Pro zajištění potravinové bezpečnosti musí být evropský zemědělský rozpočet vyšší o třetinu, shodly se agrární organizace Visegrádské skupiny

Jakou podobu bude mít na dalších sedm let evropský zemědělský rozpočet a zemědělská politika po roce 2027, bylo hlavním tématem jednání agrárních organizací Visegrádské skupiny včetně Agrární komory ČR, které se konalo 3. a 4. července 2025 na Mělnicku. Jejich představitelé se shodli, že pro zajištění potravinové bezpečnosti, dostupnosti potravin a také udržení života na venkově je nezbytné navýšení rozpočtu o 30 procent. Zároveň se postavili proti zrušení dvoupilířové struktury pro rozdělování peněz na přímé platby a investice, která funguje dosud.

Evropská komise zveřejní kolem 16. července návrh Víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034, který plní funkci evropského rozpočtu a jeho součástí jsou i výdaje na zemědělství. Od toho se bude odvíjet, jak bude vypadat evropská zemědělská politika a už nyní se mluví o zásadních změnách. Evropský zemědělský rozpočet by měl být nově součástí takzvaného superfondu, který by byl společný pro více politik a o rozdělení peněz by rozhodovaly členské státy. Evropská unie by tím odstoupila od dosavadního a fungujícího dvoupilířového systému, kdy peníze směřují buď na investice, nebo na přímé platby.  V praxi by to znamenalo nemožnost naplnění jakékoliv společné vize pro evropské zemědělství a prohloubení nerovností a nejistoty zemědělců v členských státech.

Takovou reformu Společné zemědělské politiky EU, která zásadně ovlivní evropské zemědělství a produkci potravin, představitelé Agrární komory České republiky, Slovenské polnohospodářské a potravinářské komory, polské Národní rady zemědělských komor a maďarské Národní agrární komory jednoznačně odmítli. Naopak za současné nelehké situace v agrárním sektoru, kdy evropští zemědělci musí dodržovat přísnější produkční standardy než jinde ve světě a zároveň být konkurenceschopní, zástupci organizací Visegrádské skupiny vyzvali k navýšení evropského zemědělského rozpočtu o 30 procent. Je to podle nich zásadní pro zajištění potravinové bezpečnosti, udržení potravinové dostupnosti a rozvoj života na venkově. Současně poukázali na množství nových povinností, které evropští zemědělci musí dodržovat a zvyšuje jim to náklady i byrokratickou zátěž, jako například nařízení proti odlesňování nebo sociální podmíněnost, a odmítli zavádění dalších.

„Síla evropské zemědělské politiky spočívá v její jednotnosti, proto by měla Společná zemědělská politika EU zůstat páteří strategie celé Evropské unie v oblasti potravin a zemědělství, jak je ostatně zakotveno i ve smlouvách EU, a to nejen v rétorice, ale také prostřednictvím její jednotné povahy, struktury a účelového přidělování finančních zdrojů. Je to důležité pro zajištění přístupu k bezpečným, udržitelným a cenově dostupným potravinám na celém kontinentu,“ uvedl běhen jednání prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Proti změnám ve struktuře i financování evropské zemědělské politiky byla spuštěna petice, kterou organizuje evropská zemědělská nevládní organizace COPA-COGECA. Podpořit ji zatím mohou podniky ZDE (https://nosecuritywithoutcap.eu/), které působí v Evropě, a zemědělské organizace Visegrádské skupiny k tomu vyzvaly své členy. Agrární komora ČR už dříve apelovala dopisem na premiéra Petra Fialu a ministra financí Zbyňka Stanjuru, aby rovněž popsané změny odmítli. Na 16. července je plánovaný protest v Bruselu, který podpoří všechny zmíněné organizace, a hrozí další masivnější akce napříč Evropou, pokud bude Evropská komise pokračovat v přípravách reformy Společné zemědělské politiky EU.

