Po Vltavě s betonem

Říční doprava surovin pro výrobu betonu je pro Prahu nejlepší!
 
Praha a beton
Hlavní město Praha se stále rozvíjí. Čeští i zahraniční investoři budují nové bytové komplexy, administrativní budovy, obchodní a vzdělávací centra, výrobní haly a další. Majitelé své stávající budovy rekonstruují, a tím pomáhají zlepšení celkového obrazu města. To vše činí Prahu atraktivní pro občany, firmy a v neposlední řadě i turisty. Hlavní město Praha a jeho představitelé pak vyrábějí podmínky pro pohodlný a spokojený život investicemi do rozvoje dopravní infrastruktury, jako je výstavba metra, tunelů, tramvajových tratí, silnic, chodníků, kanalizací nebo kolektorů. Objem výstavby v Praze je tak dlouhodobě největší ze všech měst České republiky.
Proč beton?
Základním stavebním materiálem téměř všech městských staveb je beton. Je to materiál pevný a současně nekonečně variabilní ve svém použití, a pro zdraví člověka není nikterak závadný. Proto se už dlouhá desetiletí používá všude ve světě. V mnoha zemích vznikají z betonu unikátní stavby, které vedle své účelovosti vynikají i skvělou architekturou. Jendou z nich je i Česká republika, kde se stavby, jako budova NTK, Tančící dům a další, řadí mezi světové unikáty.
V Praze se každý rok spotřebuje přibližně 1 000 000 kubických metrů betonu. A jen v centru, tedy v prostoru asi do 5 km od středu města, se ročně spotřebuje v průměru 200 000 kubíků.
Výroba, doprava, zpracování
Beton má však také jednu velkou nevýhodu – musí se zpracovávat čerstvý, tedy tekutý. Zároveň ale, jakmile je do směsi přidána voda, začíná beton tuhnout. Na uložení čerstvého betonu do konstrukce má stavebník pouhých devadesát minut od jeho namíchání v betonárně. Dopravní komplikace ve městě mohou znamenat, a v Praze v pracovní dny nejsou výjimkou, že cesta automixu na stavbu trvá i hodinu. Na zpracování a odborné uložení betonu na stavbě tak zbývá často jen 30 minut. To je, zejména v případě velkých budov nebo tunelových komplexů, skutečně šibeniční termín. Z toho vyplývá, že betonárna musí být co nejblíže místu stavby. Beton se skládá z kameniva, tedy z písku a štěrku (80 %), cementu (14 %) a vody (6 %). Hlavní složka – kamenivo, se z lomu do betonárny dopravuje ze vzdálených lokalit nákladními automobily.
Betonárny v centru města a lodní doprava kameniva
Přínos betonáren uprostřed Prahy pro lepší životní podmínky ve městě spočívá ve dvou hlavních skutečnostech:
- kamenivo pro výrobu se do betonárny dopravuje lodí
- automixy ujedou kratší vzdálenost při dopravě betonu z betonárny na stavbu
Kamenivo se dopravuje lodí:
- 370 000 tun kameniva ročně dopraví nákladní lodě – 1 loď = 33 nákladních kamionů
- o 2/3 méně emisí oxidu uhličitého oproti kamionové dopravě
- méně hluku
- menší opotřebení silnic
- lepší průjezdnost pražských ulic
Automixy ujedou kratší vzdálenosti:
- celkově o 200 000 km ročně méně
- snížení emisí oxidu uhličitého až o 40 % oproti dopravě z okraje města
- menší opotřebení silnic
- lepší průjezdnost pražskými ulicemi
Betonárny na okraji města a silniční doprava kameniva
Základním problémem zásobování betonáren, které jsou na okraji města, je doprava kameniva. Nejvhodnější pískovny a lomy se nacházejí na sever od Prahy. Kamenivo pro betonárny na jižním okraji města se proto dopravuje přes celou Prahu.
