.jpg?s3=1)
Komentář Lukáše Kovandy
Už sem skoro nejezdí, jejich úbytek se tak dohromady počítá na více než milion hlav.
Tuzemský turistický ruch se loni z velké části zotavil ze dvou předchozích let těžce poznamenaných pandemií covidu a souvisejícím dramatickým útlumem turismu. Loni však již byl objem návštěvnosti na hodnotě 89 procent úrovně posledního předpandemického roku 2019. Pokles proti roku 2019 je dán výhradně snížením počtu zahraničních hostů, protože počet českých turistů byl už loni naopak vyšší než roku 2019.
Za zahraničních hostů vykazují zvláště dramatický úbytek návštěvnosti Číňané a Rusové, kterých se loni v Česku ubytovalo o více než 90 procent méně než roku 2019. V případě Číňanů činí úbytek 94,4 procenta, v případě Rusů pak 91,3 procenta. Číňanů v roce 2019 zavítalo do Česka takřka 610 tisíc, loni však již jen zhruba 34 tisíc. Počet návštěvníků z Ruska klesl ve stejném období z více než 564 tisíc na mírně přes 49 tisíc. Číňanů se tak ubytovalo o takřka 600 tisíc méně, Rusů pak o zhruba půl milionu méně. Dohromady jde tedy o více než milion lidí jen z těchto dvou zemí.
Mezi lety 2019 a 2022 se propadl počet hostů z většiny zemí světa, byť ne tak fatálně jako v případě těch čínských nebo ruských, pro něž Česko prakticky přestalo existovat. Existují však výjimky. V daném období totiž vzrostl počet hostů například z Ukrajiny, Slovenska nebo Rumunska.
Válka na Ukrajině je klíčovým důvodem poklesu počtu ruských turistů, jimž se v důsledku západních sankcí v podstatě uzavřel vzdušný prostor nad EU. Ukrajinci zase Česko ve zvýšené míře navštěvují, neboť sem například přijíždějí za příbuznými z řad válečných uprchlíků. Nárůst v případě Slováků je dán tím, že ještě v důsledku covidu stále i loni preferovali – jako Češi – turistické cesty spíše na kratší vzdálenosti, třeba hned do sousedního Česka. Úbytek čínských hostů je dán především drakonickými covidovými restrikcemi, od nichž tamní režim upustil teprve loni na sklonku roku. Nárůst návštěvníků z Číny a obecněji Asie, i zemí typu Koreje či Japonska, by mohl charakterizovat letošní rok v oblasti tuzemského turistického ruchu. Lze očekávat další přiblížení úrovním roku 2019.
Pohonné hmoty v ČR zlevňují
I po zavedení embarga EU na ruské ropné produkty, šéf Totalu ale varuje před zdražením. Velkoobchodně prodávaná nafta je nejlevnější za více než rok.
Ceny pohonných hmot v Česku po předchozích dvou týdnech zdražování od minulého týdne klesly. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o tři haléře na průměrných 37,80 Kč/l, nafta pak o 21 haléřů 37,46 Kč/l. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
V příštích sedmi dnech benzín a zejména nafta dále mírně zlevní, v rozsahu do 20 haléřů na litr. Cena ropy na světových trzích sice spíše stagnuje, zato však díky uvolnění napětí na evropském trhu klesají ceny velkoobchodně prodávaných paliv. Například cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu klesla k úrovni 800 dolarů za tunu. Tak nízká byla naposledy loni v lednu, tedy ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, která cenu ropy a ropných produktů dramaticky zvýšila.
Tento týden je přitom prvním, kdy je v platnosti embargo EU na dovoz ruských ropných produktů, včetně právě dieselových paliv. Před vstupem embarga v platnost tuto neděli se evropští dovozci ruskými palivy horečně předzásobovali, navíc se jim daří nacházet alternativní dodavatele. Proto dochází ke zmíněnému uvolnění na evropském trhu a zatím se ani v nejmenším nezhmotňuje obava, že embargo povede k růstu cen pohonných hmot v EU. Nelze však vyloučit i citelný cenový růst v příštích týdnech a měsících. Dalším důvodem pro něj je otevírání čínské ekonomiky po ukončení tamních drakonických covidových restrikcí.