Představitelé zemědělských organizací střední Evropy se věnovali také aktuální situaci v jednotlivých zemích a za jeden z největších problémů dneška označili sucho. Srážky od ledna až do dubna v Evropě dosahovaly často pouze do 50 procent normálu. Odolnost rostlin snižuje nejen nedostatek vody v půdě, ale také zákazy účinných látek v přípravcích na ošetřování rostlin, protože proti těm zbývajícím povoleným získávají škůdci odolnost.

V Maďarsku se kvůli suchu a dalším faktorům už mění skladba pěstovaných plodin. „Zvyšují se plochy pšenice, ječmene, sóji, a naopak dochází ke snižování výměry kukuřice nebo řepky. Pokud jde o řepku, není to v důsledku změny klimatu, přípravky na ochranu rostlin neúčinkují a to, co by účinkovalo, je zakázané Evropskou unií. To vše se děje s odkazem například na to, že musíme chránit včely. Počet včel se po zákazu přípravků ale ještě snížil, takže žádná souvislost tam není,“ podotkl viceprezident maďarské Národní agrární komory Tibor Cseh. Maďarská komora proto přišla s návrhem společně oslovit Evropskou komisi, aby rozvolnila pravidla pro nakládání s vodou, a představitelé ostatních organizací souhlasili. „Doplnění vody v kanálech je priorita. Hospodaření s vodou je v kompetenci jednotlivých členských států, ale jsou tady faktory ze strany Evropské unie, které brání v úspěšném řešení tohoto problému. Proto je zapotřebí, aby EU změnila svůj přístup,” dodal viceprezident Cseh.

Dalšími tématy jednání byly nové povinnosti pro zemědělce a potravináře, které zvyšují náklady a prohlubují byrokratickou zátěž, obchodní vztahy mezi EU a Ukrajinou nebo ochrana tradičních názvů potravin živočišného původu jako párek, řízek nebo burger, která by zaručila kvalitativní a nutriční složení těchto potravin jako u mléka a mléčných výrobků. Tímto tématem by se měla na výzvu 18 členských států zabývat Evropská komise.

KOMUNIKÉ ZE SETKÁNÍ ZÁSTUPCŮ ZEMĚDĚLSKÝCH KOMOR VISEGRÁDSKÉ SKUPINY 3. A 4. ČERVENCE 2025 V MĚLNÍKU

Ve dnech 3. a 4. července 2025 se v českém Mělníku konalo setkání zástupců zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4). Setkání se zúčastnili zástupci Agrární komory České republiky, Národní rady zemědělských komor (Polsko), Slovenské zemědělské a potravinářské komory a Národní agrární komory (Maďarsko). Cílem setkání bylo prodiskutovat klíčové výzvy, kterým čelí zemědělství v regionu, a stanovit společné priority pro současnou a budoucí zemědělskou politiku Evropské unie.

Během zasedání se diskutovalo o následujících tématech:

1. Víceletý finanční rámec a Společná zemědělská politika (SZP)

2. Omnibus o nefinančním reportingu pro zemědělce

3. Současná situace v zemědělství v zemích V4

4. Ochrana tradičních názvů potravin živočišného původu

5. Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi

6. Navrhovaná opatření pro hospodaření s vodními zdroji v zemědělství ke zmírnění negativních dopadů změny klimatu v rámci Visegrádské spolupráce (V4)

1. Víceletý finanční rámec a Společná zemědělská politika (SZP)

V době, kdy Evropská unie připravuje klíčová rozhodnutí o podobě Víceletého finančního rámce po roce 2027 a budoucnosti Společné zemědělské politiky (SZP), my, jako zástupci zemědělských komor zemí V4, upozorňujeme na zásadní otázky, které ovlivňují stabilitu a budoucnost evropského zemědělství a produkce potravin.

