Pojďte dělat mrtvý obor, má budoucnost

Klasické účetnictví je po smrti. Digitalizace a AI udělaly z účetních byznysové parťáky firem. Dnes je typický účtař třicátník, konzultující se stejně starým klientem přes aplikace, jak posunout jeho podnikání, vysvětluje šéfka účetní firmy Marcela Lonková.

Obor, který ještě nedávno všichni vnímali jako synonymum nudy, se mění v dynamickou profesi digitálního věku. Účetnictví prochází revolucí, která je možná ještě hlubší než ta, kterou zažilo IT v posledních dvou dekádách. „Klasická účtárna skončila,“ říká Marcela Lonková ze společnosti This One. „Raketově ubývá firem ochotných platit přepisovače faktur. Klienti chtějí partnera, který jim pomůže řídit firmu.“ Podniky dnes generují obrovské množství dat a potřebují někoho, kdo jim dá smysl. Kdo je propojí, interpertuje a přetaví do rozhodnutí. Moderní účetní tak tráví méně času „účtováním“ a více času nad reporty a aplikacemi. Stávají se z nich průvodci byznysem – někdo, kdo chápe čísla, ale zároveň rozumí lidem i technologiím. „Účetnictví je dnes datová disciplína a jednoznačně patří do oblasti informatiky. V podobě, v jaké přežívá od 90. let, postupně umírá a je to naprosto zřejmé. Vyvstává tu bohužel jiný problém. Běžným účetním dnes chybí patřičné vzdělání, znalost technologií i pochopení principů byznysu,“ potvrzuje Martin Plachý, autor platformy Rekap, která interpretuje účetní data.

Upadající IT, perspektivní účetnictví

Moderní technologie společně s AI urychlily dynamiku na pracovních trzích po celém světě. Velké technologické firmy propouštějí a výrazně omezují nábor juniorů. Například globální gigant společnost Oracle v březnu propustila v USA, Indii, Kanadě, Mexiku a Uruguayi 30 tisíc zaměstnanců kvůli prudkému nárůstu výdajů na AI. I v Česku mladí absolventi IT oborů začínají narážet na zavřené dveře. To ale neznamená, že by dovednosti z IT ztratily hodnotu – jen se přesouvají jinam. A jedním z míst, kde jsou dnes extrémně ceněné, je právě digitalizované účetnictví. „Pro mladé lidi, kteří chtějí být někde mezi byznysem a technologiemi, je to ideální kombinace,“ uvádí Marcela Lonková. Pokud tedy přijmeme tezi, že účetnictví je datový obraz byznysu, vyplývá z toho jasný závěr. Mladí, technologicky zdatní lidé v oboru IT mají dnes ke kvalitnímu digitalizovanému zpracování firemních dat mnohem blíže než tradiční účetní. „Účetnictví je dnes vlastně kódování informací podle určitého klíče a jako takové může být velmi atraktivní pro spoustu mladých pracovníků v IT. Datová analýza, postavená na informacích z byznysu, z okolního prostředí, na kvalitní a rychle komunikaci s managementem, je něco, co vyžaduje úplně nové kompetence, včetně rychlé adaptace na všechny moderní nástroje a samozřejmě AI,“ vysvětluje Martin Plachý s tím, že progresivní změny, které jsou nyní v oblasti IT na trhu vidět, mohou vést k dalšímu urychlení proměny účetnictví. „Já osobně, a to se profesionálně zabýváme účetnictvím a reportingem postaveném na účetních datech, budu raději investovat do vzdělání a adaptace mladých lidí z oboru IT, než sahat pro zkušené účetní,“ dodává Plachý.

Rovnocenní partneři z generace Z

Proměnila se i samotná komunikace mezi účetními a jejich klienty. Ta je dnes nejen výrazně rychlejší a efektivnější, ale také vyrovnanější: „Donedávna bylo běžné, že za firmu jednal padesátiletý majitel a za účetní kancelář pětadvacetiletá slečna. Šéfové firem pak často nebrali účetní jako skutečné partnery. Dnes se úplně běžně potkávají na obou stranách lidé kolem třiceti a má to zcela jinou energii,“ říká Marcela Lonková. Komunikují rychle, přímo a online. Řeší věci přes chat, videohovory, sdílené aplikace. Nečekají týdny na uzávěrky, chtějí mít přehled v reálném čase. I proto zaměstnavatelé nepožadují od účetních jen odborné znalosti, ale hlavně schopnost reagovat, komunikovat a přemýšlet v souvislostech. „Také v průzkumech spokojenosti u klientů opakovaně vychází, že klíčová je rychlost komunikace a orientace v moderních nástrojích – včetně těch, které by dříve s účetnictvím nikdo nespojoval, jako Teams, Slack a podobně,“ popisuje Lonková.

Dlouhá praxe je spíše na škodu

S proměnou oboru se mění i ideální profil kandidáta. Moderní účetní kanceláře často otevřeně říkají: hledáme mladé lidi, ideálně bez „zatížení“ dlouhou praxí v klasické účtárně. Stačí vysoká nebo i jen střední škola a rok či dva zkušeností. Zbytek se dá naučit, pokud nechybí chuť. Naopak konzervativní přístup často naráží. „Není to o věku, ale o nastavení,“ říká Lonková. „Když někdo očekává stabilní prostředí bez změn, bude zklamaný. Klient třeba třikrát do roka změní fakturační systém, zatímco dříve ho měnil jednou za dekádu. A my se musíme přizpůsobit.“

Účtuje se na dálku

Zatímco poptávka po moderních účetních roste, český trh ji zatím plně nevyužívá. Přitom pro mladší ročníky by mohla být atraktivní vysoká flexibilita, která se k účetnictví v digitálním věku váže: práce na dálku, možnost cestovat, kombinovat práci se studiem nebo třeba s rodičovskou dovolenou. Účtuje a komunikuje se hlavně na dálku. „Je to zkrátka mrtvý obor,“ říká s nadsázkou Marcela Lonková. „A právě proto má takovou budoucnost.“ Martin Plachý dodává: „Firmy dnes chtějí znát celou řadu dat a ukazatelů, které jim tradiční účetní nemůže poskytnout. Nikoho vlastně nezajímá, kde sedíte a jakou máte pracovní dobu. Technologická zdatnost je ale klíčovým předpokladem.“ (19.5.2026)