Pražská burza byla letos nejvýkonnější v Evropě, na světě se umisťuje pátá

Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank

Vzhůru ji vytáhly hlavně rakouské finanční domy

Hlavní ukazatel výkonnosti akcií pražské burzy, index PX, letos zhodnotil nejvíce ze všech primárních indexů burz všech evropských zemí. V dolarech dnes odpoledne přidával od začátku letoška celkem 77,48 procenta, a to bez zahrnutí dividend (viz tabulka Bloombergu níže). Výrazněji letos rostly pouze akcie hlavního indexu burz, po řadě, v Ghaně, Zambii, Jižní Koreji a Kolumbii.

I právě díky velmi dobré letošní kondici svého akciového trhu si Česko letos vysloužilo šestou příčku ve sledovaném žebříčku „nejlepších ekonomik“ renomovaného časopisu The Economist, který ovšem hodnotil pouze přes třicet ekonomik, které jsou členy organizace OECD. Členy této organizace není třeba Bulharsko nebo Chorvatsko, které obě země platí či od příštího roku budou platit eurem, ani země typu Číny, Indie nebo Vietnamu. Zato je členskou zemí OECD třeba Kolumbie nebo Kostarika.

Navíc, zdaleka ne v každé zemi kondice jejího akciového trhu vypovídá o širší prosperitě celého hospodářství. To je ostatně také případ Česka. Výkon jeho akciového trhu letos dalece, zcela neporovnatelně předčí výkon celé ekonomiky.  Pražskou burzu letos táhla zejména pětice titulů, z toho čtyři finanční a jeden energetický. Takže solidní výkon pražské burzy odráží možná tak dobrou kondici finančního sektoru České republiky, ale nic více. To by na akciovém trhu musely být zastoupeny tituly napříč odvětvími, přičemž vysokou váhu by musely v souhrnu mít třeba ty ze zpracovatelského průmyslu, když je Česko stále prakticky nejprůmyslovější zemí EU.

K růstu pražské burzy letos nejvíce přispěly rakouské finanční domy, konkrétně pojišťovna Vienna Insurance Group a Erste Bank, matka České spořitelny. Zdatně si vedla také banka Moneta a akcie Komerční banky. Solidně přispěly také akcie ČEZ.

Regulovaná složka ceny elektřiny spadne v roce 2026 o 15,1 procenta

Domácnosti běžně mohou počítat s úsporou od 4 200 do 23 300 Kč oproti loňsku a s úsporou od 2800 do 12 100 Kč oproti letošku. Zadluženější Německo chystá plošné dotace ještě vyšší

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti v příštím roce klesne o 15,1 procenta. Informoval o tom dnes Energetický regulační úřad, který v novém výnosu již zohlednil fakt, že nová vláda rozhodla od roku 2026 zrušit takzvaný poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej převést na státní rozpočet. Výdaje státního rozpočtu tak z tohoto důvodu stoupnou roku 2026 o přibližně 17 miliard korun. Domácnosti ovšem ušetří nejčastěji od 4200 do 23 000 korun ročně oproti loňsku a od 2800 do 12 100 korun ročně oproti letošku.

Energetický regulační úřad dosud uváděl, že regulovaná složka cen elektřiny se má roku 2026 zvýšit o 1,1 procenta. Tento výměr ovšem ještě nezohledňoval právě zmíněné rozhodnutí nové vlády.

Domácnosti se tedy v příštím roce dočkají výrazného snížení své celkové platby za elektřinu. Převedení poplatku za obnovitelné zdroje na státní rozpočet sice značí potenciální hlubší deficit veřejných financí ČR, nicméně domácnosti by měly pocítit výrazné zlevnění elektřiny. To může podpořit celou tuzemskou ekonomikou. Zvláště, když masivní dotace ve své energetice chystá od roku 2026 sousední Německo.

