Pozvánka do Kutné Hory

Památek v Kutné Hoře je tolik, že je není možno všechny navštívit v jednom dni. Návštěvu jsme začali v Sedlci, jehož katedrála Nanebevzetí Panny Marie je od roku 1995 zapsána na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Cisterciácký klášter v Sedlci byl založen v letech 1142-1143 velmožem Miroslavem z Markvartic jako první svého řádu v českých zemích. Konvent přišel do Sedlce z opatství Waldsassen v Horní Falci. V v letech 1282-1283, byl do jeho čela postaven nový opat Heidenreich, za něhož klášter zažil dobu svého největšího rozkvětu i velké stavební aktivity. Hlavním zdrojem hospodářské prosperity sedleckého kláštera se tehdy stala těžba stříbra na území, které mu náleželo. Opat Heidenreich patřil k předním rádcům a důvěrníkům krále Václava II.

Kostnice

Světoznámá kostnice v Sedlci u Kutné Hory patří s více než 400 tisíci návštěvníky ročně mezi nejnavštěvovanější památky Středočeského kraje. Nachází se v podzemní části hřbitovního kostela Všech svatých, který byl vystavěn ve 14. století jako karner (kaple s kostnicí).  Skládá se ze dvou kaplí postavených nad sebou. Horní kaple je symbolem naděje, vzkříšení. Tamní hřbitov pojal po morové ráně roku 1318 na 30 tisíc zesnulých, dalších 10 tisíc mrtvých pojal hřbitov během husitských válek. Po zrušení tohoto rozlehlého hřbitova na konci 15. století byly exhumované kosti uloženy vně i uvnitř podzemní kaple kostela a poloslepý mnich je v roce 1511 seskládal do velkých pyramid. Postupně byla kaple vyzdobena lidskými ostatky v duchu mementa mori. Když v roce 1784 císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter a hřbitovní kostelík se dostal do držení rodu Schwarzenberků z Orlíka. Jejich stavební mistr František Rint dokončil v roce 1870 pomocí kostí a lebek unikátní výzdobu podzemní kaple. Kosti prošly před použitím dezinfekcí a vybělením. Doplnil výzdobu Schwarzenberským erbem a do výzdoby zakomponoval i své jméno. 

Proto bývá považován za původního autora tohoto výjimečného uspořádání lidských ostatků. Podzemní kaple sedleckého kostelíka je mimořádně podobná podzemní kapli na jeruzalémském poli Hakeldama, kam byli pohřbíváni zemřelí poutníci. Těla zemřelých se v hakeldamské půdě údajně rozložila během pouhých 24 hodin. Podle pověsti jeden ze sedleckých opatů navštívil Jeruzalém s diplomatickým poselstvím a přivezl z hakeldamského pole hrst hlíny. Rozprášil ji na klášterním hřbitově a tím se hřbitov stal tzv. Svatým polem, nejstarším ve střední Evropě. To vyvolalo zájem o pohřeb v Sedlci, a tak se sedlecký hřbitov začal rozrůstat až na 3,5 ha. V roce 1421 byly objekty sedleckého kláštera zasaženy požárem založeným husity, který částečně zasáhl i stavbu hřbitovního kostelíka. Na začátku 18. století byl kostelík upraven v souvislosti s celkovou obnovou kláštera podle koncepce opata Snopka a architekta Jana Blažeje SANTINIHO – Aichla (*1677 +1723). Stavbu bylo nutné staticky zajistit, proto Santini vestavěl štít mezi věže západního průčelí a stavbu vzepřel přístavbou západní předsíně. Ve stylu svého specifického architektonického projevu (tzv. barokní gotika) upravil i interiér, včetně návrhu výzdoby z kostí i dalších doplňků jako např. řezaných korun nad pyramidami, svícnů (fiál) aj. Barokní štít mezi věžemi nese sochu Panny Marie – Neposkvrněné početí (Immaculata) od Matěje Václava Jäckela z roku 1709. Od téhož autora je socha sv. Jana Nepomuckého, stojící před kostnicí. Monument je doplněn plastikami dalších čtyř světců: Václava, Vojtěcha, Prokopa a Floriána.

Rekonstrukce

V roce 2014 přistoupil majitel – Římskokatolická farnost Kutná Hora-Sedlec k rekonstrukci. Hlavním důvodem bylo naklánění ze svislé osy. Náklon dosahuje maximální odchylky stěny věže od svislice 460 mm a je způsoben nedostatečnou únosností zeminy, na které je kostel založen. Dle statických výpočtů je únosnost zeminy překročena až 2,7násobně. Dalším závažným problémem objektu byla vlhkost konstrukcí způsobená chybějící hydroizolací nosných stěn i podlahy. Bylo rozhodnuto financovat celou stavbu z vlastních příjmů – tedy příjmů z turismu, bez dotací, grantů a fondů. Důvodem tohoto rozhodnutí byla v jistém smyslu svoboda a možnost dělat rekonstrukci „po svém“ bez zbytečné administrativy, výběrových řízení. Generálním projektantem byl ustanoven Ing. Vít Mlázovský a generální realizační firmou firma Lanostav s. r. o. Byl restaurován lustr o hmotnosti 150 kg. Celkový počet kostí na lustru je 1 041 ks. Kolem kostela byl vykopán výkop kvůli sanaci a díky nalezenému historickému vstupu do dolní kaple, vznikla myšlenka, tento vstup použít. K původní dolní kapli bude připojena část nová, kam bude moci být umístěn prodej suvenýrů, malá expozice a zázemí pro průvodce. Ve výkopu se našlo 1817 koster a 32 hromadných hrobů. Dnes je rekonstrukce v polovině, dosud se proinvestovalo 70 mil. korun.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele

Katedrála byla vystavěna tzv. Mistrem sedleckého chrámu v letech 1290 až 1320, je konventním chrámem bývalého nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách. Kombinuje severofrancouzskou gotickou katedrální architekturu s německými prvky. Jedná se o styl, který zvýrazňuje výšku a subtilnost stavby, čemuž odpovídá také jedinečný skrytý opěrný systém. Stavba tohoto chrámu začala za opata Heidenreicha. Sedlecký chrám se stal první stavbou katedrálního typu a zároveň největší sakrální stavbou na území Čech a Moravy. Původní podoba stavby raně gotického slohu ve tvaru latinského kříže, se nedochovala, neboť v roce 1421 byl zdejší cisterciácký klášter i chrám vypleněn a vypálen husitským vojskem. V troskách zůstal chrám 279 let. I přes svůj žalostný stav však působila stavba natolik monumentálně, že získala v roce 1681 označení SPLENDISSIMA BASILICA – nejskvostnější bazilika. Za opata Jindřicha Snopka (1700) došlo k obnově chrámu. Architektem první etapy obnovy byl Pavel Ignác Bayer z Jihlavy, který provedl statické zajištění a přisuzuje se mu i koncepce pětilodního uspořádání chrámu. Nástupcem Bayerovým se stal geniální Jan Blažej SANTINI – Aichel, který realizoval na sedleckém chrámu své ideje barokní gotiky. Jeho dílem je originální řešení hlavního průčelí s předsíní a celková jedinečná úprava chrámového vnitřku s mimořádně působivou klenbou hlavní lodi, presbytáře a ramen příčné lodi (transeptu). Santini do stavby také vetkl světově unikátní stavební prvky – samonosnou klenbu zvanou česká placka a samonosné točité schodiště. Sochařské práce provedl Matěj Václav Jäckel (*1655 +1738). Většina originálů těchto soch je nyní umístěna v prostoru chrámu. Obnovený chrám byl v roce 1708 vysvěcen. Za necelých osmdesát let po obnově, v období panování císaře Josefa II., byl v roce 1784 sedlecký klášter zrušen a jeho majetek vydražen. Z chrámu se stalo skladiště mouky a v budovách kláštera byla v roce 1812 zřízena tabáková továrna, která je zde dosud. V současnosti je továrna majetkem koncernu Philip Morris. Chrám byl vrácen k církevnímu užívání v roce 1806. Od jara roku 2009 je katedrála znovu zpřístupněna veřejnosti po rozsáhlé rekonstrukci započaté v roce 2001, kdy byla zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR. Celkem bylo během osmi let proinvestováno přes 70 mil. korun, z toho více než 30 mil. korun z prostředků farnosti Kutná Hora-Sedlec. Katedrála se 106 okny má vnitřní délku 87 metrů, šířku 29 metrů a výšku klenby 28 metrů. Je přístupné první podkroví, které skýtá výjimečný pohled na Santiniho klenbu shora a na krov zrestaurovaný bez použití kovových hřebíků. Dá se projít až na kůr, odkud je krásný pohled do prostoru hlavní lodi. V chrámu jsou originály obrazů P. Brandla Čeští svatí, Vidění sv. Luitgardy z r. 1729. Obraz namaloval podle sousoší   Braunova Vidění sv. Luitgardy na Karlově mostě z r. 1710. Jsou zde i obrazy Michaela Leopolda Willmanna. P. Brandl je pohřben v kostele Panny Marie Na Náměti. Chrámová klenotnice ukrývá jeden z nejvzácnějších klenotů střední Evropy – originál sedlecké monstrance.

Podle posledních poznatků se jedná o nejstarší dochovanou gotickou monstranci na světě. Vyrobena byla z galvanicky pozlaceného litého stříbra z roku 1389 v parléřovském stylu a je 97 cm vysoká o hmotnosti 4,7 kg. Řadí se k nejvzácnějším českým klenotům, po bok korunovačních klenotů, Závišovu kříži, relikviáři sv. Maura a Palladia země české. Nejen pro školy je určen kinosál, v němž je možné zhlédnout animovanou historii sedleckého kláštera.  Vstupenky v Sedlci nelze zakoupit přímo v památkách, ale pouze online (https://vstupenky.sedlec.info/) nebo v prodejně u informačního centra Zámecká 279.

Jaromír a Věra Hamplovi (27.6.2021)