Povolenky pro domácnosti na burze v červnu dále zdražují, výrazně nad strop EU

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank
Už za půldruhého roku mají zatížit i peněženky Čechů, třeba pohonné hmoty mohou kvůli nim zdražit o 15 až 18 Kč/l, v extrému o 27 Kč/l, plyne z odborných studií 
V pátek se termínový kontrakt pro rok 2028 na povolenku EU pro domácnosti prodával za cenu 81,4 eura za kus (viz https://www.ice.com/products/83048353/EUA-2-Futures/data?marketId=7932292&span=1). Oproti začátku května tedy povolenka pro domácnosti, resp. termínový kontrakt na ni, dále zdražila. Začátkem května, kdy se s termínovými kontrakty na tento typ povolenek začalo obchodovat historicky vůbec poprvé, se cena ustavila na úrovni 76,4 eura za kus. Od té doby tedy došlo ke zdražení o bezmála sedm procent.
Dané povolenky, povolenky druhého typu, jež jsou někdy označovány jako povolenky pro domácnosti, by od roku 2027 mely zatížit například pohonné hmoty či vytápění bytů i v Česku. Podstatně se tak rozšíří část ekonomiky EU, na niž jsou povolenky uplatněny. Ty stávající, tedy povolenky prvního typu, se vztahují hlavně na velké, emisně náročné průmyslové provozy typu elektráren, oceláren, cementáren, ale třeba i cukrovarů.
Jak počáteční cena 76,4 eura za povolenku druhého typu, tak i cena nynější, zmíněných 81,4 eura, jsou výrazně výše, než by odpovídalo stropu EU ve výši 45 eur za tunu emisí, a to i když tento strop upravíme o inflaci (nizozemská banka ABN Amro předpokládá roku 2027 inflačně upravený strop ve výši 59 eur za povolenku). Už před spuštěním povolenek druhého typu ostatně v odborných kruzích panovaly vážné pochyby, zda tento strop, na který se odvolávají i mnozí čeští politici, je možné dodržet.
Univerzita v Kolíně nad Rýnem letos v dubnu publikovala studii (zde: https://www.ewi.uni-koeln.de/en/news/eu-ets2-could-increase-energy-prices-for-households/), podle které je nerealistické očekávat cenu povolenky druhého typu pod úrovní 250 eur za tunu emisí, mají-li být plněny cíle dekarbonizačního plánu EU Fit for 55, jenž je klíčovou součástí Green Dealu EU. Ceny 250 eur za tunu emisí by povolenky druhého typu měly dle studie dosáhnout před rokem 2030.
V Česku by taková cena povolenky znamenala například výrazné zdražení pohonných hmot. Podle výpočtu České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu by cena povolenky druhého typu ve výši zmíněného stropu, 45 eur za tunu emisí, značila zvýšení ceny pohonných hmot v ČR o 3,20 Kč/l, včetně DPH (zde https://cappo.cz/legislativa/emisni-povolenky-v-doprave-ets2). Každých deset eur v ceně povolenky navíc pak cenu podle asociace zvedne o 0,71 Kč/l. Růst ceny povolenky na 250 eur za tunu emisí by pak tedy zdražil pohonné hmoty v ČR o dalších 14,60 Kč/l. Dohromady by tak cena pohonných hmot v Česku narostla během prvních let fungování povolenek druhého typu o 17,80 Kč/l.
A kolik tedy bude stát emisní povolenka pro domácnosti v roce 2030 nejpravděpodobněji? Je třeba vyjít z více studií než jen z jedné.
Prognózy hned několika studií jsou v grafu níže (graf pochází z této studie, str. 9: https://publications.pik-potsdam.de/pubman/item/item_32144_1/component/file_32191/Carbon+prices+on+the+rise+Shedding+light+on+the+emerging+second+EU+Emissions+Trading+System+EU+ETS+2+.pdf). Není v něm ještě zahrnut nejnovější, zmíněný odhad Univerzity v Kolíně nad Rýnem – minimálně 250 eur za povolenku. Pokud tento odhad zprůměrujeme s těmi v grafu, včetně nízkého z pera Evropské komise (viz „COM“ v grafu níže), vychází částka zhruba 220 eur za povolenku. Ta odpovídá zdražení pohonných hmot v ČR o 15,30 Kč/l. Což tedy není žádná extrémní horní mez odhadů, ale naopak odhad odpovídající „průměru průměrů“ hned několika odborných prognóz na dané téma.