Patrick Pouyanne, generální ředitel největší petrochemické společnosti v EU, francouzské TotalEnergies, včera při setkání s analytiky varoval, že cena ropy se může letos vrátit z nynější úrovně 85 dolarů za barel na cenu kolem 100 dolarů za barel. Globální poptávka po ropě by totiž právě i kvůli otevření čínské ekonomiky letos měla být historicky rekordní. Čína představuje největšího světového dovozce ropy.
Míra nezaměstnanosti v Česku roste
Poprvé za skoro pět let je žadatelů o práci více než volných míst.
Míra nezaměstnanosti v Česku v lednu 2023 stoupla na 3,9 procenta. Ocitla se tak nejvýše od května 2021. Nárůst z prosincové hodnoty 3,7 se obecně čekal, a to hlavně kvůli ukončování úvazků na dobu určitou ke konci roku.
Míra nezaměstnanosti činila v lednu 2022 celkem 3,6 procenta, takže i meziročně je patrné určité ochlazení značně přehřátého trhu práce v ČR. Byť míra nezaměstnanosti nadále zůstává nejnižší v celé EU.
Jisté ochlazování – na české poměry – je však přesto patrné. Poprvé za takřka 5 let, od března 2018, totiž počet hlášených uchazečů o práci převyšuje počet volných pracovních míst (viz graf níže). Zatím jen o bezmála 2000 osob. Jenže třeba v září 2019 bylo volných míst o skoro 147 tisíc více než uchazečů.
Míra nezaměstnanosti zůstane po celý letošní rok výše než loni. Do léta lze očekávat její pokles k úrovni 3,6 procenta, ve druhé polovině roku je ovšem třeba počítat s nárůstem nad úroveň čtyř procent. Česko totiž letos bude koketovat s celoročním reálným poklesem ekonomiky. Firmy v té souvislosti musí kvůli energetické drahotě a rapidní obecné inflaci redukovat své náklady, navíc se jim mnohdy – ze stejných důvodů – zhoršují odbytové možnosti. Ke snižování zaměstnaneckých stavů nyní přistupují až jako ke krajní možnosti. Obávají se, že by nemusely nové vhodné zaměstnance dostatečně rychle najít, až ekonomika oživí. Jenže tento přístup mohou postupně opouštět, zejména ve druhé polovině roku, a začít propouštět výrazněji a plošněji.
Hypotéky jsou v Česku nejdražší za posledních více než 20 let
Letos ale nezlevní, protože inflace bude rychlejší, než se čekalo.
Průměrná sazba hypoték v ČR vzrostla začátkem letošního února na 6,37 procenta, vyplývá ze statistiky Fincentrum Hypoindex. To je historicky nejvyšší hodnota touto statistikou vykázaná. Daná časová řada přitom zahrnuje měsíční údaje nepřetržitě za celé období od ledna 2003. Hypotéky jsou tedy nyní v ČR nejdražší za posledních více než dvacet let, od roku 2002.
Za posledních dvanáct měsíců narostla měsíční splátka hypotéky na běžnou nemovitost o tři až čtyři tisíce korun.
Nelze očekávat, že by letos hypotéky výrazněji zlevnily, zdražovat už ovšem také nebudou. Množí se totiž prognózy, že letošní inflace bude v ČR celoročně průměrně dvouciferná, takže nebude příliš prostoru k poklesu úrokových sazeb – jak těch tržních, tak těch, které nastavuje Česká národní banka. Nelze dokonce vyloučit, že letos základní sazba ČNB zůstane po celý rok na úrovni stávajících sedmi procent. To by bankám nedávalo příliš možností jít s cenou hypoték výrazněji dolů. Jejich průměrná sazba tak může zůstat nad úrovní šesti procent po celý letošní rok.