Němečtí zákonodárci se letos v listopadu rozhodli dotovat z veřejných zdrojů poplatky za přenosovou soustavu. Celkově na to Němci vyčlení pro příští rok 6,5 miliardy eur, tedy takřka 160 miliard korun. A to částka nezahrnuje jinou chystanou německou dotaci, na levnější energie pro průmysl. České opatření má navýšit výdaje státního rozpočtu o 17 miliard korun, což je 9 až 10krát méně, než na kolik vyjde zmíněná německá dotace. Přitom Česko je mnohem méně zadlužené než Německo. Zatímco ČR má veřejný dluh na úrovni zhruba 44 procent HDP, Německo přibližně 62 procent HDP. Jen německá dotace v podobě úlevy od poplatku za přenosovou soustavu je tedy v přepočtu na obyvatele o 17 procent vyšší než ta česká, když přitom navíc je Německo o 41 procent zadluženější než Česko.

Vraťme se do ČR. Například domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže jí spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu běžně zhruba 27 600 Kč. Tato platba zahrnuje regulovanou i neregulovanou složku. V příštím roce by při růstu regulované složky o původně navržené 1,1 procenta zaplatila celkově jen něco přes 26 600 Kč, tedy o přibližně tisícikorunu méně. Důvodem snížení oproti letošku je příznivý vývoj v oblasti neregulované složky, který odráží vývoj ceny elektřiny na burze. Jinými slovy, elektřina jako taková – tedy vlastní elektrický proud neboli silová elektřina – zlevňuje a její zlevnění bude citelnější, než jaký má být růst regulované složky.

Když navíc vláda zrušila uvedený poplatek za obnovitelné zdroje, resp. jej tedy převádí na státní rozpočet, bude úspora pro běžnou domácnost ještě výraznější.

Celková platba za elektřinu naší uvedené domácnosti v takovém případě klesne z letošních zmíněných zhruba 27 600 Kč na nějakých 24 800 Kč. To proto, že poplatek za obnovitelné zdroje činí 599 Kč za megawatthodinu, takže při spotřebě tří megawatthodin odpovídá roční úspora dané domácnosti při převedení poplatku na státní rozpočet celkem přibližně 1800 Kč. Domácnost, která elektřinou svítí, vaří a napájí své spotřebiče, tak oproti letošku v příštím roce běžně ušetří zhruba 2800 Kč. Oproti loňsku pak úspora bude ještě citelnější, a to přes 4200 Kč.

Ještě výraznější ale bude úspora domácnosti, která elektřinou nejen svítí, vaří a napájí spotřebiče, ale také ohřívá vodu a hlavně topí, například využívá-li tepelné čerpadlo. Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově – po zahrnutí regulované a neregulované složky – takřka 77 000 Kč ročně. Loni to bylo dokonce zhruba 88 200 Kč. V příštím roce to díky převedení poplatku na státní rozpočet bude přibližně 64 900 Kč.

Domácnost v rodinném domku, jež tedy elektřinou i topí, ušetří oproti letošku přes 12 100 Kč, oproti loňsku pak dokonce 23 300 Kč.

Konec hlučných Silvestrů? Segment zábavní pyrotechniky česká propad tržeb ve stovkách milionů, kvůli přísnějším regulacím – a bude ještě hůř

Tržby v segmentu zábavní pyrotechniky dosahovaly v Česku tradičně zhruba miliardy korun ročně. Letos však cifra bude nejspíše o výrazné stovky milionu nižší a bude se pohybovat spíše kolem půl miliardy korun.

Od letošního 1. prosince platí přísnější legislativa, takže na tržištích či u stánků už se může prodávat pouze „dětská“ pyrotechnika nejnižší kategorie F1, jež zahrnuje třeba prskavky nebo bouchací kuličky. Přitom stánkový prodej petard, raket či velkých fontán a další pyrotechniky kategorie F2 generoval segmentu zábavní pyrotechniky tradičně tržby kolem 200 milionů korun ročně, neboť zájemci jeho prostřednictvím zhusta uskutečňovali své prosincové impulzivní nákupy.

