Pro vládní sektor pracuje přes 930 tisíc lidí. V posledních letech stoupal především počet zaměstnanců ve školství, naopak počet úředníků v krajích a obcích klesal

Úřad Národní rozpočtové rady vydává studii s názvem „Vývoj počtu zaměstnanců v sektoru vládních institucí“, jejímž cílem bylo zanalyzovat celkový počet zaměstnanců v sektoru vládních institucí, tj. zaměstnanců financovaných z veřejných zdrojů a jeho vývoj v čase. Analytický tým stojící za studií při jejím zpracovávání vycházel z dostupných dat pro roky 2017-2020 a členění tzv. Evropského systému národních účtů (ESA 2010), který je mezinárodně srovnatelný a využívaný např. pro rozpočtový dohled v rámci EU.
„Pokusili jsme se udělat něco, co – i pro nás překvapivě – zatím nikdo v dostatečném detailu neudělal. Jasně, srozumitelně a autoritativně spočítat, kolik zaměstnanců vlastně má český sektor vládních institucí, kterému běžně říkáme sektor veřejný, nebo lidově „erár“. Tedy kolik lidí je vlastně placeno z daní a jim podobných nedobrovolných plateb a poplatků nás všech. Navíc jsme se podívali na to, jak se počet zaměstnanců veřejného sektoru vyvíjel v posledních letech,“ objasňuje Mojmír Hampl, člen Národní rozpočtové rady.
Technicky a statisticky vzato jde u zaměstnanců veřejné sféry o osoby zařazené do sektoru vládních institucí, označovaného jako S.13. Ten zahrnuje netržní výrobce, kteří jsou financováni z povinných plateb od ostatních sektorů, tj. zejména domácnostmi, finančními a nefinančními podniky. Jednoduše řečeno, jsou to instituce se zaměstnanci, které platíme z našich daní a které se převážně zabývají přerozdělením národního důchodu a bohatství a jednotky spravující sociální a zdravotní pojištění. Patří sem tedy například ministerstva a úřady vč. obecních a krajských, regionální i vysoké školství, státní pojišťovny, fakultní nemocnice, armáda atd. Řadí se do něj rovněž veřejné podniky a neziskové instituce s převážně netržní produkcí a pod kontrolou jiné jednotky zatříděné v tomto sektoru, jako například Česká exportní banka, EGAP či Národní rozvojová banka. (Pozn.: Detailní členění viz příloha TZ.)
Na konci roku 2020 pracovalo v sektoru vládních institucí 930,1 tisíc fyzických osob, které byly z hlediska zaměstnání přepočítány na 867,4 tisíce plných úvazků. Na celkovém průměrném evidenčním počtu zaměstnanců v ekonomice se tedy vládní sektor v roce 2020 podílel cca 21,8 %. Ve srovnání s rokem 2017 došlo k zvětšení jeho takto vyjádřené velikosti o cca 1,2 procentního bodu.
Hampl dodává že, přestože jsou data v analýze uváděna ke konci roku 2020, jsou stále aktuální a vystihují hlavní trendy ve vývoji počtu zaměstnanců a jejich struktuře uvnitř sektoru vládních institucí. Ačkoli v roce 2021 došlo k nárůstu počtu plných úvazků ve vládním sektoru o dalších cca 11,9 tisíců, nebylo, vzhledem absenci údajů z výročních zpráv a dalších veřejně dostupných zdrojů, možné do analýzy ještě zahrnout údaje o jejich struktuře v minulém roce.
„Díky náročnému detailnímu rozboru jsme byli schopni doplnit k státním zaměstnancům, jež uvádí např. studie IDEA – CERGE-EI vydaná v lednu tohoto roku, ostatní zaměstnance sektoru vládních institucí. Studie IDEA vycházela zejména z dat Státního závěrečného účtu, kde však nejsou zahrnuty např. údaje o obcích, krajích, jimi zřizovaných příspěvkových organizacích, vysokých školách, veřejných výzkumných institucích, státních fondech, vládou kontrolovaných podnicích či zdravotních pojišťovnách,“ doplňuje Lubomír Chaloupka, který vedl analytický tým studie, a pokračuje: „Naše velké díky patří pracovníkům Českého statistického úřadu a Ministerstva financí, se kterými jsme konzultovali systematizaci některých datových sad a kteří nám pomohli nalézt odpovědi na metodické otázky a rozklíčovat z pohledu zaměstnanosti dosud nezmapované části vládního sektoru.“
Počet zaměstnanců ve vládním sektoru rostl, nejvíce ve školství
Údaje jsou ve studii zpravidla vykazovány v přepočtu na plné pracovní úvazky – jedná se o tzv. průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců, který zahrnuje osoby v pracovním či služebním poměru.
