Projekt Neviditelní: Češi věří zdravé životosprávě. Bojí se ale, že je systém nechá ve stáří na holičkách

Češi chtějí stárnout zdravě a co nejdéle zůstat soběstační. Téměř polovina lidí starších 40 let však uvádí, že nežijí ideálním životním stylem, který se na nich ve stáří negativně podepíše. Zároveň se 57 % dotazovaných bojí, že úroveň nebo dostupnost zdravotní péče nebude dostatečná. Stejnou obavu mají i odborníci spolupracující s projektem Neviditelní, který se zaměřuje na zranitelné skupiny obyvatel, jež propadávají systémem veřejné pomoci a českou ekonomikou. Data vycházejí z průzkumu projektu a aktuálních dat Barometru společnosti Provident, která je iniciátorem projektu Neviditelní.

1. ledna 2026 vstoupila v platnost novela vyhlášky o preventivních prohlídkách u praktických lékařů, která více pracuje s individuálním zdravotním rizikem a rozšiřuje některé screeningy, například u kardiovaskulárních onemocnění, osteoporózy nebo demence. Přichází v době, kdy Česko začíná pociťovat důsledky demografické změny stárnutí populace, a tlak na zdravotní i sociální systém dále poroste. „Primární prevence je klíč k tomu, jak dostat pod kontrolu výdaje na zdravotnictví, a zároveň jak společnosti ulevit od znaků neviditelnosti, například u neformálně pečujících. Nechme mluvit čísla: Ročně se České republice ztratí 3,5 milionu let v plné kvalitě života kvůli nemoci obyvatel. Jednu třetinu z toho umíme ovlivnit. A 70 % z té třetiny je možné zcela vyřešit pouze prevencí. Z pohledu nákladovosti a prevence se to týká zejména kardiovaskulárních onemocnění,“ říká Rod. 

Přání víc než realita

Data loňského průzkumu projektu Neviditelní poukazují na rozpory mezi vírou v prevenci a realitou každodenního života. Přes tři čtvrtiny lidí (76 %) sice tvrdí, že se o své zdraví starají a díky stravě, pohybu i prevenci mohou prožít kvalitní stáří. Více než čtvrtina však připouští, že bude kvůli svému životnímu stylu potřebovat více odborné péče než ostatní a téměř polovina respondentů ví, že jejich životní styl není ideální a ve stáří se to negativně podepíše. Podle průzkumu dosavadní nezdravý životní styl mění Češi za zdravější, až když nastanou zdravotní problémy, nikoli preventivně (26 %).

Drahá flinta v žitě

Data odhalují také rezignaci. Přibližně 17 % respondentů uvádí, že péči o své zdraví nevěnuje pozornost, protože na tom v důchodu nesejde. Podle Aleše Roda to není dobrý signál ani pro stát, ani pro jedince. „Lidé vědí, že prevence je důležitá, ale často se vlastnímu zdraví reálně nevěnují. Neuvědomují si při tom, jaké náklady nedostatečnou péčí o vlastní zdraví tvoří sobě či své rodině a jaký finanční dopad to může mít na stát. A když se objeví problém, je na prevenci často již pozdě,“ upozorňuje Rod.  Dostupné odhady třetích stran přitom kvantifikují společenské náklady nedostatečné péče o vlastní zdraví v desítkách až stovkách miliard Kč.