Dále, už v podstatě od začátku 20. let stahují prodej zábavní pyrotechniky také velké obchodní řetězce, jako je Billa, Tesco či Bauhaus. To vyvolává propad tržeb daného segmentu až o stovky milionů korun ročně. Jen částečně je tento pokles tlumen přelitím tržeb do specializovaných kamenných prodejen.

Nový plošný zákaz odpalování v blízkosti nemocnic, ZOO či útulků (v perimetru 250 m) a hrozba vysokých pokut (až 100 000 Kč) vedou k poklesu poptávky běžných spotřebitelů, což může snížit celkový obrat o dalších zhruba 25 procent.

Zatímco tržby klesají, veřejná kasa ČR může zaznamenat nárůst příjmů z vybraných pokut za porušení novely, které jsou v roce 2025 nastaveny poměrně velmi přísně.

Celkově lze tedy očekávat, že se tržby z volného prodeje běžným občanům v roce 2025 propadnou pod hranici 550 milionů Kč, zatímco segment profesionálních ohňostrojů zůstane stabilnější. I když i profesionální střelmistři jsou přísnější legislativou dotčeni. Velké, například obecní ohňostroje se nasmlouvávají na měsíce dopředu, přičemž kvůli přísnější legislativě nyní mnohde zjišťují, že odpálení prakticky nemusí jít provést. Příslušná mapa míst, kde je odpal povolen a kde zakázán, se navíc stále proměňuje, takže tam, kde ještě nedávno mínili, že odpal provést lze, nyní mohou shledat, že tomu tak není.

K dalšímu zpřísnění legislativy týkající se zábavní pyrotechniky přitom dojde v červenci příštího roku, takže lze čekat, že pro segment zábavní pyrotechniky bude rok 2026 ještě hubenější než letošek.

Češi utratí za Silvestra takřka 12 miliard korun, v průměru 2900 Kč. Pyrotechnika a alkohol ustupují, úspora se skrývá v domácí přípravě, například chlebíčků či punče

Oslavy příchodu nového roku představují pro Čechy po Vánocích druhé finančně nejnáročnější období. A pro obchodníky druhé nejvýnosnější, byť spíše už jen pro některé, na rozdíl do Vánoc, které jsou „ternem“ víceméně plošně.

Podle aktuálních odhadů dosáhnou celkové výdaje populace zhruba 12 miliard korun, přičemž průměrná útrata na domácnost se pohybuje kolem 2 900 Kč. V řadě domácností však útrata za Silvestra splývá s tou vánoční „splývá“, což odhad může zkreslit. Každopádně přes rostoucí ceny existují způsoby, jak na bujaré oslavě ušetřit, a to zejména díky domácí výrobě občerstvení a chytrému plánování.

Průměrná silvestrovská útrata na domácnost vzrostla od roku 2019 o zhruba 600 Kč, především kvůli inflací, zejména pak z důvodu vyšších cena potravin a služeb. Češi nejvíce utrácejí za potraviny (50 procent silvestrovských výdajů), alkohol (zhruba 30 procent silvestrovských výdajů) a zábavní pyrotechniku. Silvestra každoročně slaví zhruba 85 procent dospělé populace, což z něj činí masovou záležitost, na které se zase tolik nešetří.

Za potraviny a silvestrovské pohoštění utrácejí prakticky všechny domácnosti, které Silvestra slaví, za alkohol 80 procent z nich a za zábavní pyrotechniku jen necelá třetina, stejně jako za silvestrovské dekorace. Podíl domácností utrácejících za pyrotechniku od roku 2019 klesl z tehdejších zhruba 40 procent, podíl domácností utrácejících za alkohol klesá z 90 procent roku 2019. Zdá se, že se Češi „umoudřují“. Což ovšem souvisí s přísnějšími regulacemi používání pyrotechniky, obecnějším ústupem od konzumace alkoholických nápojů, demografickým stárnutím a změnou vzorců společenského chování a stýkání se v důsledku pandemie covidu a rozmachu sociálních sítích a související online komunikace.

