Počet státních zaměstnanců letos narostl výrazně

Komentář Lukáše Kovandy

Citelně nad průměrem let 2017 až 2022. Pokud vláda sníží jejich počet na úroveň roku 2016, ušetří přes 50 miliard korun ročně.

Počet státních zaměstnanců se letos oproti loňsku zvýšil o více než 10 tisíc osob a poprvé v historii Česka atakuje půlmilionovou hranici, když dosahuje cifry 499 056 osob. Mezi státní zaměstnance, resp. zaměstnance placené ze státního rozpočtu, spadá nejen zhruba 80 tisíc úředníků, ale také třeba učitelé, vojáci, policisté, hasiči či celníci.

Naopak mezi státní zaměstnance nepatři například zaměstnanci placení z rozpočtů krajů a obcí. Celkový počet osob veřejného sektoru, zahrnujícího jak rozpočet státu, tak krajů či obcí, je tudíž ještě vyšší a blíží se jednomu milionu lidí.

Pokud však zůstaneme u zaměstnanců státního sektoru, jejich počet oproti loňsku narostl o zmíněných více než deset tisíc osob, konkrétně o 10 177. Jedná se o druhý nejvyšší meziroční nárůst počtu státních zaměstnanců za období od roku 2017. V letech 2017 až 2022 se průměrně řady státních zaměstnanců rozšiřovaly o zhruba 8600 ročně. Letošní nárůst je tedy citelně nadprůměrný.

S citelným růstem počtu osob placených ze státního rozpočtu samozřejmě rostou nároky na tento rozpočet, jehož schodek bude letos podle našich odhadů činit zhruba 320 miliard korun. Redukce počtu státních zaměstnanců by tak výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí.

Jeden příklad za všechny. Jestliže by vláda snížila počet státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, kdy činil 437 291 osob, jen na řádných hrubých měsíčních platech by v průměru ušetřila zhruba 31,5 miliardy korun. To proto, že průměrný plat státního zaměstnance letos činí 42 403 korun hrubého měsíčně.

Pokud ale zahrneme další náklady na zaměstnance, které se přičítají zaměstnavateli, tedy v tomto případě státu, nabobtná náklad na jednoho zaměstnance v průměru minimálně na 69 100 korun. Tento náklad zahrnuje především zaměstnavatelské odvody v podobě sociálního a zdravotního pojištění za daného zaměstnance. Naopak ale nezahrnují třeba 13. platy, příplatky za případné přesčasy nebo noční, víkendové či sváteční směny.

Snížením počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016 by tedy klesly související roční nároky na státní rozpočet o více než 50 miliard korun. To už rozhodně není zanedbatelná částka. Vskutku by výrazně přispěla k ozdravení veřejných financí. Vždyť třeba zvýšení základní sazby DPH z 21 na 23 procent, které nově navrhuje vládní hnutí STAN, by státnímu rozpočtu podle výpočtu společnosti Deloitte přineslo 24 miliard ročně. Tedy ani ne polovinu toho, co potenciálně přinese redukce počtu státních zaměstnanců na úroveň roku 2016, tedy redukce o zhruba 60 tisíc osob.

Jestliže úřady práce hlásí nyní stále více než 280 tisíc neobsazených pracovních míst, redukce počtu státních zaměstnanců o zhruba 60 tisíc lidí, na úroveň roku 2016, by nepřinesla ani žádný výraznější sociální otřes. Z velké části, ba takřka kompletně by se mohli přesunout do soukromé sféry, a státu by tak opadly náklady s nimi spojené, jak v podobě mezd, tak třeba odvodů, aniž by výrazněji narostly jeho výdaje na sociální dávky, například na podporu v nezaměstnanosti.

Pohonné hmoty zlevňují a dále zlevní

Kvůli obavě z recese v USA či Evropě a kvůli tomu, že ruská ropa stále proudí na světový trh v nečekaně vysokém objemu, a to navzdory západním sankcím.

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu pokračovaly ve svém zlevňování, byť pomalejším tempem než o týden dříve. Benzín zlevnil o 9 haléřů na litr na cenu 36,95 koruny za litr. Nafta o 26 haléřů na 35,01 koruny za litr, přičemž během týdne klesla její cena i pod úroveň 35 korun za litr, tedy nejníže od ledna 2022. Nafta je tedy levnější než zahájením ruské invaze na Ukrajinu, která zpočátku zvedla její cenu až k 50 korunám za litr.

