POKOS: Vojáci z Liberce navštívili dvě školy v Ústeckém kraji

Jak se chovat v krizové situaci, jak zachránit život pacientovi při poranění nebo náhlé vážné zdravotní příhodě, jak se ubránit agresorovi při útoku a mnoho dalších zajímavých ukázek mohli vidět žáci Základní školy v Žalanech u Teplic a studenti Střední pedagogické školy v Litoměřicích. Projekt POKOS, Příprava občanů k obraně státu, pokračoval tento týden ve dvou školách v Ústeckém kraji. Za mladými lidmi se vydali pracovníci odboru komunikace Ministerstva obrany a vojáci 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci.
Vojáci pro žáky a studenty připravili názorné ukázky výstroje, vybavení a výcviku z oblasti ochrany proti zbraním hromadného ničení, základů zdravovědy, sebeobrany a bezpečné manipulace se zbraněmi. „Naším cílem samozřejmě nebylo školákům jen něco ukazovat, ale chtěli jsme, aby se hlavně i něco naučili nebo si sami vyzkoušeli,“ vysvětlil rotný Tomáš Růta.
Resuscitace, zástava krvácení, teplo
Ve zdravovědě vojáci dětem a studentům předvedli především kardiopulmonální resuscitaci, rychlou zástavu krvácení a zajištění tepelného komfortu. V základech ochrany proti zbraním hromadného ničení se školáci dozvěděli, co dělat při náhlé průmyslové havárii nebo jak manipulovat s ochrannou maskou. Mladé účastníky setkání hodně zaujaly ukázky boje zblízka a potřebné techniky sebeobrany – například jak se vytrhnout z ruky agresora. Školáci si se zájmem prohlíželi zbraně. Instruktoři jim vysvětlovali i to, že vždy je potřeba s nimi manipulovat velmi zodpovědně. „Zbraně nejsou hračky a život už nejde obnovit jako v počítačové hře,“ zdůrazňovali střelečtí instruktoři.
Řekni, kde ty kytky jsou...
Liberecký kaplan dětem zahrál a zazpíval známou píseň Řekni, kde ty kytky jsou, vzpomínající na padlé vojáky, aby upozornil na válečné veterány a upoutal pozornost žáků a studentů na úlohu armády ve společnosti. Zdůraznil jim hodnoty, které doprovázejí vojenskou službu, jako je spolupráce, obětavost, cílevědomost a úsilí pracovat na sobě. Děti se samy ptaly, jak armáda funguje, jaká je její struktura, kam jezdí vojáci na zahraniční operace, a na mnoho dalších otázek. „Chtěla bych být vojákyní.“ „Uvažuji o tom, že bych šel na vojenskou školu.“ Takové věty od nich také zazněly a vojáky při prezentaci moc potěšily. (14.2.2020)