.jpg?s3=1)
Vláda předstoupila v úterý a ve středu před Sněmovnu s žádostí o vyslovení důvěry vládě. Při této příležitosti iniciativa Odolné Česko vyhodnotila vládní programové prohlášení z hlediska opatření pro posílení odolnosti a bezpečnosti země. To přináší sice řadu pozitivních kroků – od modernizace armády, budování připravenosti na krize až po kybernetickou ochranu nemocnic. Na druhé straně obsahuje i body, které mohou oslabit důvěru ve stát a omezit odolnost země. Nepomáhá ani nejednotnost vládní koalice v postoji vůči agresi na Ukrajině a oslabování ministerských agend řešících mezinárodní sankce, hybridní hrozby a komunikaci státu.
Silnější obrana a připravenost státu
Předně oceňujeme, že programové prohlášení vlády jasně deklaruje, že Česká republika zůstane pevnou součástí Evropské unie a spolehlivým spojencem v rámci NATO. Členství v těchto organizacích je pro Česko nejlepší bezpečnostní zárukou a jeden z hlavních pilířů naší suverenity, odolnosti a zakotvení v mezinárodním společenství. Chválíme také cíl posílení soběstačnosti, energetické bezpečnosti a snižování závislosti na zahraničních dodávkách strategických surovin.
„Odolné Česko v oblasti soběstačnosti dlouhodobě usiluje o zbavení se závislosti na dovozu ruských surovin, jako jsou ropa nebo zemní plyn. Zde je již prakticky vyhráno, ale čeká nás ještě dlouhá cesta, než budeme nezávislí i v dalších oblastech, jakými jsou například jaderné palivo nebo ocel.” Pavel Havlíček, analytik Asociace pro mezinárodní otázky
Kybernetická bezpečnost a civilní ochrana
Důležitou oblastí programu je i kybernetická bezpečnost. Vláda chce posílit kapacity NÚKIB, zefektivnit útvary pro boj s kyberkriminalitou a zavést plány krizového řízení pro české nemocnice. Důraz na ochranu kritické infrastruktury a zdravotnictví lze vnímat jako významný krok směrem k systémové odolnosti státu.
Pozitivní je i závazek vlády revidovat krizovou a obrannou legislativu, aby se zjednodušil přechod státu na válečnou či obrannou ekonomiku a zajistit kontinuitu základních služeb, logistiky a průmyslu v mimořádných situacích.
„Za Odolné Česko jsme již v minulém volebním období podporovali přijetí zákona o kybernetické bezpečnosti a zákona o kritické infrastruktuře. Bude jedině dobře, pokud se v modernizaci právního rámce v této oblasti bude pokračovat. Současné krizové řízení státu si žádá revizi ve světle závažných událostíz posledních let (např. tornádo, pandemie).” Tomáš Opat, analytik Odolné Česko
Modernizace armády a obranného systému
Zásadní pozornost věnuje programové prohlášení vlády také modernizaci Armády České republiky. Co však zásadně chybí, je jasná deklarace rozpočtových plánů na obranu, a tak nevíme, jaké skutečné priority to budou.
Vláda bude muset rozhodnout, jak provede personální zvětšení armády, což, jak vojenští plánovači říkají, bez rozsáhlejších vojenských výcviků části civilní populace nepůjde.
„Z pohledu odolnosti jde o kroky, které mohou zvýšit připravenost státu i jeho důvěryhodnost vůči občanům. Zůstává však otázkou, jak se podaří propojit tyto ambiciózní plány s reálnými rozpočtovými možnostmi.” Jakub Janda, ředitel Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty
Konec pračky na peníze na dohled?
Podle zahraničních analýz je Česko jednou z nejatraktivnějších zemí pro praní špinavých peněz. Hlavním důvodem je, že orgány činné v trestním řízení nemají funkční nástroj pro řešení problému tzv. průtokových účtů, které jsou jednou z cest, jimiž ruští oligarchové obcházejí sankce a vyvádějí své finanční prostředky na Západ. Podle NCOZ jen v letech 2020 a 2021 Českem proteklo asi 100 miliard korun.
Program vlády sice neobsahuje žádné ustanovení o potřebě řešení tohoto velkého problému, nicméně vláda 5. ledna uložila řediteli Finančního analytického úřadu (FAÚ) připravit návrh na zpřísnění legislativy, který by například umožnil zkonfiskovat majetek pořízený z nelegálně nabytých finančních prostředků. Návrh zákona o odčerpání podezřelého majetku připravený Ministerstvem spravedlnosti jinak čeká na projednání vládou.