Jak benzín, tak nafta budou zlevňovat i v příštím týdnu. Výraznější zlevnění, o zhruba 30 haléřů na litr, lze čekat u nafty. Je však pravda, že za zlevnění nafty v porovnání se začátkem loňska může i snížení spotřební daně z ní o 1,50 koruny na litr, k němuž došlo loni v červnu. Benzín v příštím týdnu zlevní v rozsahu do dvaceti haléřů na litr. Jeho zlevňování je méně výrazné, než je tomu o nafty. To proto, že v poklesu ceny nafty se více odráží také propad cen plynu v EU.

Cena plynu v EU se v tomto týdnu pohybuje mírně nad úrovní 40 eur za megawatthodinu a je tak stále nejnižší od léta 2021. Od cenového vrcholu konce loňského srpna plyn zlevnil už až takřka o 90 procent. Zásobníky s plynem jsou v EU naplněny stále na zhruba 56 procent, přičemž jejich průměrná naplněnost v uplynulých pěti letech činila v této části roku zhruba 34 procent. Vysoká naplněnost zásobníků, způsobená z velké části poměrně teplým proběhem letošní zimy, je klíčovým důvodem poklesu jeho ceny. Ta tedy fundamentálně odráží slabší poptávku po něm. Nižší sháňka po plynu oslabuje poptávku také po topné naftě, jež v průmyslu částečně slouží jako jeho náhražka. Pokles poptávky po topné naftě vyvolává tlak také na pokles ceny nafty motorové.

Pohonné hmoty zlevňují nejen kvůli teplému počasí a plným zásobníkům, ale také z důvodu poklesu cen ropy na světových trzích a z důvodu aktuálního posilování dolaru vůči koruně. Klesají také ceny velkoobchodně prodávaných paliv na komoditní burze v Rotterdamu, od níž své ceny odvíjejí i tuzemští čerpadláři. V korunovém vyjádření klesla včera cena nafty v Rotterdamu nejníže od ledna 2022. Ropa Brent v korunovém vyjádření zlevnila v uplynulých třech týdnech o bezmála sedm procent, přičemž tento pokles ještě tuzemské čerpací stanice do svých cen naplno promítnou.

Ropa na světových trzích aktuálně zlevňuje zejména kvůli bankovním otřesům a pádům posledních týdnů. Ty vedou k utažení měnových podmínek a ke zvýšení rizika recese jak v USA, tak v Evropě. Oboje snižuje poptávku po ropě, tedy její cenu. Její cenu snižuje také to, že na světový trh stále proudí nečekaně vysoký objem ruské ropy – a to navzdory západním sankcím na ni uvaleným. Zlevňování pohonných hmot v ČR by tak mělo pokračovat i v první polovině dubna.

Koruna je opět při síle

I díky pádům Silicon Valley Bank a Credit Suisse, trochu cynické.

Koruna je opět plně při síle. Alespoň prozatím. Včera zpevnila vůči dolaru pod úroveň kursu 21,55, tedy na svoji vůbec nejsilnější úroveň od 22. února 2022. Česká měna je tak vůči té americké nejsilnější ještě od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu. Sílí díky podpůrné rétorice České národní banky. A díky předpokladu světových trhů, že nedávné euroamerické bankovní pády a otřesy donutí centrální banky v čele s tou americkou ukončit utahování své měnové politiky dříve. Přičemž zároveň nebudou až tak závažné, aby vyvolaly hlubší recesi. Budou zkrátka „tak akorát“. Což je hodně optimistický, skoro až naivní, předpoklad.

Bankovní rada ČNB včera podle očekávání ponechala své klíčové úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba se tak dále drží na úrovni rovných sedmi procent, a to už od června loňského roku. Většina bankovní rady ČNB totiž považuje inflační tlaky v české ekonomice sice za poměrně silné, ale ne natolik, aby opodstatňovaly další nárůst úroků. Či, přesněji, aby přínos takovéhoto nárůstu v očích (většiny) bankovní rady převážil jeho náklady v podobě dodatečného ochromení ekonomické aktivity, daného zdražením financování spotřeby či investic.