VYZÝVÁME k zachování silného a nezávislého rozpočtu pro SZP, spravedlivého a udržitelného nastavení politik a k ochraně konkurenceschopnosti evropských zemědělců a producentů

potravin. Považujeme za nezbytné zachovat jednotu a integritu SZP v rámci budoucího rozpočtu.

ODMÍTÁME sloučení zemědělských a kohezních fondů do tzv. „superfondu“, což by oslabilo společný charakter zemědělské politiky EU. Podmínění vyplácení finančních prostředků strukturálními reformami by navíc mohlo vést k nejistotě a nerovnému zacházení mezi členskými státy.

Proto TRVÁME na 30% navýšení rozpočtu SZP, s přihlédnutím nejen k celkové kumulativní inflaci za posledních pět let, ale také k současným a budoucím cílům EU v oblastech, jako je potravinová bezpečnost, cenová dostupnost potravin, strategická suverenita EU, životaschopnost venkovských oblastí a ekologická transformace.

VĚŘÍME, že budoucí SZP musí být spravedlivá a stabilní pro všechny zemědělce a producenty potravin bez ohledu na velikost jejich podniku nebo jejich zeměpisnou polohu. Přímé platby by měly podporovat všechny profesionální zemědělce. Souhlasíme s vyšší podporou pro menší a mladé zemědělce, ale tradiční formy hospodaření nesmí být vyloučeny ani výrazně omezeny.

Proto ODMÍTÁME diskriminační opatření, jako je výrazné snižování příjmů, povinné zastropování nebo přerozdělování, která by oslabila větší farmy, které jsou klíčové pro potravinovou suverenitu a venkovské oblasti.

Odmítáme rostoucí legislativní zátěž, která často zvyšuje náklady bez skutečného přínosu pro životní prostředí nebo zemědělce. Legislativa, jako je nařízení o odlesňování, taxonomie, CSRD, CSDDD, ETS, CBAM, sdílené úsilí (Effort Sharing), sociální podmíněnost SZP a balíček opatření na ochranu zvířat, má nepřiměřený dopad na zemědělce a producenty potravin a měla by být buď stažena, nebo by zemědělci z ní měli být výslovně osvobozeni s ohledem na jejich stávající povinnosti v rámci SZP.

Vítáme úsilí Evropské komise, která představila tzv. „zemědělský omnibus“, jehož cílem je zjednodušit Společnou zemědělskou politiku (SZP) s důrazem na snížení administrativní zátěže zemědělců, vyjasnění pravidel a zvýšení flexibility členských států při jejich provádění. Rádi bychom však poukázali na zaměření na komplexní zjednodušení pravidel SZP (např. podmíněnost, GAEC 5).

2. Omnibus o nefinančním reportingu pro zemědělce

Dne 26. února 2025 Komise předložila návrh zaměřený na zjednodušení pravidel pro udržitelnost podniků, konkrétně odložením uplatňování směrnice o reportingu udržitelnosti podniků (CSRD), směrnice o náležité péči v oblasti udržitelnosti podniků (CSDDD) a některých prvků nařízení EU o taxonomii o jeden rok. Kromě odložení Komise navrhla revizi podstaty těchto povinností.

VYZÝVÁME ke zrušení stávajícího regulačního rámce z důvodu jeho nepřiměřeného administrativního dopadu na zemědělský a potravinářský sektor. Zemědělci, zpracovatelé potravin a výrobci již podléhají rozsáhlým povinnostem v oblasti reportingu podle stávajících právních předpisů EU. Přidávání dalších vrstev podávání zpráv o udržitelnosti vede spíše k duplicitě než k přidané hodnotě, což zvyšuje zátěž jak pro prvovýrobce, tak pro provozovatele v následných fázích.

Spíše než komplikovat regulační prostředí by EU měla upřednostňovat interoperabilitu a digitální přístupnost stávajících datových systémů. Soudržnější a nákladově efektivnější řešení by vycházelo ze současných struktur podávání zpráv, místo aby zavádělo překrývající se požadavky.

