Versailleská mírová smlouva, od jejíhož podpisu letos uplynulo 100 let, zásadně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Nové pohledy na tento dokument přinesla dvoudenní mezinárodní konference, která se konala v Černínském paláci v Praze.
Akci nazvanou The Frustrated Peace? The Versailles Treaty and its Political, Social and Economic Impact on Europe pořádal Historický ústav AV ČR ve spolupráci s Ústavem světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Historiky zajímá, jaký dopad měla mírová smlouva na mezinárodní vztahy a kolonialismus či jak ovlivnila stabilitu konkrétních států, které se v kontextu „nového” světa snažily znovu definovat. Dohoda navazovala na velmi náročná jednání vítězných mocností v Paříži a podepsána byla v červnu roku 1919 v Zrcadlovém sále versailleského zámku.
Globální válku vystřídal pokus o globální mír
Konferenci slavnostně spoluzahajovala členka Akademické rady Hana Sychrová, podle níž Versailleská mírová smlouva poznamenala průběh celého 20. století a její následky jsou čitelné i dnes, po 100 letech. Hlavní přednášku pak měl německý historik Eckart Conze: „Budu z Prahy odjíždět z nádraží, které dříve pojmenovali po americkém prezidentovi Woodrowovi Wilsonovi. Ten prosazoval princip sebeurčení malých států, přitom ze stejného nádraží krátce po vzniku československého státu odjížděly vlaky vojáků, kteří měli bránit jeho nové hranice proti Polákům a Maďarům.” Dodal však, že Československo bylo mezi státy, které vznikly na troskách starých monarchií, vlastně výjimkou: dlouho dokázalo odolávat totalitním a autoritářským tendencím, které ho obklopovaly.
I když byl Conze k jednání mocností v Paříži a následnému mírovému podpisu kritický - mluvil o nich jako o „sérii kompromisů” či „mírovém diktátu” -, zdůrazňoval i další důležité aspekty, zejména vypjaté dobové emoce.
„Žádná konference ani smlouva nemohla dostát tak velkým a tak protichůdným očekáváním. Globální válku vystřídal pokus o globální mír, a publikem byl celý svět. Lidé si představovali novou reorganizaci světa, že se válečné cíle prostě transformují do těch mírových, ale válka v jejich hlavách, „Krieg im Köpfen”, ta nikam nezmizela,” řekl Eckart Conze, který na toto téma loni publikoval knihu nazvanou Velká iluze. Versailles 1919 a nové uspořádání světa (Die große Illusion. Versailles 1919 und die Neuordnung der Welt).
Pozor na staré démony
„Versailleská smlouva vyvolala pocity okamžité deziluze a zklamání a připravila prostor pro alternativní teorie, jakými byly bolševické a nacistické myšlenky. Přesto však nechci tvrdit, že z roku 1919 vedla přímá cesta až k roku 1939. Budoucnost byla otevřená,” dodal Conze, který paralely světa po Versailles vidí i dnes, na troskách bipolárního světa. „Staří démoni nacionalismu a populismu jsou nebezpečně blízko,” varoval ve své přednášce.
Na dvoudenní konferenci se setkali historici z Česka, Lotyšska, Německa, Polska, Rakouska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, USA a Velké Británie. Historici se zaměří například na německé kolonie, ale i na lotyšskou delegaci, dopady na podunajský region i na integraci Sedmihradska v Rumunsku.
Přehlídka, jejímž jazykem byla angličtina a němčina, se konala pod záštitou ministra zahraničních věcí ČR Tomáše Petříčka a předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové. (27.9.2019)
Foto zachycuje zámek ve Versailles v den podpisu mírové dohody s Německem, snímek je uložený v Masarykově ústavu a Archivu AV ČR