Podle ČNB má inflace letos činit celoročně průměrně 10,8 procenta, zatímco v poslední loňské prognóze ještě vyhlížela pro letošek inflaci jen jednocifernou, 9,1 procenta. Také podle nové prognózy tuzemského ministerstva financí má inflace letos celoročně překročit úroveň deseti procent – má dosáhnout hodnoty 10,4 procenta. Přitom v prognóze z loňského listopadu ještě počítalo pro letošek s inflací jen ve výši 9,5 procenta.
Směrem nahoru upravila svoji prognózu letošní inflace také například Komerční banka. Ta letos předpokládá celoroční růst hladiny spotřebitelských cen čítající dokonce 12,9 procenta (přitom v říjnu 2022 vyhlížela pro letošek inflaci jen 12procentní). Jedná se o nejvyšší odhad letošní české inflace, a to jak mezi domácími, tak zahraničními institucemi. Ze zahraničních institucí v tomto měsíci prognózují Česku letošní dvouprocentní inflaci banky ING a Standard Chartered, a to na úrovni 10,2, resp. 10 procent. A také Citigroup a Bank of America, a to 10,8, resp. 10,6 procenta.
Polský zlotý poprvé v historii stojí méně než 5 Kč
Za rekordním oslabením polské měny vůči té české jsou i půtky Varšavy s Bruselem, Čechům díky nim dále zlevňují nákupy v Polsku.
Česká koruna se nyní (7. 2.) obchoduje na nejsilnější úrovni vůči polskému zlotému v celé novodobé historii, a to navíc vůbec poprvé za méně než pět korun za zlotý. Vzájemný kurs obou měn dnes odpoledne spadl až na 4,9886, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže).
Koruna je tak vůči polské měně nejsilnější od v 90. let, kdy jak Česko, tak Polsko procházely transformačním období. V rámci transformace Česko přijalo režim volného plovoucího kursu v květnu 1997, Polsko pak v dubnu 2000.
Za celé období, po něž obě země požívají plovoucí kurs, tedy do dubna 2000, je tedy podle dat Bloombergu právě dnes polská měna vůči té české nejslabší.
Pro srovnání, třeba v dubnu 2015 se ale prodával za bezmála sedm korun (viz graf níže).
Za oslabováním polské měny stojí nechuť většiny bankovní rady polské centrální banky k dalšímu zvedání základní úrokové sazby. A také napětí mezi Varšavou a Bruselem ohledně nezávislosti polského soudnictví. Sejm má sice tento týden posvětit reformní kroky, které v daném ohledu vycházejí vstříc požadavkům Bruselu, avšak podle četných pozorovatelů nemusí stačit. V takovém případě by Evropská komise dále zadržovala miliardy eur z pandemického fondu obnovy. Polská vládní koalice by je ráda získala ještě před parlamentními volbami, které se konají letos na podzim. Zároveň však není ochotna Bruselu plně ustoupit. Mezi devizovými obchodníky tak roste nervozita stran toho, zda peníze Polsko skutečně obdrží. Jestliže by se tak nestalo, jedná se o významný tlak na oslabení zlotého. Trhy tento scénář zaceňují i do kursu polské měny vůči české koruně.
Slabá polská měna zvýhodňuje nákupy zejména Čechům v polském příhraničí, kteří tak právě díky extrémně výhodnému kursu vyrážejí k severnímu sousedovi na nákupy ještě houfněji, než je zvláště poslední dobou běžné. Zejména Češi ze severních částí naší země se tak nyní do Polska vydávají častěji než jindy za nákupy nejen potravin, pohonných hmot, ale třeba i oděvů, nebo dokonce nábytku. (9.2.2023)
