Polovina zemědělců hodnotí letošní rok jako jeden z nejhorších v historii podnikání, ukázal průzkum AK ČR. Tři čtvrtiny chtějí omezit investice

Zemědělské podniky se letos dostávají pod silný ekonomický tlak kvůli kombinaci nízkých výkupních cen, rostoucích nákladů a extrémního sucha. Ztráty v zemědělství podle odhadu Agrární komory ČR dosahují nejméně 25,6 miliardy korun. Přibližně polovina zemědělců tak hodnotí letošní rok jako jeden z nejhorších v historii svého podnikání a vyhlídky na příští rok nejsou o mnoho lepší. Téměř 79 procent podniků plánuje omezit investice. Vyplývá to z průzkumu Agrární komory ČR mezi 188 členskými podniky.

Letošní hospodaření výrazně poznamenalo počasí. Jarní mrazy, dlouhodobé sucho a vysoké teploty se podepsaly na nižších výnosech řady plodin a v některých případech také na jejich kvalitě. Zemědělci tak přicházejí o část očekávaných příjmů nejen kvůli menší sklizni, ale také kvůli nízkým výkupním cenám. V některých oblastech byla situace natolik vážná, že se nedostatek vlastní produkce promítl i do zásob krmiv a vody pro hospodářská zvířata. Část podniků proto musela sahat do zimních zásob, krmiva dokupovat nebo přistoupit k prodeji zvířat. K tomu se přidávají i další náklady na energie, pohonné hmoty nebo pracovní sílu, které zemědělcům dále snižují příjmy. Odhadované ztráty na tržbách v zemědělství tak dosahují nejméně 25,6 miliardy korun a jejich konečná výše se ještě může změnit.

„Zemědělci nemohou ovlivnit počasí ani vývoj na trhu, přesto nesou důsledky obojího. Když se jim kvůli suchu neurodí, přicházejí o příjmy, ale většinu nákladů musí vynaložit tak jako tak. A pokud zároveň prodávají mléko nebo další komodity za ceny, které nepokrývají náklady na jejich produkci, dostávají se do velmi složité situace. Nejde o špatné podnikatelské rozhodnutí, ale o souběh okolností, který může ohrozit i jinak dobře fungující podniky,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Nepříznivou situaci potvrzují také výsledky průzkumu Agrární komory ČR z letošního září a října. Za jeden z nejhorších roků v historii svého podnikání označilo letošek 50,5 procenta respondentů, dalších 36,2 procenta jej hodnotí jako podprůměrný. Za největší problém považují nízké výkupní ceny zemědělských komodit (39,9 procenta), sucho a další nepříznivé klimatické podmínky (23,4 procenta) a vysoké ceny vstupů (19,1 procenta). Celkové náklady vzrostly nejméně o pět procent u 80,8 procenta oslovených podniků, z čehož nejčastěji se zvýšily o 11 až 20 procent a pětině podniků dokonce o více než 20 procent. Pohonné hmoty zdražily 96,3 procentům respondentů, hnojiva 77,7 procentům a opravy, servis a náhradní díly 71,3 procentům. Významně rostly také mzdové náklady a pachtovné.

Zemědělci přitom nemají příliš prostoru, kde dál šetřit. V otevřených odpovědích upozorňovali, že kvůli nedostatku peněz omezují například hnojení, vápnění nebo ochranu rostlin. Takové úspory se ale mohou projevit až v dalších letech, a to nižšími výnosy a zhoršením produkční schopnosti půdy. Jeden z respondentů upozornil, že příští rok už bude muset šetřit na provozu farmy, nikoli na samotné výrobě. Jiný situaci stručně shrnul slovy: „Hlavní problém je nejistota, co bude dál.“

Obavy se promítají také do plánů na příští rok. Zhoršení ekonomické situace v roce 2027 očekává 44,1 procenta oslovených podniků. Současný rozsah činnosti chce zachovat většina respondentů, zároveň ale 78,7 procenta plánuje omezit investice. Snížení počtu zaměstnanců zvažuje 26,1 procenta podniků. V otevřených odpovědích se objevují také plány na vyřazování méně výnosných pozemků z produkce a obavy z dalšího omezování živočišné výroby. Některé podniky upozorňují, že další propouštění nebo úspory už nejsou možné, aniž by ohrozily samotný provoz. „Situace v zemědělství začíná být likvidační,“ konstatoval jeden z respondentů.

„Pokud zemědělské podniky omezí investice, neznamená to jen odložení nákupu nové techniky nebo modernizace stájí. Dlouhodobě to může brzdit jejich rozvoj, snižovat objem produkce a oslabovat konkurenceschopnost českého zemědělství. Potřebujeme proto konkrétní a včasnou pomoc, předvídatelné podmínky a také férové postavení domácích producentů na trhu. Potravinová soběstačnost se totiž nebuduje prohlášeními, ale fungujícími zemědělskými podniky,“ dodává prezident Agrární komory ČR Doležal.

Nespokojenost se současnou situací i obavy o budoucnost se odráží také v podpoře veřejných akcí, které mají upozornit na problémy zemědělského sektoru. Jejich konání podporuje 60,1 procenta dotázaných, z toho 18,1 procenta rozhodně a 42 procent spíše. Proti se naopak vyslovilo 27,1 procenta respondentů.

Ekonomické výsledky agrárního sektoru představí na základě vlastního šetření také Zemědělský svaz ČR, a sice na přelomu roku.  (5.11.2026)