Mezi roky 2017–2020 došlo ve vládním sektoru k nárůstu o více něž 41,7 tisíc zaměstnanců. K polovině z tohoto nárůstu došlo u školských příspěvkových organizacích zřízených obcemi či kraji, tzn. v rámci tzv. regionálního školství (20,8 tis.). Z více než třetiny pak tento nárůst vznikl u ostatních místních příspěvkových organizací – jde zejména o muzea, galerie, knihovny, divadla, hvězdárny, kulturní střediska, sportoviště, filharmonie, zařízení sociální péče, technické služby apod. (13,9 tis.). Výrazný podíl na navýšení měly také veřejné vysoké školy (3,3 tis., téměř 8 % nárůstu) a organizační složky státu nevykonávající státní správu (2,6 tis., 6,2 % změny), kde jde zejména o příslušníky Armády ČR. Personálně vládní sektor posílil mezi lety 2017 a 2020 i v akciových společnostech zařazených do subsektoru místních vládních institucí (2,2 tis.; 5,3 %), kde jde zejména o krajské a okresní nemocnice, a ve fakultních nemocnicích zařazené do subsektoru ústředních vládních institucí (1,8 tis.; 4,4 % nárůstu). O cca 1,2 tis. zaměstnanců (tj. 3 % změny) přibylo i na ústředních orgánech státní správy, tedy na ministerstvech a ostatních ústředních orgánech státní správy, kde jde výrazná část tohoto nárůstu za kapitolou Ministerstva vnitra.
Některé vládní instituce zůstaly personálně na svém, či naopak oslabovaly
Víceméně stejný zůstal počet zaměstnanců přepočtený na celé úvazky u státních fondů, zdravotních pojišťoven a složek obrany, bezpečnosti, celní a právní ochrany – nárůst u Hasičského záchranného sboru ČR a Vězeňské služby byl v daném období z velké části kompenzován poklesem v rámci Policie České republiky o více než 400 zaměstnanců. Počet zaměstnanců stagnoval i u vybraných organizačních složek státu (nicméně za pozornost v této skupině stojí razantní pokles u Generálního finančního ředitelství, které opustilo přes 400 zaměstnanců) nebo u ostatních institucionálních jednotek zařazených do subsektoru S.1311, např. Česká televize, Národní rozvojová banka, Garanční systém finančního trhu a další.
Nejvyšší poklesy byly na druhé straně zaznamenány u skupiny obecních a krajských úřadů, u nichž došlo k výraznému snížení počtu zaměstnanců zejména mezi lety 2019 a 2020, kdy odešlo zhruba 9,5 tisíce pracovníků. „Tento pokles byl pravděpodobně způsoben pandemií covid-19 a s ní souvisejícím omezením využívání institutu tzv. veřejně prospěšných prací,“ komentuje důvod Chaloupka. Dále poklesl počet zaměstnanců např. i u Správy železnic, u Českého rozhlasu nebo České exportní banky.
Studie může pomoci s konsolidací veřejných financí
Podle Hampla může být studie, jež poskytuje přehled vývoje počtu zaměstnanců vládního sektoru a jeho detailní struktury, užitečná vládě při jejích snahách o konsolidaci veřejných financí. „Nicméně redukci na výdajové straně státního rozpočtu, tedy případnému propouštění, o kterém se již nyní mluví, by měla předcházet revize jednotlivých agend a služeb vykonávaných vládním sektorem a také kvality a kvantity, v jakých mají být tyto služby poskytovány tak, aby byly udržitelně financovatelné v dlouhém období. K takové analýze se však doposud žádná z předchozích vlád za dobu svého působení neodhodlala,“ uzavírá Mojmír Hampl.
1. Rozklad změny průměrného evidenčního počtu zaměstnanců v sektoru vládních institucí 2017-2020
2. Sektor vládních institucí dle ESA 2010 – Česká republika – a jeho členění
Dle Českého statistického úřadu zahrnuje sektor vládních institucí (S.13) takové instituce, které jsou financovány zejména a povinnými platbami od jednotek z jiných sektorů (zejména od nefinančních podniků, finančních institucí, domácností a od nerezidentů) Jedná se tak například o organizační složky státu (ministerstva, ústřední úřady a jimi řízené organizace), mimorozpočtové fondy (státní fondy, Fond národního majetku atd.), územní samosprávné celky, regionální školství, netržní příspěvkové organizace, fondy sociálního zabezpečení a další. Více na www.unrr.cz (14.6.2022)
Graf. Sektor vládních institucí (S.13) je v České republice dále členěn na subsektory – ústřední vládní instituce (S.1311), místní vládní instituce (S.1313) a fondy sociálního zabezpečení (S.1314).