Nynější cyklus zvyšování úrokových sazeb nicméně již ČNB podle všeho završila. A i z důvodu vývoje posledních týdnů, zejména tedy v důsledku zmíněných pádů a otřesů bank v euroamerickém prostoru a jeho důsledků, teď naopak narůstá pravděpodobnost dřívějšího zahájení debaty o úvodním snížení základní úrokové sazby ČNB. Alespoň tohle si myslí trh.   Ke snižování úroků ČNB by podle něj mělo docházet už od letošního léta. Což je, opět, poměrně optimistický předpoklad. Jednotliví bankovní radní ČNB proto poslední dobou varují, kudy chodí, že trh to vidí příliš optimisticky a že tak rychle úroky dolů nepůjdou. Jak vidno, trhy – tedy investoři – u nás i ve světě nyní zhusta sází na to, že krach Silicon Valley Bank nebo nucené převzetí kolabující Credit Suisse už ve svém důsledku prostě centrálním bankám dále příliš nedovolí utahovat měnové podmínky a zvedat úroky – protože by pak hrozily pády dalších bank a širší bankovní krize.

Tento optimistický pohled trhů opodstatňuje aktuální dění v USA. Tam právě začala druhá vlna masivního odlivu vkladů z bank, jak říká britská banka Barclays. Tentokrát podle ní američtí střadatelé vyvádějí své peníze z bank zejména do fondů peněžního trhu, tedy třeba do krátkodobých vládních dluhopisů. Ty jsou citelně lépe úročeny než vklady. Banky proto budou muset nahoru s úroky na vkladech. Otázka ale je, zda samy mají na navýšení úročení vkladů kde brát. Může se ukázat, že ne. Potenciálně je proto v USA kolapsem ohroženo bezmála 190 bank, uvádí nová studie tamního Národního úřadu ekonomického výzkumu.

Jeden příklad za všechny. Velký americký finanční dům Charles Schwab v těchto dnech čelí masivnímu odlivu vkladů. Dvakrát silnějšímu, než se předpokládalo. Banka Morgan Stanley mu proto poprvé po sedmi letech zhoršuje hodnocení a citelně snižuje očekávanou cenu jeho akcií. Charles Schwab už zdaleka není jen jedna z největších makléřských firem v USA, ale také plnohodnotná banka, jež se dokonce vejde do první desítky největších amerických. Panuje obava, že finanční dům Schwab bude muset pod tlakem prodat dlouhodobé dluhopisy, které drží, aby měl peníze na výplatu vkladů. Potíž je, že ony dluhopisy nakoupil v čase extrémně nízkých úrokových sazeb. S růstem úroků v režii americké centrální banky cena těch dluhopisů citelně klesá, takže pokud by je Schwab prodal před termínem splatnosti, zaznamená značnou ztrátu. Takovou, jež dost možná masově vyděsí jeho klienty i akcionáře, jako tomu bylo v případě zkrachovalé Silicon Valley Bank.

Paradoxně tak jsou nyní pády a problémy euroamerických bank a finančních institucí pro trhy do značné míry dobrou zprávou, jakkoli to zní i cynicky. Pokud totiž pády bank nebudou tak závažné, aby vedly k výrazné recesi, přičemž zároveň ovšem přimějí centrální banky ukončit utahování své měnové politiky dříve, trhy budou maximálně spokojené. Ostatně, toto optimistické očekávání odráží právě i zmíněný kurs koruny.

Česká měna včera po více než třech týdnech zpevnila nejen vůči dolaru, ale i euru, a to zpět pod úroveň 23,50. Bezprostředně je důvodem středeční zasedání bankovní rady ČNB, jež se jednoznačně a explicitně postavila za silnou korunu coby pilíř svého boje s inflací. A ovšem, koruně svědčí i odeznívání bankovní paniky ve světě, byť možná jen přechodné.

Zatím trh v souhrnu čeká, že základní sazba ČNB zakončí svoji pouť letošním rokem nejpravděpodobněji o jeden procentní bod níže, tedy na úrovni šesti procent. Výraznějšího snížení se pak dočká v příštím roce, kdy by mohla klesnout až k úrovni tří procent. (31.3.2023)