Příčiny nedostatku zemního plynu a jejich řešení

Jan Palaščák, zakladatel Skupiny Amper

Důvodem nižší naplněnosti zásobníků se zemním plynem je zdražení této komodity v důsledku blokády Hormuzského průlivu. Vyšší pořizovací cenu plynu obchodníci vyrovnávali tím, že jej nakupovali co nejpozději, aby ušetřili na poplatcích za jeho skladování. Jedním z poučení ze současné situace by tedy mělo být, že je třeba zajistit průběžné plnění zásobníků nezávislé na tom, co se děje na komoditních trzích. 

Většina zemí EU na to má stanovené měsíční kvóty, ovšem bez možnosti vynutit si jejich dosažení. Ne tak ve Francii, kde dodavatelům, kteří daný objem plynu neuskladní, hrozí pokuta do výše dvojnásobku hodnoty jejich schodku. Také díky tomu mají Francouzi zásobníky nyní naplněné na zhruba 80 procent navzdory tomu, že se některá tamější úložiště v solných jeskyních potýkají s technickými potížemi.

Zároveň lze zavést pobídky za včasné plnění zásobníků či připravit mechanismus kompenzace ztrát způsobených náklady na skladování. Pro větší flexibilitu dodávek se Evropě hodí další LNG terminály a je třeba dál zahušťovat síť reverzních plynovodů. Navíc můžeme uvažovat o znásobení zákonných rezerv zemního plynu. Zatímco Česko jej schraňuje 2,4 TWh, Rakušané 20 TWh neboli čtvrtinu roční spotřeby země. Stojí to 2,3 miliardy korun ročně a v současné situaci jim to nepomáhá, ale v případě mnohem zásadnějšího narušení dodávek za to budou víc než rádi. (5.10.2026)