Pokud by betonárny v blízkosti centra, u řeky, neexistovaly, znamená to, že z pohledu zásobování betonáren:
- kamiony s kamenivem najedou po Praze o 370 000 km/rok více
- o 2/3 oxidu uhličitého více se vypustí do pražského ovzduší
- zvýší se zatížení občanů hlukem od projíždějících kamionů
- zvýší se opotřebení silnic ve městě (naložený kamion váží cca 40 tun)
- zhorší se průjezdnost hlavních pražských ulic (denně až 50 kamionů)
Dalším problémem je rozvoz čerstvého betonu po městě. Pokud by betonárny nebyly uprostřed města, ale byly jen na okraji, znamená to, že:
- automixy s betonem najedou po městě o 200 000 km/rok více
- významně se zvýší emise oxidu uhličitého
- zhorší se průjezdnost pražských ulic
Betonárna Rohanský ostrov
Betonárna Rohanský ostrov je vybavena mísícím jádrem Stetter o objemu 2,25 m3 a je řízena elektronickým řídicím systémem. K dispozici je 8 tlakových zásobníků, což umožňuje vyrábět produkty na bázi různých druhů pojiv a příměsí. Tato betonárna je umístěna na břehu řeky Vltavy a stojí zde již od roku 1967. Provozovatel betonárny provedl před několika roky rozsáhlou rekonstrukci provozně-technologického zařízení, která spočívala také v instalaci nejmodernějších prachových filtrů, vybudování čistírny odpadních vod, snížení a modernizaci dopravníkového systému, čímž se omezil hluk a prašnost, a došlo také k rekonstrukci příjezdových a obslužných komunikací. Hlavní surovina pro výrobu betonu – kamenivo, se do betonárny dopravuje nákladními loděmi z lokalit na sever od Prahy, Kapacita přístaviště, které je propojeno s betonárnou, umožňuje vyložení až tří lodí za den. Provoz betonárny je okolí skryt za zeleným valem, osázeným vzrostlými stromy.
Betonárna Libeň
Betonárna Libeň je v provozu jen několik let a nachází se také na břehu Vltavy, hned u severního portálu tunelu Blanka. Tato betonárna původně sloužila pro výstavbu městského okruhu a také pro výstavbu Ústřední čistírny odpadních vod v Praze – Troji. Je vybavena nejmodernějším řídicím systémem, prachovými a hlukovými filtry. Kamenivo pro výrobu betonu se dopravuje loděmi z lokalit na sever od Prahy. Pro tyto účely je na břehu řeky vybudováno přístaviště a dovezený materiál se z lodi dopravuje podzemním kolektorem pod čtyřproudou komunikací tunelu Blanka a pod příbřežní cyklostezkou. Tím je zachován prostor mezi řekou a komunikací pro širokou veřejnost. Řidiči aut, cyklisté a pěší tak ani netuší, že přímo pod nimi se začíná vyrábět beton.
Praha ekologické zásobování pro moderní město
Praha patří mezi významné evropské metropole. Stejně jako v jiných městech se zde budují nové byty a kanceláře, a tento trend bude nepochybně pokračovat. Brzy bude také zahájena výstavba dalších úseků metra a vnitřního pražského okruhu. Praha roste a rozvíjí se a pro svůj rozvoj potřebuje zdroj stavebního materiálu. Tím hlavním je beton. Stejně jako v jiných velkých městech, jako je třeba Paříž, má Praha obrovskou výhodu, že má v centru města, na břehu řeku, betonárnu. A dokonce hned dvě. Díky tomu se kamenivo, které je potřebné pro výrobu betonu, nedopravuje těžkými nákladními automobily, ale šetrně k životnímu prostředí, šetrně ke zdraví obyvatel, ekonomicky a moderně – vodní cestou. Nedochází tak k poškozování silnic a k blokování již tak složité pražské automobilové dopravy a k vypouštění toxických plynů do stále se lepšícího pražského ovzduší. Praha se tak řadí mezi moderní evropská města. (30.12.2019)