.jpg?s3=1)
Petr Dufek, hlavní ekonom Banky CREDITAS
Podle zveřejněných údajů ČNB dosáhl přebytek běžného účtu platební bilance v prosinci 8,5 mld. korun, za celý rok 2025 pak necelých 58 mld. korun.
Spíše než prosincové jsou tentokrát zajímavé celoroční údaje, které nám dávají jasnější pohled na to, jak si naše ekonomika stojí vůči zahraničí z pohledu toků peněz.
A je vidět, že minimálně z pohledu běžných transakcí docela dobře, avšak zdaleka ne tak dobře jako v roce 2024.
Jen pro úplnost, běžný účet je odrazem nejenom plateb za zboží a služby, ale také zaznamenává výnosy investorů, platby za licence, patenty, dary nebo mzdy zahraničních pracovníků atp.
Co se tedy za poslední rok změnilo? Téměř vše, dalo by říct zjednodušeně. Na jedné straně došlo ke zpomalení tempa exportu zboží v důsledku stále ještě slabé zahraniční poptávky, zatímco import do ČR zrychloval.
Dávno se již vyčerpal efekt zlevňování surovin, takže hlavní roli na straně dovozu začala hrát rostoucí domácí poptávka.
Meziročně slabší byl i výsledek služeb, kde došlo k poklesu jejich exportu.
Co je za tím, lze jen spekulovat, protože až tak podrobná data k dispozici ještě nejsou. Pokles cestovního ruchu asi těžko, když se právě loni dařilo zvýšit příjezdovou turistiku, takže problém bude asi jinde.
Ve vývoji běžného účtu platební bilance se ovšem odráží i výkonnost podniků pod zahraniční kontrolou, která se loni evidentně dál zvýšila. Jejich zisk, ať už zadržený nebo vyplacený ve formě dividend, loni dál velmi svižně rostl.
Na druhou stranu vyšší byly i výnosy přímých českých investorů v zahraničí, nicméně ty jsou stále podstatně nižší, než je tomu v případě tuzemských podniků pod hraniční kontrolou.
Více čeští investoři inkasovali na svých portfoliových investicích v zahraničí, které se staly velmi žádanou alternativou investování.
Češi si, ať už prostřednictvím bank, fondů nebo přímo sami dlouhodobě investují do zahraničních akcií a dluhopisů s cílem zhodnocení svých peněz.
Celkově je výsledek běžného účtu platební bilance slabší, ale stále pozitivní. V poměru k HDP odpovídá zhruba 0,7 %, takže rozhodně ani loňské zhoršení není žádným dramatem, které by napovídalo o vnější nerovnováze nebo mělo dokonce ohrožovat další vývoj kurzu koruny.
V letošním roce lze přitom očekávat podobný výsledek jako loni. Zásadní roli sehraje síla oživení evropské poptávky, o kterém se stále hodně mluví, ale nikdo jej zatím moc neviděl.
Polovinu inflace tvoří nájemné
Lednová inflace nepřekvapila, protože to hlavní už naznačil předběžný odhad statistického úřadu. Podle očekávání inflaci srazilo především přenesení poplatku za OZE ze spotřebitelů na stát.
Samo o sobě z inflace ubralo 0,4procentního bodu. Bez něj by inflace poklesla jen minimálně, a to na rovná dvě procenta.
Základní trendy se ani v úvodu letošního roku nemění. Služby, které jsou tak trochu trnem v oku ČNB dál svižně zdražují. A může za to především nájemné, a to jak to tržní, tak zejména to imputované. Nájmy v bytech poskočily meziročně o 6,3 %, zatímco to imputované o 5,1 %. Obě tato nájemné dohromady tvoří v důsledku jejich váhy v cenovém indexu (15 %) polovinu z inflace, která dosáhla v lednu 1,6 %.
Otevřeně se tak dá říct, že inflaci nám i letos hojně přiživuje napjatý realitní trh a žádná změna k lepšímu zatím na dohled není.
Inflace s těmito kořeny je jen obtížně řiditelná ze strany centrální banky. Jak je vidět silnou poptávku na realitním trhu totiž ani vyšší sazby zbrzdit zatím nedokázaly.
Ale nejsou to jediné služby, které dál zdražují nadprůměrným tempem, protože ceny svižně rostou dál i v oborech HORECA, zvlášť pokud jde o ubytovací služby.
Protiinflačním faktorem jsou i letos ceny plynu a elektřiny s tím, jak zákazníci přecházejí na cenově příznivější tarify distributorů energií.
Lednová inflace je vždy nejvíce sledovaným inflačním čísle v roce. Nastavuje totiž pomyslnou laťku i pro následující měsíce už proto, že se ceníky některých služeb a zboží nastavují právě vždy v úvodu roku. Jak naznačuje letošní lednový výsledek, inflace bude mít tendenci se pohybovat mezi 1-2 %, už brzy přitom bude směřovat právě k dolní hranici tohoto intervalu.
