Požáry sílí doma i ve světě: Extrémní výkyvy počasí způsobují katastrofy v krajině

Vysoké teploty, vyprahlá půda, monokulturní lesy, suché louky a odlesněné plochy se stávají náchylnějšími k rychlému šíření požárů. Nedostatek srážek a úbytek vegetace tak zanechávají krajinu čím dál více zranitelnou. Prohlubující se klimatická změna a výkyvy extrémního počasí, kombinované se suchem a nevhodným hospodařením v krajině riziko požárů zásadně zvyšuje a ohrožuje jak zdraví, majetek, tak přírodní ekosystémy. Lidská činnost bývá nejčastější příčinou požárů, ale jejich rozsah a dopady významně zesilují vlivy spojené se změnou klimatu a degradací krajiny. Požáry se tak bohužel stávají běžnou součástí léta nejen u nás, ale i v zahraničí. Nejsou výjimečnou hrozbou, ale novou realitou, kterou je nutné brát vážně.

Hnutí DUHA připravilo aktuální odborné shrnutí problematiky přírodních požárů v České republice s názvem Lesní požáry a změna klimatu v ČR: příčiny, důsledky, doporučení. Materiál vychází z analýzy dat Deníku Referendum a odborných studií Akademie věd ČR a výzkumného týmu prof. Miroslava Trnky a dalších. Upozorňuje, že i když většina požárů u nás zasahuje menší plochy, klimatická změna výrazně zvyšuje rizikovost krajiny. Hlavní příčinou vzniku požárů zůstává lidská činnost, avšak dlouhé sucho, vysoké teploty v kombinaci s nevhodnou druhovou skladbou lesů napomáhají jejich šíření. Zpráva navrhuje konkrétní adaptační opatření, jako je podpora listnatých dřevin, úpravy lesní struktury či obnova vodního režimu v krajině.

Během letošního léta v Česku střídavě panovalo horké a chladnější počasí. Začátek července přinesl vlnu veder s teplotami přes 35 °C a zaregistrováno bylo v průměru 77 požárů denně, hlavně ve Středočeském kraji, na Ústecku a jižní Moravě. Sucho extrémně vysušilo půdu a zvýšilo riziko požárů. Po suchu přišlo chladné a deštivé počasí. Teď se teploty opět zvyšují a riziko požárů roste.

Požáry se během prázdninové sezóny nevyhnuly ani turisticky vyhledávaným oblastem v zahraničí, což přispělo ke zvyšování rizika a komplikacím při zvládání krizových situací. Ve Francii hořel největší požár za posledních 50 let, který spálil přes 160 km² a způsobil evakuace i oběti na životech. V Řecku plameny ohrozily oblíbené destinace jako Kréta nebo Chios. V tureckém Izmiru muselo své domovy opustit přes 50 000 obyvatel. V Itálii oheň uzavřel turistické trasy na Vesuvu. Itálie navíc čelila výpadkům elektřiny – například v Bergamu, Florencii a Miláně došlo k blackoutům způsobeným přetížením rozvodné sítě a přehřátím podzemních kabelů.

V posledních letech se často hovoří o tzv. „tepelné kupoli“ (heat dome), která se nad Evropou tvoří. Tento meteorologický jev nastává, když se nad určitou oblastí udrží po delší dobu silná oblast vysokého tlaku. Ta funguje jako víko, pod kterým se hromadí teplý vzduch, brání tvorbě oblačnosti a způsobuje další zvyšování teplot na povrchu. Letos se nad Evropou objevila již 3x a přinesla extrémní vedra a rekordní teploty napříč jihem i středem kontinentu, což následně zapříčinilo vysoké riziko vzniku požárů. Její vznik je spojen s blokujícími vzorci v atmosféře, kdy se tryskové proudění (jet stream) zpomalí a mění směr, což umožní, že vysokotlaká oblast tzv. uvízne na jednom místě. Klimatická změna tyto blokující situace i intenzitu vln horka zvyšuje a podobné kupole se tak budou objevovat častěji a s větší silou.

Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina, Hnutí DUHA, říká:

„Většinu požárů sice způsobí člověk, ale jejich ničivost roste kvůli suchu, degradaci krajiny a klimatické změně, která prodlužuje sezónu hořlavosti a zvyšuje zranitelnost lesů.“ „Jednověké smrkové porosty, holoseče a omezená obnova listnatých dřevin vytvářejí podmínky, ve kterých se požáry šíří rychleji a intenzivněji. Změna hospodaření v lesích je nezbytná, pokud chceme snížit riziko do budoucna.“

Eva Pernicová, tisková mluvčí, Hnutí DUHA, říká:

„Klimatická změna neznamená, že bude každý den horký. Znamená to, že dlouhodobé průměry teplot stoupají a extrémy se stávají častějšími. Léto 2025 je toho příkladem – na začátku července panovaly velmi vysoké teploty a zvyšovalo se riziko požárů, o pár týdnů později však dorazilo chladnější a deštivé počasí. Právě tyto prudké výkyvy, tedy střídání sucha, horka a intenzivních srážek, jsou projevem oteplujícího se klimatu, které narušuje stabilitu počasí a zvyšuje pravděpodobnost extrémních situací.“ (13.8.2025)