Zdravý životní styl naráží na peníze

Jednou z hlavních bariér zdravého způsobu života jsou finance. Každý třetí člověk by podle průzkumu Neviditelných chtěl žít zdravěji, pokud by mu v tom nebránil nedostatek peněz. Zdraví se tak pro část lidí stává oblastí, kde musejí dělat obtížné kompromisy. Podobný obraz přinášejí i data z prosincového Provident Barometru. Dvanáct procent respondentů uvádí, že chtějí omezit výdaje na zábavu a volnočasové aktivity rodiny, aby zvládli svou finanční situaci. Zdravotní výdaje přitom patří mezi velmi náročné finanční situace u nízkopříjmových domácností s hlavním čistým příjmem rodiny do 25 000 Kč měsíčně. „V roce 2025 zdravotní výdaje za operace, léky, nebo dlouhodobou léčbu za finančně náročné označilo 18 % respondentů. Pro rok 2026 mají nízkopříjmové domácnosti mírně optimističtější očekávání. Zdravotní výdaje jako náročnou položku v rozpočtu identifikovalo 15 % z nich,“ komentuje data Jana Pikardová, manažerka projektu Neviditelní a tisková mluvčí společnosti Provident Financial.

Když se vytratí soběstačnost, nastupují neviditelní

Více než 8 lidí z 10 (83 %) nad 40 let si přeje zůstat ve stáří co nejdéle soběstačných a nezávislých. Právě soběstačnost je pro většinu klíčovým prvkem kvalitního stáří. „Soběstačnost je hranice. Jakmile ji lidé překročí, péče velmi rychle a velmi často dopadá primárně na rodinu. Neformálně pečující přitom často nesou dlouhodobou fyzickou i psychickou zátěž, aniž by byl systém dostatečně připravený jim pomoci,“ upozorňuje Tereza Sutor, marketingová manažerka programu Opora Diakonie. Podle dat CETA pro projekt Neviditelní žije v Česku přibližně 800 tisíc neformálně pečujících a ti kvůli náročné péči přicházejí nejen o vlastní zdraví, psychickou pohodu a vztahy, ale také až o 278 tisíc korun ročně v podobě ušlých příležitostí. A to ačkoli kompenzují a šetří státní náklady. CETA dlouhodobě také prostřednictvím projektu Neviditelní upozorňuje, že bez posílení prevence a lepší organizace péče poroste tlak nejen na zdravotnictví, sociální služby, ale i na rodinné pečující.

Změny systému nestačí bez důvěry

Změny v prevenci ukazují snahu reagovat na stárnutí populace a rostoucí výskyt chronických onemocnění. Loňský průzkum projektu Neviditelní ale zároveň ukazuje, že důvěra ve schopnost státu zvládnout potřebné změny zůstává nízká. To zvyšuje nejistotu lidí ohledně dostupnosti zdravotní a sociální péče v budoucnu. „Zdravé stárnutí je velkou měrou otázkou osobní odpovědnosti. Je však také důležitou agendou v jednání politických činitelů. Pokud systém nezohlední finanční bariéry nízkopříjmových skupin, kapacity péče, nebo podporu neformálně pečujících, rozdíly mezi lidmi se budou dál prohlubovat a snaha o zlepšení systému prevence nemusí být úspěšná,“ uzavírá Jana Pikardová.

O projektu Neviditelní: Projekt vznikl v roce 2020 s cílem zvýšit povědomí o znevýhodněných skupinách lidí, kteří propadají systémem státní pomoci. Stojí na pevných základech analytických studií a zkušeností mnoha neziskových organizací, které s projektem spolupracují. Doposud jsme definovali 10 skupin "Neviditelných" (např. senioři, samoživitelé, neformálně pečující, mladí dospělí na odchodu z dětského domova, nízkopříjmové domácnosti a další) a pravidelně upozorňujeme na jejich problémy v médiích. Díky rozsáhlé síti partnerských organizací nabízíme konkrétní pomoc těm, kdo ji potřebují. Pro každou z těchto skupin byly připraveny odborné sady doporučení, které mohou pomoci přerušit cyklus neviditelnosti. Projekt Neviditelní realizují společnosti Provident Financial, Spotřebitelské fórum a Centrum ekonomických a tržních analýz CETA. Hloubkové rozhovory se zástupci Neviditelných realizovala společnost Confess. Podrobnosti naleznete na www.neviditelni.org. (28.1.2026)