Nezaměstnanost po devíti letech v lednu nad pětkou
Po devíti letech začíná lednová nezaměstnanosti číslicí pět. V lednu se totiž nezaměstnanost výrazně oproti prosinci zvýšila a zvýšila a dosáhla 5,1 %.
O co pomaleji nezaměstnanost rostla na konci loňského roku, o to rychleji letos. Je vidět, že hlavní vlna nezaměstnaných zamířila na úřady práce až po svátcích.
Nezaměstnanost fakticky roste už více než dva roky. Důvod je stále stejný, a tím je optimalizace zaměstnanosti především v průmyslových firmách čelící rostoucí konkurenci na domácím i zahraničním trhu.
Firmy se snaží lépe řídit náklady a rovněž investují do řešení méně náročných na lidskou práci, pokud to jde.
Problém mají především méně kvalifikovaní zaměstnanci, přibývá nicméně i lidí bez práce v nejmladších kategoriích a rovněž lidí se změněnou pracovní schopností.
O více než 7 tisíc však přibylo i vysokoškoláků bez práce.
V mezinárodních statistikách si ČR nevede tak zle, protože nezaměstnanost patří stále k nejnižším v rámci EU.
Jsou to ovšem trochu jiné počty, protože stačí málo – třeba krátkodobá minibrigáda – a už patříte v rámci těchto dalších statistik mezi zaměstnané.
Ekonomika sice slušně roste, avšak její růst je založený primárně na zvyšování produktivity práce, a proto se dál nezaměstnanost zvyšuje.
Jsou tu sice obory a odvětví, kde lidé chybí – viz stavebnictví – ale tam se rozhodně nehrnou. Nabídka volných míst není ani tak oslnivá a už vůbec se nedá říct, že by se rozšiřovala.
Problém zůstává i nadále stejný, pokud jde o regionální rozdíly. Kdy je práce, chybí lidé a naopak. A práce přebývá především tam, kde je i drahé bydlení. Je to bludný kruh, který se nedaří přetnout. Snižující se dostupnost bydlení v aglomeracích jej naopak posiluje.
Co čekat letos? Nezaměstnanost samozřejmě začne klesat s tím, jak naběhnout sezónní pracovní příležitosti, ale k obratu trendu hned stačit nebude. Nezaměstnanost by se nicméně na konci letošního roku mohla udržet těsně pětiprocentní hranice.
Česká ekonomika v režii služeb, včetně cestovního ruchu
Poslední čtvrtletí loňského roku nebylo jen ve znamení růstu průmyslu a stavebnictví, ale i služeb, které v posledních dvou letech poskytují tuzemskému hospodářství silnou oporu. Za celý rok si služby reálně připsaly 1,8 %, v posledním kvartále pak rovná dvě procenta.
Dlužno dodat, že do těchto služeb se nepočítá hlavní motor české ekonomiky na nabídkové straně, a tím je obchod. Vykazuje se zvlášť a jeho výsledky jsme se dozvěděli už minulý týden.
Výkony služeb táhly reálně nahoru především obory v rámci profesních činností, kam patří poradentství, právní služby, architektonické a inženýrské činnosti. Pozitivní trend zaznamenala i doprava, zejména ta vodní. Silniční doprava spojená s přepravou zboží vykazovala stabilní růstové tempo odpovídající výkonu celé ekonomiky.
Možná trochu překvapivě slabý byl rok 2025 pro leteckou dopravu, kterou od poklesu nezachránilo ani silné čtvrté čtvrtletí.
HORECA jako další odvětví spojené s cestovním ruchem si vedla stabilně dobře, avšak k návratu na předcovidou úroveň jí to nestačilo. Ještě na konci roku byla stále 15 % pod výchozí úrovní roku 2019.
Výsledky HORECA nicméně kontrastují s celkovými velmi příznivými výsledky cestovního ruchu. Více návštěvníků, a přesto reálně slabší tržby. Evidentně zejména tuzemští návštěvníci utrácejí reálně méně v restauracích i hotelech.
Za pozitivní lze nicméně považovat celkový vývoj cestovního ruchu, protože jak počet domácích, tak především zahraničních návštěvníků v roce 2025 vzrostl. Dokonce v hotelech a dalších ubytovacích zařízeních strávili i více času.
Mezi zahraničními dominují jednoznačně Němci, s velkým odstupem následovaní Slováky a Poláky. Nad půl milionu se vyšplhal počet návštěvníků z Británie a USA. Je vidět, že se po covidu a po začátku války na Ukrajině dokázal cestovní ruch úspěšně přesměrovat od Rusů a obyvatel některých asijských zemí, a dokonce ještě rozšířit svou klientelu.
Služby včetně cestovního ruchu v posledních letech opět pomáhají k růstu české ekonomiky. Zajišťují diverzifikaci a současně vypomáhají v časech, kdy se některým velkým odvětvím a oborům příliš nedařilo.
Je pravděpodobné, že služby budou motorem české ekonomiky i v roce 2025. (15.2.2026)