Pracující důchodce v Česku: Zatím ohrožený druh

V současné chvíli je v ČR zaměstnaných necelých 13 % starobních důchodců. Podle průzkumu projektu Neviditelní jsou překážkami v práci i po 65 věku předsudky firem, nedostatek vhodných pozic, ale i obavy z fyzické kondice či nízká sebedůvěra. Podle expertů i veřejnosti je udržení seniorů na pracovním trhu nutností: podle organizace OECD (Organisation for Economic Co‑operation and Development) se Česko potýká s rychlým stárnutím populace a do třiceti pěti let bude čelit i sníženému počtu pracovních sil. Pro udržení funkčního pracovního trhu i v budoucnu je stěžejní vytvořit důstojné a flexibilní pracovní podmínky také pro seniory a udržet je na trhu práce. Jen tak se Česko vyhne ztrátám ekonomického i lidského kapitálu v době stárnoucí populace.

Podle OECD Česko čelí rychlému stárnutí populace, míra závislosti na stáří dosáhla v roce 2024 hodnoty 35,7, což je více než průměr 38 vyspělých zemí, kteří OECD tvoří (31,8). Podle prognóz se do roku 2060 hodnota závislosti zvýší na 60,9 a počet obyvatel v produktivním věku (20-64 let) se do roku 2060 v České republice sníží o 23,9 %.  Ruku v ruce se stárnutím populace bude narůstat také akutní nedostatek pracovních sil – do roku 2035 se například očekává nárust poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovnících o 27 %.

Stáří jako výhoda nebo bariéra?

Přestože zhruba 300 tisíc důchodců pracuje, tvoří to jen něco přes 13 % všech starobních penzistů v Česku. Podle průzkumu je přitom připraveno pracovat i v důchodu přes 15 % dotazovaných. Spolu s prodlužující se délkou života lze očekávat přehodnocení kariérních ambicí a procento lidí, kteří budou chtít v důchodu pracovat, může narůstat. Čtyři z deseti respondentů starších 40 let se však obávají nedostatku pracovních pozic vhodných pro seniory a pro 28 % představují překážky tolik diskutované předsudky vůči věku. „Je tu řada lidí seniorního věku, kteří by mohli a chtějí dále pracovat, ale končí doma bez příjmu jen proto, že je zaměstnavatelé odmítají kvůli jejich věku,” vysvětluje Kateřina Musilová, koordinátorka projektu Zlatá práce, který poskytuje podporu při zaměstnávání lidí starších 50 let. Stejně to vidí i Denisa Žežulková, projektová koordinátorka neziskové organizace Genixa, jež také v této oblasti znevýhodněným skupinám lidí pomáhá: „Uchazeči o práci nad 50 let v Česku dlouhodobě naráží na předsudky ze strany zaměstnavatelů, přestože nabízejí firmám stabilitu a bohaté know-how.”

Žežulková však vidí také postupnou pozitivní změnu: „Zejména v nadnárodních firmách začínají vznikat iniciativy, které se věnují aktivnímu zapojení starších zaměstnanců a nastavování rovných příležitostí bez ohledu na věk. Společně s tím roste význam age managementu, který ukazuje, jak mohou různé generace v týmu spolupracovat a vzájemně se od sebe učit, například formou oboustranných mentoringových programů." Příkladem dobré praxe může být společnost Provident, jež je iniciátorem projektu Neviditelní. Podle personální ředitelky Barbory Pencové přináší včlenění seniorního kolegy do mladého týmu rovnováhu: “V naší společnosti spolupracujeme se 14 % lidí starších 65 let, nejčastěji na pozici obchodního zástupce. Na starších kolezích oceňujeme, jak dokážou řešit složité situace s klidem a nadhledem, protože s podobnými problémy se během svého pracovního života už mnohokrát setkali. Mladší kolegové od nich mohou přebírat nejen zkušenosti z dlouhé praxe, ale také rozvážný způsob řešení situací, který přichází s věkem. V praxi to znamená méně zbytečných chyb a lepší zvládání stresu.“

Práce v důchodu láká, ale má háčky

Největší subjektivní bariérou práce v důchodu pro respondenty bylo očekávání zhoršeného zdraví či kondice (66 %) a téměř každý pátý (18 %) by se bál nedostatečné jazykové vybavenosti, technických dovedností či jiných vysokých nároků zaměstnavatelů. Zohledňování současných trendů jako je například rozvoj digitálních technologií a umělé inteligence a posílení dovedností, které zaměstnancům umožní si nové trendy osvojit, je zásadní také podle OECD. „Rozšíření flexibilních forem práce i vzdělávání manažerů, kteří často nevědí, jak efektivně řídit věkově různorodé týmy, je velmi důležité. Snižujme úvazky postupně, nabídněme práci z domova nebo pozice s menší zátěží. Stejnou důležitost však má také vzdělávání, díky kterému by i starší lidé mohli nové trendy doby zvládnout. Lidé ve věku 65+ před sebou mají ještě roky produktivního života – chceme-li být odpovědnou společností, je třeba dát jim příležitost, ne zavírat dveře,“ komentuje Denisa Žežulková z Genixy.

Přivýdělek i prevence osamění: Pracující důchodce dává smysl

Nízkou sebedůvěru nebo ztrátu motivace vnímá jako překážku v práci po 65. roce věku každý desátý (11 %), podobně jako tlak rodiny na zasloužený odpočinek (10 %). Pro 14 % dotazovaných by práce v důchodu nebyla dostatečně finančně výhodná. Podle projektu Neviditelní však může zaměstnávání seniorů naopak znamenat výrazné zlepšení nejen ekonomické situace jedinců. „Podíl seniorů, kteří obtížně vycházejí se svými příjmy, je výrazně vyšší než u zbytku populace (19 % vs. 14 %). V souvislosti se stárnutím populace lze očekávat, že tato skupina bude dále narůstat a její zranitelnost se bude prohlubovat. Setrvání na trhu práce lidem přináší nejen prevenci před propadem životní úrovně, ale i prevenci před sociální izolací a udržení lepší psychické i fyzické kondice,“ objasňuje Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní. Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz, který na projektu Neviditelní spolupracuje, k domu dodává: “Každý pracující důchodce není jen demonstrací aktivního stáří individualit, ale i společná ekonomická výhra. Stát díky daním a odvodům z každého pracujícího seniora získá přes 223 tisíc ročně, důchodce si může přilepšit až o 400 tisíc. Od ledna letošního roku také mohou pracující důchodci využít novou daňovou pobídku – 6,5 % slevu na sociálním pojištění, která jim v průměru zvedne čistý příjem o 2 600 Kč měsíčně. Pokud však nebudeme pokračovat v osvětě a systémové podpoře, která by zahrnovala také narůstající procento lidí odcházející do předčasného důchodu, její efekt zůstane jen marginální.”  Průzkum zároveň ukázal, že pro budoucí fungování pracovního trhu veřejnost považuje za důležité vytvoření atraktivnějších pracovních podmínek pro důchodce. Odpovědnost za zatraktivnění podmínek leží podle 49 % respondentů na straně státu.  (21.8.2025)