Rizika pro občanskou společnost
Vedle pozitivních prvků obranné a bezpečnostní politiky obsahuje programové prohlášení také pasáže, které mohou představovat riziko pro otevřenost a důvěru v demokratické instituce.
Programové prohlášení vlády navrhuje zřízení veřejného registru všech dotací pro neziskové organizace, povinnost neziskových organizací zveřejňovat své výdaje nebo označování organizací, které jsou financované ze zahraničí.
Takové návrhy však neziskové organizace stigmatizují a narušují tak důvěru v občanskou společnost. Přestože transparentnost financování může být legitimním cílem, přístup, který prohlášení nastoluje, směřuje k modelu známému například z Maďarska, Gruzie nebo Ruska, kde jsme mohli sledovat silné omezení, až likvidaci nevládního sektoru. Rozhodně se nejedná o ochranu před skutečnými zahraničními agenty.
„Nevládní organizace se podílejí na mnoha potřebných činnostech, které sám stát nezvládá občanům zajistit. Mají své nezastupitelné místo v každé demokratické a dobře fungující společnosti. Navrhovaná opatření z programu vlády mají jediný cíl - delegitimizovat a stigmatizovat občanskou společnost, aby se nemohla vyjadřovat k věcem veřejným. To je třeba zásadně odmítnout.“ Lukáš Kraus, koordinátor iniciativy Odolné Česko a právník spolku Lobbio
Oslabování agend v oblasti mezinárodních sankcí, boje s hybridními hrozbami, strategické komunikace
V programu vlády se uvádí, že součástí priority s názvem Bezpečná země a ochrana občanů je i „zvýšení odolnosti státu vůči hybridním hrozbám“. V rámci ministerské reorganizace, resp. vládní systemizace však došlo na Ministerstvu zahraničních věcí a na Úřadu vlády k osekání agend souvisejících se zajišťováním bezpečnosti, konkrétně v oblasti dlouhodobé a krizové komunikace státu, obrany proti hybridnímu působení cizích zemí a také v tématu mezinárodních sankcí a jejich implementace. Přitom právě sankce vyžadují nejen kvalitní analytické a právní kapacity, ale i srozumitelnou komunikaci směrem k veřejnosti, firmám a institucím.
Oslabování těchto kapacit je rizikem nejen pro obranu proti nepřátelskému vlivu, ale i pro schopnost státu zvládat krize a prosazovat veřejné politiky napříč oblastmi. Ukázalo se to například během pandemie covidu. Důvěra občanů nestojí jen na samotných opatřeních, ale i na tom, zda stát umí včas, jednotně a srozumitelně vysvětlovat rozhodnutí, přiznávat nejistoty, opravovat chyby a poskytovat praktické informace. To platí stejně pro zdravotnictví, sociální politiku, ekonomická opatření (např. pomoc domácnostem a firmám v krizi) i pro bezpečnostní témata. Oslabení dlouhodobé a krizové komunikace státu proto posiluje obavy, zda bude stát schopen adekvátně zajišťovat bezpečnost, odolnost a důvěru veřejnosti ve světle dnešních výzev.
K oslabování naší odolnosti přispívají i znepokojující výroky některých koaličních poslanců z poslední doby, které opakují ustálené kremelské narativy o agresi na Ukrajině.
„Na (často protikladných) výrocích vládních politiků třech koaličních stran k pomoci Ukrajině, muniční iniciativě či událostem ve Vrběticích se ukazuje, že potřebujeme včasnou, srozumitelnou a transparentní komunikaci státu. Nejde ale jen o bezpečnostní agendu. Kvalitní komunikace státu je základní předpoklad důvěry mezi státem a občany i při řízení sociálních, ekonomických a zdravotnických témat. Vláda by proto měla investovat do skutečně kvalitní, profesionální a srozumitelné komunikace jako do klíčové veřejné služby. Inspirací může být např. Estonsko nebo Finsko, které vnímají komunikaci jako jeden z pilířů odolné společnosti. Veronika Víchová, Centrum pro informovanou společnost.
Pro odolnost země je také důležité nastavit právní rámec tak, aby umožnil stíhat osoby, jejichž cílem je poškodit zájmy České republiky. Proto nepovažujeme za správné, jak program uvádí, zrušit trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc bez předchozí diskuze a předložení adekvátní alternativy. Jsme si vědomi, že schválení legislativní změny doprovázely kontroverze a u odborné veřejnosti existují různé pohledy na věc. Doporučujeme však v případě otevření otázky odbornou diskusi nad konsensuálním a legislativně čistým řešením, které zajistí vhodné nástroje proti činnostem nedemokratických aktérů. (15.1.2026)