Podvodníci nepolevují a lidé v Plzeňském kraji i přes četná varování přicházejí o peníze

Policisté během několika málo dní evidují desítky případů, kdy se lidé nechali podvést a poslali své peníze na cizí účty. Škody jdou do milionů. 

Navzdory preventivním opatřením, informačním kampaním a opakovaným varování ze strany odborníků i policie jsou podvody v online prostředí jedním z nejčastějších způsobů, jak lidé přicházejí o své peníze. Ačkoliv dlouhodobě a pravidelně upozorňujeme na rizika spojená s podvodnými telefonáty, e-maily, výhodnými investicemi, stále se setkáváme s tím, že lidé podvodníkům naletí a dobrovolně jim posílají své peníze.
Téměř každý den přijímají policisté napříč celým Plzeňským krajem oznámení od lidí, že byli podvedeni a že přišli o své úspory. Poškozenými jsou lidé všech věkových kategorií, od velmi mladých, kterým ještě nebylo ani dvacet let, přes střední věk, až po seniory, kterým je osmdesát. Ve všech případech policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestných činů podvod a případy se intenzivně zabývají.
Legendární hláška z filmu Je to marný, je to marný, je to marný se zde přímo nabízí, ale právě proto nemůžeme s varováními přestat. I když se může zdát, že varování zazněla už nesčetněkrát, praxe ukazuje, že je potřeba je opakovat stále dokola.

Jeden z poškozených reagoval na upoutávku na internetových stránkách, které nabízely výhodnou investici. Po vyplnění dotazníku byl kontaktován bankéřem, který mu měl pomoci s investováním. Na základě jeho instrukcí založil bankovní účet, kam poslal ze svých účtů peníze. Místo aby zbohatl, přišel o milion korun.   

Další poškozený rovněž reagoval na inzerát na internetu, který sliboval výhodné investování. Vyplnil kontaktní formulář a poté se mu ozval údajný zástupce investiční společnosti. Podle jeho pokynů pak poškozený zaslal přes aplikaci nebo přímými převody ze svého bankovního účtu na jiné bankovní účty finanční prostředky ve výši milion a půl korun. Některé z plateb byly po instalaci aplikace pro vzdálený přístup odeslány z účtu bez jeho vědomí. 

Další poškozená reagovala na inzerát s možností investic do kryptoměny, který viděla na sociálních sítích. Poté byla kontaktována obchodníkem, který jí pomohl zřídit krypto peněženku a také naistalovat do mobilního telefonu aplikaci, kde se registrovala a uhradila vstupní poplatek. Poté několikrát denně podle instrukcí prováděla transakce finančních prostředků. Dále byla kontaktována údajným antikorupčním úřadem, že musí zaplatit poplatek 100 tisíc korun s tím, že jí budou finance uvolněny. Tuto částku uhradila, ale bylo jí sděleno, že došlo k poruše a že jí částka bude vyplacena v hotovosti. Žena zaplatila další poplatky, ale transport peněz byl údajně zastaven německou celní správou a bylo třeba zaplatit úhradu za clo. To již žena odmítla a věc oznámila na policii. Do té doby však přišla o téměř tři čtvrtě milionu.

O milion sto tisíc korun pak přišel muž, který uvěřil údajnému bankéři, že jeho účet byl napaden a že je nutné vybrat všechny peníze a poslat je na zabezpečený účet. To podle instrukcí poškozený učinil.  

Dalšímu muži telefonoval údajně policista s tím, že na jeho jméno byl sjednán podvodný úvěr a pro záchranu peněz je třeba poslat všechny peníze na záchranný účet. Ze svého účtu poté přeposlal téměř čtvrt milionu korun.

Falešný bankéř kontaktoval ženu, že si neznámá osoba sjednala na její jméno půjčku a že peníze mají být vyplaceny na německý bankovní účet, jehož majitelem je český terorista v celostátním pátrání a že žena je tudíž podezřelá z financování terorismu a je nutné ověřit, že její peníze jsou legálně získané. Proto žena vyzvedla ze svých bankovních účtů 1 500 000 korun a předala je ve třech případech neznámému muži, který je měl přeposlat do krypto peněženky. Při třetím předání však na kurýra čekali policisté, kteří muže zadrželi.

Dalšímu poškozenému volal neznámý muž s tím, že na investicích poškozený vydělal více než 300 tisíc korun, které si může vybrat, ale musí zaplatit daň 150 tisíc korun finančnímu úřadu, která mu však bude vrácena. Dále si musel nainstalovat program pro vzdálený přístup do svého mobilu. Poškozený peníze vyzvedl, předal je kurýrovi a až za několik dní zjistil, že mu údajná daň vrácena nebyla.   

Výhodné investice hrály roli i v dalším případě, kdy údajný manažer bankovní společnosti volal muži, že měl kdysi investovat do kryptoměn a že nyní jeho výnos činí 57 tisíc amerických dolarů, ale aby si peníze mohl vybrat, musí poskytnout vzdálený přístup do svého počítače. To poškozený učinil, při sdílené obrazovce se přihlásil do svého internetového bankovnictví a poté neznámý pachatel převedl v několika platbách 700 tisíc korun.

Jiný údajný bankéř telefonoval paní, že její občanský průkaz byl zneužitý ke sjednání úvěru a že její finanční prostředky mohou být ohroženy. Přesvědčil ji, aby své úspory přeposlala na takzvaný zrcadlový účet, a tak žena poslala téměř 300 tisíc korun. Když chtěl poslat ještě čtvrtou transakci ve výši 50 tisíc korun, ženě to přišlo podezřelé a peníze již neposlala a věc oznámila na policii.  

V souvislosti se všemi výše uvedenými případy znovu apelujeme na lidi, aby byli obezřetní a chránili svoje finanční prostředky:

► Dbejte zvýšené opatrnosti při cizích telefonátech.

► V případě, že by byly vaše peníze v ohrožení, banka koná vlastní opatření, nikdy od vás nebude požadovat nestandardní transakce, abyste zrušili účet nebo převedli peníze na jiný účet.

► V žádném případě v souvislosti s napadením účtu nebude volat policista.

► Nikdy nikomu neposkytujte přístup k vašemu internetovému bankovnictví ani osobní údaje.

► Neinstalujte si do vašich zařízení programy pro vzdálený přístup.

► Nenechte se rovněž zlákat ani vidinou snadného zbohatnutí.  Místo peněz většinou zůstanou jen oči pro pláč.

V poslední době jsme zaznamenali také nárůst případů, kdy se pachatelé vydávají za blízké osoby – typicky za dceru, syna, kamaráda či známého – a prostřednictvím aplikací komunikačních platforem a nebo SMS žádají o rychlou finanční pomoc. Všem poškozeným přišla z neznámého čísla zpráva s tvrzením, že píše z „nového telefonního čísla“, a následně požádal o urgentní půjčku, například kvůli rozbitému telefonu, nečekanému výdaji nebo zablokovanému účtu. Poškození peníze poslali a teprve poté si tyto informace ověřili a zjistili, že se stali obětí podvodu. Přišli o desítky tisíc korun.

Důrazně doporučujeme:

• Vždy si takovou žádost ověřte jiným způsobem – ideálně zavolejte na původní známé číslo dané osoby.

• Nikdy neposílejte peníze pouze na základě zprávy, i když se tváří důvěryhodně.

• Buďte obezřetní u nových čísel a změn kontaktů bez předchozího upozornění.

• Nenechte se tlačit do rychlého jednání – právě časový tlak je hlavní nástroj podvodníků. por. Mgr. Dagmar Mifková (31.3.2026)