, že sborové zpívání je jiné než sólový zpěv – méně v něm jde o barevnost a výraz jednotlivého hlasu. „Jeho síla je ve spojení více lidí a jejich hlasů. Výsledkem může být zcela unikátní barva. Každý sbor totiž zní jinak. Když 50 lidí zpívá společně jednu skladbu, je v tom obrovská energie. A zážitek pro diváky je až fyzický – dalo by se to přirovnat k nějakému kolektivnímu sportu,“ je přesvědčena Velická.
KDO JE:
PhDr. Eva Velická, Ph.D. (46 let)
Muzikoložka, manažerka a sopranistka Eva Velická je žena, která žije hudbou: aktivně ji provozuje, píše o ní a propaguje ji. Díky svým organizačním schopnostem a mezinárodním kontaktům pomáhá také jejímu vzniku a provozování.
Vystudovala hudební vědu na FF UK Praha s ročním studijním pobytem na Phillips-Universität Marburg. Od roku 2015 je šéfredaktorkou hudebního nakladatelství Bärenreiter Praha. Je členkou řady odborných a dramaturgických rad. Od roku 2011 je členkou grantových komisí na Ministerstvu kultury ČR. V roce 2007 se skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm založila spolek Omnimusa, který realizoval řadu vysoce oceňovaných hudebně-divadelních projektů (např. Divadlo Gočár získalo Cenu Alfréda Radoka za nejlepší hudbu 2012 a Cenu Divadelních novin za nejlepší hudební divadlo 2012/13).
Je sopranistkou Kühnova smíšeného sboru, v němž působí zároveň jako grantová manažerka. Úspěšně napsala a řídila desítky grantových projektů, včetně těch mezinárodních. Pobývala na stážích v Phillips-Universität Marburg, Ludwig-Maxmillian-Universität München, nakladatelství Bärenreiter Kassel, Beethoven-Haus v Bonnu, Bibliotheque Nationale de France v Paříži, Library of Congress ve Washingtonu D. C. a dalších. Je vášnivou obdivovatelkou díla Leoše Janáčka, jenž ji vždy dokáže strhnout svou výraznou emocionalitou. O české hudbě už publikovala stovky odborných či popularizačních článků.
Se svým manželem, skladatelem Milošem Orsonem Štědroněm, mají dvě dcery, které se také věnují hudbě.
Jakub Pikla (28 let)
Talentovaný český sbormistr, dirigent a hudební režisér je od roku 2022 i vedoucím sbormistrem Kühnova smíšeného sboru.
Po studiích na Gymnáziu Chotěboř absolvoval Konzervatoř Pardubice (dirigování u Jaroslava Brycha) a Akademii múzických umění v Praze (dirigování u Tomáše Koutníka, Hynka Farkače, Leoše Svárovského a Jaroslava Brycha, hudební režii u Jiřího Gemrota a Sylvy Stejskalové). V rámci studií absolvoval také stáž na Kungliga Musik Högskolan ve Stockholmu (dirigování u Glenna Mossopa a Fredrika Malmberga).
Spolupracoval s významnými českými orchestry, např. s PKF Prague Philharmonia, Orchestrem Národního Divadla v Praze, Komorní filharmonií Pardubice či Severočeskou filharmonií Teplice. Během studií byl druhým sbormistrem Pardubického dětského sboru Iuventus Cantans a VUS Pardubice.
Mezi lety 2019—2021 působil jako korepetitor Baletu Národního divadla v Praze. Od roku 2016 také stojí v čele Smíšeného pěveckého sboru Doubravanu Chotěboř.
V současnosti pedagogicky působí na ZUŠ Pardubice-Polabiny. Ve volném čase se věnuje památkové péči o varhany, komponování, aranžování a také organizaci kulturního života. (15.5.2023)