Přírodní bohatství a unikátní barokní krajina, pestrý kulturní život a velký potenciál pro další rozvoj. To jsou hlavní přednosti východočeského Broumova, který se uchází o titul Evropské hlavní město kultury 2028 – jako jeden z nejmenších kandidátů v historii. Na souboj s „krajskými obry“ se však cítí připraven.
Už za pár měsíců bude jasné, která česká města se utkají o titul Evropské hlavní město kultury 2028. Kromě Broumova kandidují Brno, Liberec a České Budějovice. Velikost měst ale není určujícím faktorem. „Klíčový je potenciál pro další rozvoj skrze kulturu, který je v malém příhraničním regionu větší než u krajských měst. Navíc soutěž vnímá pojem kultura v širokém smyslu a zahrnuje i péči o krajinu a prostředí, kde žijeme. A tam určitě máme co nabídnout,“ říká Jan Školník, ředitel Agentury pro rozvoj Broumovska. Podle něj se Broumovští dlouhodobě nesmiřují s pozicí na spodních příčkách statistik, které se týkají kvality života v českých městech, a je zde zájem to změnit.
Hlavní přednosti, s nimiž jde sedmitisícový Broumov do souboje s krajskými „obry“, představili zástupci kandidatury, města i Královéhradeckého kraje na tiskové konferenci v Břevnovském klášteře v Praze – ten je totiž s historií Broumova a tamějšího kláštera úzce spjat.
„Stavíme na bohaté historii, kdy byl Broumov díky benediktinům nebo působení vrcholných barokních stavitelů Kryštofa a Kiliána Ignáce Dientzenhoferových význačným regionem v rámci Evropy. A potenciál vidíme i v geografické pozici. Z české perspektivy se může zdát, že město leží na periferii, když se však zadíváme z evropského měřítka, Broumov se vlastně nachází v srdci Evropy,“ říká starosta Broumova Jaroslav Bitnar.
„Na Broumovsku se navíc snoubí život ve městě s nádhernou přírodou a krajinou, to považujeme za velké plus. Však i během pandemie se ukázalo, že život ve velkoměstě nemusí být vždy příjemný,“ dodává starosta. Projekt kandidatury Broumova je specifický v tom, že je do něj od začátku zapojen celý region. Praxe posledních let ukazuje, že právě takové propojení menších lokalit může mít v EHMK šanci na úspěch.
Všichni kandidáti musejí odevzdat svou přihlášku, kde nastíní program rozvoje skrze kulturu, do 1. září 2022. Dvanáctičlenná mezinárodní porota následně vybere finalisty soutěže a o držiteli titulu EHMK 2028 bude jasno už následující rok.
A jaký je možný přínos kandidatury pro Broumovsko?
„Samotná kandidatura nastartovala procesy, díky kterým se posuneme dál. V současné chvíli finalizujeme podobu desetileté kulturní koncepce, kterou by Broumovští rádi plnili i v případě, že titul město nezíská. Její součástí bude soubor opatření, které propojují širokou veřejnost a různé sociální skupiny nebo přinášejí dialog mezi generacemi,“ říká koordinátorka kandidatury Marie Silondi.
Analýzy měst, která titul získala v minulosti, ukázaly pozitivní dopady soutěže po sociální, kulturní i ekonomické stránce. Vznikají nová pracovní místa, zviditelnění města přináší další investice. „Konkrétně pro nás je velmi důležité, že díky titulu dochází k diverzifikaci turismu v dané oblasti. Takže je možné ulevit přetíženým místům, jako jsou v případě Broumovska Adršpašsko-teplické skály. Soutěž je zkrátka urychlovačem změn, k jakým se město bez kandidatury může rozhoupávat roky,“ uzavírá Jan Školník.
