Příčiny a výskyt úmrtí v EU

V roce 2017 byly nemoci oběhového systému hlavní příčinou úmrtí ve všech členských státech EU, s výjimkou Dánska, Irska, Francie (údaje z roku 2016) a Nizozemska, kde se jednalo o rakovinu.
Mezi členskými státy EU byl nejvyšší podíl úmrtí na onemocnění kardiovaskulárního systému zaznamenán v Bulharsku (66 %) a nejnižší v Dánsku (23 %), zatímco nejvyšší podíl úmrtí na rakovinu byl zaznamenán ve Slovinsku (32 %) a nejnižší podíl v Bulharsku (16 %).
Nemoci oběhového systému a rakoviny společně představovaly více než polovinu příčin úmrtí, od 52 % ve Francii (údaje z roku 2016) po 82 % v Bulharsku. Po těchto dvou onemocněních byly třetí hlavní příčinou úmrtí ve většině členských států EU nemoci dýchacího systému.
Nejvyšší míra úmrtnosti v Bulharsku, nejnižší ve Francii
Aby bylo možné spolehlivě porovnat jednotlivé země, je třeba přizpůsobit absolutní počet úmrtí v jednotlivých zemích velikosti a struktuře populace.
S 1 631 úmrtími na 100 000 obyvatel mělo Bulharsko nejvyšší úmrtnost v EU v roce 2017. Následovaly Rumunsko (1 488), Lotyšsko (1 485), Maďarsko (1 470) a Litva (1 418).
Na opačném konci škály byla nejnižší úmrtnost ve všech členských státech EU zaznamenána ve Francii (838 úmrtí na 100 000 obyvatel; údaje za rok 2016) a Španělsku (844) před Itálií (875), Lucemburskem (911), Švédsko (916) a Malta (927).
Zdroj: Eurostat (27.7.2020)
Pozn. red. Světová zdravotnická organizace nemoci oběhového systému dělí na:
► ischemickou chorobu srdeční – choroba cév, zásobujících srdeční sval
► cerebrovaskulární nemoci – choroby cév zásobujících mozek
► periferní arteriální nemoci – choroby cév zásobujících končetiny
► revmatoidní choroba srdce – poškození srdečního svalu revmatickou horečkou nebo streptokokovou infekcí
► vrozené defekty
► trombózy a pulmonální embolismy – krevní sraženiny v žilách dolních končetin, které se mohou uvolnit a posunout do srdce a plic