Jednou z nejefektivnějších cest k silvestrovské úspoře je vlastní příprava tradičního pohoštění. Domácí výroba chlebíčků může snížit náklady až o 35 až 50 procent ve srovnání s nákupem v lahůdkářství.

► Cena kupovaného chlebíčku: Typicky 30 až 37 Kč za kus.

► Náklady na domácí chlebíček: Zhruba 15 až 20 Kč za kus.

Při přípravě 20 chlebíčků tak lze ušetřit přes 300 Kč. Kontrola nad kvalitou a čerstvostí surovin je dalším benefitem, který kupované výrobky často nenabízejí.

Kromě jídla lze úspory hledat i v dalších kategoriích výdajů. Na alkoholu lze ušetřit nákupem nápojů v akci a v předstihu a přípravou vlastního punče nebo svařeného vína. Lze omezit nákup drahých ohňostrojů a investovat do levnějších, ale efektních prskavek nebo lampionů štěstí (pokud to místní vyhlášky dovolují). Uspořádání oslavy doma nebo u přátel zase zbavuje nutnosti hradit vstupné do klubů či služby restaurací.

Schodek státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit 400 miliardám korun, plyne ze slov ministryně financí

Deficit státního rozpočtu se v příštím roce může přiblížit úrovni 400 miliard korun. Plyne to ze slov ministryně financí Aleny Schillerové. Ta uvedla, že vláda bude chtít ve státním rozpočtu pro příští rok udržet deficit pod hodnotou tří procent hrubého domácího produktu. Má na mysli deficit celých veřejných financí.

Hrubý domácí produkt by měl v příštím roce dosáhnout v běžných cenách sumy 8940 miliard korun, plyne z nejnovější, listopadové prognózy ministerstva financí. Tento údaj vychází z předpokladu letošního reálného růstu české ekonomiky o 2,4 procenta a růstu roku příštího o 2,2 procenta.

Minulá vláda premiéra Petra Fialy počítala pro příští rok se schodkem veřejných financí čítajícím 1,9 procenta, a to při předpokládaném deficitu státního rozpočtu 286 miliard korun. Jestliže by se příští rok měl místo toho schodek veřejných financí v režii již kabinetu Andreje Babiše vyhoupnout na nejvýše tři procenta HDP, značí to za jinak stejných okolností nárůst deficitu státního rozpočtu maximálně na zhruba 384 miliard korun.

Schodek veřejných financí čítající 1,9 procenta předpokládaného HDP příštího roku odpovídá v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 170 miliard korun. V ní je však zahrnut nejen přepokládaný schodek státního rozpočtu příštího roku, zmíněných 286 miliard korun, ale také očekávaný přebytek hospodaření krajů a obcí, který by měl v příštím roce dle listopadového fiskálního výhledu ministerstva financí činit 0,7 procenta HDP, tedy necelých 63 miliard korun. Je v ní dále zahrnut například i očekávaný schodek hospodaření fondů sociálního zabezpečení, jenž by měl činit 0,2 procenta HDP, tedy přibližně 18 miliard korun. Navíc, státní rozpočet a státní fondy se rozpočtují v hotovostním vyjádření, takže je třeba přepočtu výsledku jejich hospodaření do akruální metodiky Evropského systému národních a regionálních účtů z roku 2010.

Tříprocentní deficit veřejných financí by za jinak stejných okolností v příštím roce odpovídal v absolutním nominálním vyjádření částce zhruba 268 miliard korun. Byl by tak po zahrnutí výsledků hospodaření nejen státního rozpočtu a státních fondů, ale i hospodaření krajů, obcí či fondů sociálního zabezpečení a uvedeného přepočtu z hotovostní metodiky o 98 miliard korun vyšší než schodek, s nímž počítala ještě Fialova vláda, tedy uvedených 170 miliard korun. Za jinak stejných okolností to značí možný nárůst schodku samotného státního rozpočtu o takřka sto miliard korun, z 286 na 384 miliard korun.