Společná zemědělská politika (SZP) navíc již slouží jako komplexní nástroj zelené politiky, který integruje cíle v oblasti životního prostředí, klimatu a udržitelnosti přímo do zemědělských operací. Zavedení paralelních nebo protichůdných povinností – jako jsou dodatečné požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti a náležitou péči – podkopává soudržnost politik a vytváří zbytečnou administrativní složitost, aniž by přinášelo jasné výhody.

Proto VYZÝVÁME k úplnému zrušení stávajících pravidel udržitelnosti a náležité péče a k jejich nahrazení zjednodušeným a konzistentním přístupem, který je v souladu se stávajícím rámcem pro dodržování předpisů v zemědělském a potravinářském odvětví.

Pokud odmítnutí stávajících pravidel udržitelnosti a náležité péče a jejich nahrazení není možné, ŽÁDÁME o výjimku pro zemědělce jako záložní možnost.

3. Aktuální situace v zemědělství zemí V4

Na setkání zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4) byla podrobně projednána situace týkající se největšího ohniska slintavky a kulhavky v Evropské unii od začátku tohoto století. Současně bylo konstatováno, že dlouhodobé dopady změny klimatu, zejména sucho a extrémní povětrnostní jevy, i nadále představují významnou hrozbu pro zemědělskou produkci.

V této souvislosti byly za nezbytné označeny další investice do zemědělské infrastruktury, zejména do zavlažovacích systémů a skladovacích kapacit. Současně byla vznesena žádost o zvýšení úrovně finanční podpory ze strany Evropské unie s důrazem na to, aby tyto finanční prostředky pocházely z rozpočtových zdrojů mimo Společnou zemědělskou politiku (SZP).

4. Ochrana tradičních názvů potravin živočišného původu

VYZÝVÁME Komisi, aby znovu otevřela otázku označení masa, vajec, medu, ryb a výrobků z nich vyrobených s cílem chránit živočišné produkty, zajistit skutečnou transparentnost pro spotřebitele a podpořit kvalitu živočišných produktů EU, mimo jiné zdůrazněním uznávaných označení a krátkých dodavatelských řetězců. To je také odůvodněno skutečností, že se rostlinné

produkty výrazně liší od potravin živočišného původu, zejména pokud jde o složení a nutriční hodnotu.

DOMNÍVÁME SE, že je nezbytné, aby potraviny, které napodobují, imitují nebo nahrazují potraviny živočišného původu, neuváděly spotřebitele v omyl ohledně jejich skutečné povahy prostřednictvím svého označování.

VYZÝVÁME Evropskou komisi, aby předložila legislativní návrh na ochranu názvů potravinářských produktů živočišného původu a poskytla jim podobnou dlouhodobou ochranu, jakou požívá mléko a mléčné výrobky. Tím by se zajistila ochrana masa, vajec, medu, ryb a vybraných produktů z nich vyrobených, ochránily by se spotřebitelé před zavádějícími informacemi a zabránilo by se fragmentaci legislativy v EU v důsledku přijímání různých opatření v jednotlivých členských státech.

5. Obchodní vztahy EU se třetími zeměmi

My, zástupci zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny (V4), VYJADŘUJEME vážné obavy ohledně zachování konkurenceschopnosti zemědělců v našich členských státech vzhledem k současnému návrhu Evropské komise o budoucím rámci pro obchodní vztahy s Ukrajinou. VYZÝVÁME členské státy, aby neratifikovaly návrh Komise a znovu projednaly dohodu s cílem zajistit lepší ochranu evropských zemědělců a spotřebitelů. Produkční standardy a náklady na Ukrajině se značně liší od standardů, které musí evropští zemědělci dodržovat, což vytváří narušení na našich trzích a potenciální rizika pro spotřebitele. Příklad cen cukru ukazuje, že i malé množství dovozu ve srovnání s celkovou evropskou produkcí může dramaticky snížit ceny placené evropským zemědělcům. Proto vyzýváme k obnovení kvót platných před rokem 2022 a k zavedení mechanismu stabilizace trhu na úrovni členských států, který by se automaticky spustil, pokud by zemědělský dovoz v rámci systému kvót začal významně ovlivňovat situaci na trhu v jednom nebo více členských státech EU.