Extrémní horní mezí je částka 390 eur za povolenku, jež by odpovídala zdražení pohonných v ČR o zhruba 27 Kč/l.
Nejpravděpodobnější je nárůst o 15 až 18 Kč/l. To však je stále zdražení pouze pohonných hmot. Peněženky četných českých domácností zatíží dále také zdražení vytápění bytů, zejména jedná-li se o vytápění uhlím či plynem.
Česká koruna je světový „Rambo“ dvacátých let
V době pandemie, války či inflace posiluje vůči dolaru druhým nejvýraznějším tempem ze všech měn světa, předčí i euro. Umisťuje se před ní jen švýcarský frank. 
Česká koruna vykazuje ve dvacátých letech silnou odolnost vůči tak zásadním tlakům a otřesům, jako je světová pandemie, válka na Ukrajině, mezinárodní energetická krize či globální vlna mimořádně vysoké inflace. Od 1. ledna 2020, tedy od doby krátce před evropským propuknutím covidové pandemie, až do dneška koruna vůči americkému dolaru zpevnila o poměrně výrazných 5,3 procenta (viz tabulka agentury Bloomberg níže).
Ze všech významnějších měn světa už vůči americké měně zpevnil v tolik pohnutém období výrazněji jen švýcarský frank, a to o 18,4 procenta, plyne dále z dat Bloombergu. Frank však představuje tradiční globální bezpečné útočiště, takže mezinárodní investoři se k němu výrazně uchylují právě v čase významných krizí a otřesů, jichž bylo uplynulých zhruba pět a půl roku plných.
Koruně v daném období svědčil vysoký objem devizových rezerv, který je v poměru k HDP jeden z nejvyšších na světě. Dále pak solidní odolnost českého vývozu vůči poryvům na globálních trzích, kterou potvrzuje loňský historicky nominálně rekordní přebytek zahraničního obchodu ČR se zbožím. České měně pomáhala také vlastní nezávislá měnová politika, která umožnila v rámce boje s inflací zvýšit základní úrokovou sazbu mnohem výrazněji, než tomu bylo v eurozóně. Koruna tak těžila a částečně stále těží z výrazného rozdílu v úročení korunových aktiv a aktiv právě eurových. Svůj podíl na solidním výkonu české měny mají i intervence České národní banky, které v letech 2022 a 2023 probíhaly jak fakticky, tak verbálně. I když se během jejich faktické fáze ČNB zbavila části svých devizových rezerv, ty stále zůstávají jedny z nejvyšších na světě, když převyšují úroveň 40 procent HDP. Takto vysoký objem devizových rezerv odrazuje případné spekulanty proti koruně. Ke spekulací navíc nemají ani věcný důvod. Protože Česko vykazuje solidní rating, jenž se mu zhoršil naposledy ještě v 90. letech, což je na poměry EU mimořádně příznivý výsledek. Solidní rating odráží stále uspokojivý stav veřejných financí; veřejný dluh ČR zůstává jeden z nejnižších v rámci EU.
Dvacátá léta tak zatím ani v nejmenším nepotvrzují obavy četných stoupenců rychlého přijetí eura. Ti v uplynulých desetiletích dlouho varovali, že v době globálních otřesů a krizí česká měna prudce oslabí a destabilizuje celou ekonomiku, pročež je prozíravé přijmout právě euro. Ukazuje se, že pokud země typu Česka udržuje solidní makroekonomickou výkonnost a stabilitu a relativně nízkou úroveň zadlužení, koruna podává nakonec i lepší výkon než euro, a to i v tolik náročném období. Koruna tudíž ve dvacátých letech jednoznačně potvrzuje svoji přezdívku na světových finančních trzích – je vskutku jejich „Rambem“. (22.6.2025)