Růst české ekonomiky by ale podle mediánového konsensu analytiků tuzemských i mezinárodních institucí, jak jej zachycuje agentura Bloomberg, měl letos činit 2,5 procenta a v příštím roce pak 2,3 procenta. V obou letech by tedy měl být o jednu desetinu procentního bodu vyšší, než s čím počítá zmíněná nejnovější prognóza ministerstva financí.

Pokud by se naplnila prognóza dle konsensu Bloombergu, bude nominální hrubý domácí produkt ČR v příštím roce za jinak stejných okolností činit 8959 miliard korun. Deficit státního rozpočtu by pak mohl dosahovat až zhruba 385 miliard korun, aby za jinak stejných okolností stále nebyla prolomena hranice tří procent HDP schodku veřejných financí. Schodek státního rozpočtu by se tak vskutku přiblížil úrovni 400 miliard korun.

Nákupní horečka nekončí: Češi berou útokem obchody, díky takřka pětiprocentnímu růstu reálných mezd letos v povánočních slevách utrácejí víc

Sobota 27. prosince 2025 se nesla ve znamení zaplněných parkovišť a front u pokladen. Po letech úspor se Češi vrací k silnějšímu utrácení – v peněženkách jim totiž díky stabilizované inflaci a růstu reálných mezd zbylo po svátcích více peněz.

Letošní Vánoce potvrdily trend dárkových šeků. Podle odhadů obchodních asociací byl každý pátý dárek pod stromečkem ve formě poukazu. Právě v první víkendový den po svátcích, je lidé hromadně vyrážejí proměnit za zboží.

Lidé už nechtějí riskovat, že se netrefí do vkusu, proto raději darují obálku s kartou. Pro zákazníka je to ideální – v dnešních slevách si za stejný poukaz koupí až o třetinu víc věcí než před měsícem.

V kamenných obchodech po celém Česku – od pražského Chodova až po ostravskou Karolinu – dominují červené cedule se slevami.

► Móda a obuv: Zde jsou slevy nejagresivnější. Zimní bundy, svetry a boty se vyprodávají se slevou 40 až 60 %, protože prodejci potřebují uvolnit místo pro jarní kolekce, které dorazí už v únoru.

► Elektronika: Lidé doplňují „chytrou domácnost“. Velký zájem je o kávovary, robotické vysavače a televize, kde se slevy pohybují kolem 15–25 %.

► Sportovní vybavení: Navzdory začínající zimě jdou do slev i lyžařské sety.

Optimismus v obchodech má jasný ekonomický základ. Letošní celoroční průměrná inflace by měla činit 2,5 %, zatímco mzdy v roce 2025 porostou průměrně o 7,1 %. Reálná mzda by tak měla vzrůst o výrazná 4,6 %, podobně jako loni, kdy ovšem její růst kompenzoval propad z předchozích let.

Kromě nákupů dnes prodejny řeší i opačný proces – vracení dárků, které se „nevešly“ nebo netrefily do vkusu.

Je třeba dbát následujícího:

1. Kamenný obchod nemá povinnost vzít zboží zpět, pokud je bez vady. Většina řetězců to však v prosinci umožňuje dobrovolně (často výměnou za jiný kus nebo poukázku).

2. Mějte účtenku. Bez ní se v kamenné prodejně neobejdete.

3. Obal je základ. Pokud je krabice roztrhaná, obchodník může vrácení odmítnout nebo strhnout část ceny.

Pokud narazíte na nekalé praktiky (například umělé navyšování původních cen před slevou), můžete se obrátit na podnět přes web České obchodní inspekce.

 Nákupní vlna pravděpodobně nepoleví až do Silvestra. Obchodníci očekávají, že letošní povánoční obraty budou díky sílící spotřebitelské důvěře až o 8–10 % vyšší než v loňském roce. (29.12.2025)