V souvislosti s obchodní dohodou, která je v současné době projednávána mezi Evropskou unií a zeměmi Mercosur, my, jako zástupci zemědělských komor, ZDŮRAZŇUJEME, že nedostatečný dohled nad výrobními procesy v zemích tohoto regionu představuje vážné riziko pro bezpečnost potravin v EU.

Také upozorňujeme, že dovoz zemědělských produktů, které nesplňují environmentální a kvalitativní normy EU a zároveň využívají nižších nákladů na energii a práci, může narušit rovnováhu evropského vnitřního trhu a ohrozit konkurenceschopnost domácí produkce.

Vzhledem k tomu, že 12. června 2025 na zasedání ministrů spravedlnosti a vnitra v Lucemburku Rada Evropské unie přijala nařízení, kterým se zavádějí nová cla na zemědělské produkty a hnojiva z Ruska a Běloruska, na které se dříve nevztahovaly zvýšené sazby, VYZÝVÁME k pečlivému sledování dopadu tohoto opatření a pravidelnému sledování jeho vlivu na zemědělce působící na evropském trhu.

6. Navrhovaná opatření pro hospodaření s vodními zdroji v zemědělství ke zmírnění negativních dopadů změny klimatu v rámci Visegrádské spolupráce (V4)

Dne 4. června 2025 představila Evropská komise Strategii pro vodohospodářskou odolnost s cílem zajistit dostupnost vody, zlepšit kvalitu vody a posílit udržitelné hospodaření s vodními zdroji. Zemědělství bylo označeno za klíčové odvětví, ale Komise nepřijala konkrétní finanční podporu pro zemědělce kvůli nejistotám ohledně rozpočtu EU.

Strategie navazuje na stávající nástroje SZP, podporuje digitální technologie, zelené přístupy, vytvoření Evropské vodní akademie a 20 pilotních projektů pro zadržování vody. Financování má poskytnout EIB (15 miliard EUR).

Zemědělské organizace (Farm Europe, CEJA, IFOAM) strategii kritizovaly jako nedostatečnou, postrádající cílenou podporu zemědělců, investice do infrastruktury a konkrétní opatření proti znečištění.

ŽÁDÁME o vypracování akčního plánu pro vodní hospodářství, který by byl kompatibilní s klimatem a zaměřený na zemědělce, do roku 2027 a o zajištění financování EU na realizaci těchto plánů. Zachováním vody v krajině může střední a východní Evropa stabilizovat vodní cyklus a zajistit vodní bezpečnost. To vyžaduje obnovu a další rozvoj jak „bodových“ vodních nádrží, tak „lineárních“ vodohospodářských systémů (kanálů), z nichž jen zlomek se využívá k zavlažování, ale je schopen zadržet vodu v krajině; zlepšení odolnosti regionu vůči změně klimatu; snížení rizik, škod a ztrát způsobených změnou klimatu; vyrovnání nerovnováhy mezi nedostatkem a nadbytkem vody; vytvoření ochranných zón se zelenou/modrou infrastrukturou; a mnoho dalšího.

Účastníci setkání se dohodli, že další společné setkání zemědělských komor zemí Visegrádské skupiny se bude konat v Maďarsku ve dnech 18. a 19. září 2025.

Komuniké bylo vyhotoveno v 6 kopiích, po jedné pro každou delegaci, přičemž jedna kopie bude zaslána COPA-COGECA a jedna Evropské komisi. (5.7.2025)