Prodejem elektřiny z FVE lze vydělat na většinu spotřeby v zimních měsících

V loňském roce bylo v České republice zprovozněno téměř 35 tisíc nových fotovoltaických elektráren, což oproti roku 2021 znamená 366% nárůst. Podle průzkumu společnosti PERSOLA, bylo pro 86 % lidí hlavním důvodem pořízení FVE zvýšení energetické soběstačnosti. 48 % respondentů dále uvedlo, že počítají s prodeji přebytků elektřiny do sítě. 14 % majitelů FVE dokonce předpokládá, že prodejem přebytků elektřiny vydělají na nákup elektřiny v zimních měsících.

Fotovoltaika je v našich klimatických podmínkách výhodným způsobem výroby elektřiny pro domácnosti. Přináší úsporu v nákladech a podle typu instalace dokáže zajistit až 80% soběstačnost. Společně s bateriemi pak dokáže zajistit dodávku elektřiny do zálohovaných rozvodů i při výpadku dodávky ze sítě. Ideální podmínky pro výrobu elektřiny jsou za přímého slunečního záření při bezmračné obloze. Při oblačnosti klesá výnos přibližně na polovinu a při hustě zatažené obloze až na desetinu maximálních hodnot.

Ideální orientace pro maximální energetický výnos je přímý jih, nebo při orientaci v rozsahu jihovýchod až jihozápad. Během letních měsíců je Slunce vysoko a na Zemi dopadá 75 % celoročního záření. Ideální sklon modulů je proto 35°. Pro optimální celoroční využití solárních modulů v ostrovních nebo hybridních systémech je ideální sklon modulů 45°. „Moduly na šikmé střeše potřebují přibližně 5 až 8 m² na každý 1 kWp. U rovné střechy asi 10 m². Pro elektrárnu s výkonem 10 kWp je tedy potřeba až 80 m² šikmé střechy,“ říká Michal Priputen, manažer realizací společnosti PERSOLA.

Kolik běžná domácí FVE vyrobí?

1 kWp v našich podmínkách dodá do sítě za rok přibližně 980 kWh elektrické energie. „Tato hodnota může být vyšší až o 10 % díky vyšší nadmořské výšce nebo geografické poloze. Ideálně orientované moduly na jižní Moravě mohou dosahovat hodnot nad 1000 kWh/kWp,“ říká Michal Priputen. Největší podíl energie vyrobí solární modul během letních měsíců, kdy je intenzita slunečního záření největší a dny nejdelší. Naopak nejméně energie vyrobí fotovoltaický modul během zimy, kdy jsou klimatické podmínky pro výrobu nejhorší.

Jak lze vyrobenou elektřinu prodávat?

S přebytky vyrobené elektřiny je možné nakládat více způsoby. „Doporučujeme prodej na denním trhu za aktuální tržní ceny. Je to zaprvé férový a transparentní způsob prodeje a zadruhé, a to je důležitější, ekonomicky jste motivováni pomáhat nadřazenému energetickému systému v době, kdy to potřebuje,“ říká Jaroslav Codl, manažer obchodu společnosti PERSOLA a dodává: „Pro tento způsob prodeje přebytků je vhodné připojit FVE jako výrobnu. Můžete pak mít jiného obchodníka na dodávku a jiného na výkup přebytků. Dobrá zpráva je, že je to snadné a od 1. ledna k tomu nepotřebujete ani licenci. A to až do výkonu 50 kWp.

Teoreticky lze vydělat i na zimu. Reálně na její většinu

Teoreticky lze vydělat i na celou zimu a to v případě, že domácnost elektřinou nevytápí ani neohřívá vodu, takže její roční spotřeba činí zhruba 4 MWh a má fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem 6 kWp a bateriovým systémem s kapacitou 10 kWh, který jí zajistí 65% soběstačnost. Aby FVE dokázala vydělat na celou zimu, musela by ročně vyrobit 6 MWh, z nichž 4,6 MWh pošle do distribuční sítě. Cena vykoupené energie by se pohybovala na 2,95 Kč za kWh (2950 Kč za MWh) a cena za dodávku by byla 8 Kč za kWh (8000 Kč za MWh). Reálně je ale vhodnější počítat s tím, že zisk z prodeje vyrobené elektřiny výrazně sníží náklady na nákup elektřiny v zimních měsících. (21.3.2023)