Pracovní úraz řeší zaměstnavatel. Tři věci, které si pohlídejte, abyste nepřišli o odškodnění

V Česku se každoročně stane více než 40 tisíc pracovních úrazů, které si vyžádají pracovní neschopnost delší než tři dny. Zranění zaměstnanci mají nárok na odškodnění, které může zahrnovat nejen bolestné, ale také náhradu za ztrátu na výdělku, náklady spojené s léčením nebo dlouhodobou rentu. Odškodnění je vypláceno z pojistky, pro případ pracovního úrazu jsou totiž zaměstnavatelé ze zákona pojištěni. Partnerem pro jednání s úřady a pojišťovnou je tak zaměstnavatel, nikoliv zraněný. Pasivita se ale zaměstnanci nemusí vyplatit, upozorňuje společnost Vindicia, která se na kompenzace specializuje. Přidává tipy na tři faktory, které by měl poškozený sám aktivně pohlídat.

Chyby v dokumentaci, pozdní nahlášení úrazu nebo nesprávně uvedené údaje o mzdě mohou způsobit komplikace při získávání odškodnění. „Narazili jsme na případy, kdy jsme až s odstupem času zjistili, že zaměstnanec dostává nespravedlivě nízké dorovnání mzdy. Někdy se na to dokonce přišlo až při výplatě doživotní renty. Důvod byl ten, že zaměstnavatel špatně nahlásil výši původní mzdy,“ říká Tomáš Beck, expert na odškodnění společnosti Vindicia. Podle jeho zkušeností zaměstnavatelé při řešení úrazů často tápou, netuší, jak postupovat, pověření pracovníci navíc nejsou zrovna motivovaní dělat vše pro to, aby zraněný kolega odešel s vysokým odškodněním. Co by si tedy měl poškozený sám pohlídat?

1. Správně zdokumentujte úraz. Zápis do knihy úrazů nemusí stačit

Základem úspěšného odškodnění je správná dokumentace. Už při prvním lékařském ošetření by měl zaměstnanec výslovně uvést, že se zranil při práci. Tato skutečnost by měla být zaznamenána ve zdravotnické dokumentaci, ideálně včetně konkrétního data úrazu. Stejnou souvislost je vhodné připomínat i při dalších vyšetřeních a kontrolách.

Důležitá je také dokumentace samotné události. „Zaměstnavatel povinně vede knihu úrazů, do níž se pracovní úrazy zapisují. U úrazů, pro které právní předpisy vyžadují vyhotovení záznamu o pracovním úrazu, však samotný zápis do knihy nestačí. Záznam obsahuje podrobnější informace o okolnostech události, jejích příčinách a případných svědcích,“ vysvětluje Beck. Zaměstnanec by měl zkontrolovat, zda popis odpovídá tomu, co se skutečně stalo.

Velmi užitečné mohou být také vlastní důkazy. Pokud to zdravotní stav dovoluje, vyplatí se pořídit fotografie místa úrazu, zachytit důležité předměty nebo překážky a získat kontakty na svědky. Zdánlivá drobnost totiž může později rozhodnout o tom, zda zaměstnavatel či pojišťovna uznají okolnosti úrazu a odpovědnost za vzniklou škodu.

2. Ověřte si, že zaměstnavatel úraz skutečně nahlásil a řeší jeho odškodnění

Zaměstnanci někdy předpokládají, že jakmile úraz oznámili nadřízenému a byl sepsán příslušný záznam, vše ostatní už proběhne automaticky. Tak tomu ale být nemusí. Zaměstnavatel může s nahlášením úrazu pojišťovně otálet, neposkytnout potřebné podklady nebo dokonce odmítnout uznat, že šlo o pracovní úraz.

„To samozřejmě neznamená, že je poškozený zaměstnanec bezmocný. Zraněný pracovník by se měl aktivně zajímat o to, zda zaměstnavatel událost pojišťovně oznámil, jestli splnil své zákonné oznamovací povinnosti a zda předal všechny potřebné dokumenty. Zároveň je vhodné průběžně sledovat, jak vyřizování odškodnění pokračuje,“ doporučuje Beck. Podle Vindicia situaci komplikuje právě skutečnost, že pojišťovna jedná především se zaměstnavatelem jako s pojištěným subjektem. Zaměstnanec tak nemusí mít přímý přístup ke všem informacím o průběhu vyřizování svého případu.

I tady ale existuje možnost obrany. Pokud zaměstnavatel nekomunikuje, úraz odmítá řešit nebo se celý proces neúměrně protahuje, je vhodné obrátit se na odborníka na odškodňování pracovních úrazů či advokáta se zkušenostmi v této oblasti. V krajním případě může být nutné domáhat se svých práv soudně. „U pracovních úrazů existuje promlčecí lhůta 3 roky. Ta se nesmí promeškat, takže opět radíme proaktivitu,“ uvádí Beck.

3. Zkontrolujte údaje o výdělku. Chyba může znamenat výrazně nižší rentu

Ani správně nahlášený a uznaný pracovní úraz ještě automaticky nezaručuje, že zaměstnanec dostane všechny peníze, na které má nárok. Velmi důležité jsou totiž také údaje o jeho výdělku, z nichž se následně vypočítávají některé náhrady. Zaměstnavatel je předává České správě sociálního zabezpečení pro nemocenskou, úřadu práce a zaměstnanecké pojišťovně.

Zaměstnanec by proto měl vědět, jaká byla jeho skutečná mzda a z čeho se skládala. Nestačí přitom sledovat jen základní částku uvedenou v pracovní smlouvě. Význam mohou mít také pohyblivé složky mzdy, prémie, příplatky či odměny, které vstupují do výpočtu průměrného výdělku podle příslušných pravidel. „Zraněný by si měl od mzdové účtárny vyžádat přehled rozhodných příjmů a ověřit, zda zaměstnavatel poskytl správné údaje jak pro účely nemocenského pojištění, tak pro výpočet náhrady za ztrátu na výdělku. Právě tato náhrada může po skončení pracovní neschopnosti představovat dlouhodobou rentu, která zaměstnanci pomáhá vyrovnat pokles příjmů způsobený následky úrazu,“ doporučuje Vindicia.

Chyba v podkladech se přitom nemusí projevit okamžitě. Zaměstnanec může až po měsících zjistit, že pravidelně dostává podstatně nižší částku, než by odpovídalo jeho skutečnému předchozímu výdělku. Nesprávné údaje je možné napravit, jejich oprava však může být administrativně i právně komplikovaná. Při výrazných rozdílech je proto namístě vyhledat odbornou právní pomoc. (9.10.2026)