Průtok plynu „z ruského směru“ do Česka byl v pátek nejvyšší od roku 2019

Komentáře Lukáše Kovandy

Úřady veřejnosti dluží jasnou odpověď, jaký objem ruského plynu tedy Česko dováží – v listopadu to totiž zřejmě bylo nejvíce od zničení plynovodů Nord Stream.

Průtok plynu předávací stanicí Lanžhot, tedy ze Slovenska do Česka, dosáhl včera hodnoty 152,4 milionu kilowatthodin, vyplývá z dat společnost NET4GAS (viz tabulka níže). Jedná se o nejvyšší denní průtok touto hraniční stanicí od 29. prosince 2019. Jde tak samozřejmě i o nejvyšší průtok od loňského září, kdy několik explozí na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 definitivně znemožnilo přepravu plynu z Ruska přes Německo nakonec až také právě do Česka. Tento ruský plyn ovšem neproudil do Česka přes Lanžhot, nýbrž přes Krušné hory.

Lanžhot představuje další stanici, kterou může do Česka proudit ruský plyn. Letos začátkem října začal touto stanicí plyn téct – poprvé v letošním roce – opět ze Slovenska do Česka. V říjnu celkový objem plynu přepraveného stanicí Lanžhot činil 871,4 milionu kilowatthodin. V listopadu pak toto číslo výrazně vzrostlo, a to na 2082,4 milionu kilowatthodin, jak to vyplývá opět z dat NET4GAS. To je nejvyšší měsíční objem, který Lanžhotem ze Slovenska do Česka protekl, od prosince 2019.

Ministerstvo průmyslu a obchodu o minulém víkendu uvedlo, že letos od ledna do října přiteklo do Česka 79,6 milionu metrů krychlových ruského plynu. Vzhledem k tomu, že plynovody Nord Stream 1 a Nord Stream 2 nejsou v provozu, těžko se mohlo jednat o plyn přitékající jinou hraniční stanicí, než je již zmíněný Lanžhot. Uvedený objem 79,6 milionu metrů krychlových, který uvádí ministerstvo, činí v přepočtu 839,8 milionu kilowatthodin. Tudíž 96,4 procenta plynu, který podle údajů NET4GAS letos v říjnu protekl Lanžhotem, bylo – dle dat ministerstva průmyslu a obchodu – ruského původu. Jestliže by totožný podíl platil také letos v listopadu, znamenalo by to, že Česko v uplynulém měsíci dovezlo 2007,4 milionu kilowatthodin ruského plynu. Jednalo by se tak o suverénně nejvyšší objem dováženého ruského plynu od zmíněného zničení plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 loni v září.

Nelze ovšem vyloučit, že letos v listopadu podíl ruského plynu protékajícího Lanžhotem oproti říjnu klesl, a to třeba i citelně. To z toho důvodu, že stanicí mohl protékat výraznější objem ne-ruského plynu, který si předtím obchodníci uskladnili v zásobnících na Ukrajině. Ukrajina disponuje značnou kapacitou zásobníků, takže po naplnění zásobníků v zemích EU se unijní obchodníci jali využít k uskladnění také právě kapacity na Ukrajině. Vláda v Kyjevě přišla s pobídkami v podobě levné ceny uskladnění plynu či tříletého zrušení cla právě na plyn, které výrazně usnadňuje jeho reexport zpět do zemí EU. Vzhledem k tomu, že zásobníky v zemích EU jsou nyní naplněny na takřka sto procent, v několika členských zemích Unie i na více než sto procent, představuje Ukrajina – konkrétně hlavně její západní část, kde se neválčí – vítanou dodatečnou kapacitu k uskladnění plynu. Velký objem uskladněného plynu, v EU i na Ukrajině, pomáhá v současnosti držet referenční burzovní cenu plynu platnou pro EU meziročně o zhruba 68 procent níže. Z tohoto zlevnění profitují také české domácnosti, jimž tak v příštím roce neregulovaná složka ceny plynu dále klesne.

O tom, že ve zvýšené míře dochází v posledních několika dnech k čerpání z ukrajinských zásobníků, by mohla svědčit data z hraniční stanice Veľké Kapušany, kudy teče plyn z Ukrajiny na Slovensko. Od středy tento týden teče touto stanicí citelně navýšený objem plynu, a to až zhruba o 40 procent vyšší, než by odpovídalo předchozímu listopadovému a říjnovému průměru. Přitom na hraniční stanici Sudža, kterou jako jedinou nyní teče plyn z Ruska na Ukrajinu, v listopadu k žádnému navýšení objemu toku plynu nedošlo. Naopak listopadový průměrný průtok touto stanicí byl nepatrně nižší než v říjnu.

Navíc, ve druhé půli tohoto týdne, kdy tak výrazně narostl podíl plynu tekoucího z Ukrajiny na Slovensko stanicí Veľké Kapušany, se z Lanžhotu stal prakticky jediný bod, kudy nyní do Česka plyn proudí. Průtok plynu skrze hraniční stanice v Krušných horách totiž výrazně klesl, ba prakticky ustal, jak demonstrují data Gas Connect Austria například ze čtvrtka tento týden (viz mapka níže). Rakouská plynárenská společnost uvádí, že tento čtvrtek tekl plyn do Česka prakticky výhradně jen přes Lanžhot, kudy přiteklo 137,8 milionu kilowatthodin, zatímco zbývající přísun plynu do ČR obstarala dále už jen jedna ze stanic v Krušných horách, ovšem jen v zanedbatelném objemu 32 tisíc kilowatthodin. To by opět mohlo svědčit o tom, že obchodníci s plynem nyní umenšují svůj dovoz ze západní části Evropy, zatímco umocňují svůj dovoz ruského plynu hlavně z přebytků na středoevropském trhu, ale možná také umocňují právě dovoz z ukrajinských zásobníků, v nichž uskladňují ne-ruský plyn.

Podíl ruského plynu, jenž v listopadu protekl Lanžhotem, tak může být vskutku citelně nižší, než je říjnová hodnota 96,4 procenta. To však zdaleka neznamená, že tento podíl byl nulový. I pokud by byl daný podíl jen zhruba čtyřicetiprocentní, stále to znamená, že do Česka v listopadu proudil největší měsíční objem ruského plynu od zničení plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2.

Průtok plyn hraniční stanicí Lanžhot – tedy ze Slovenska do Česka – byl včera nejvyšší od 29. prosince 2019 (viz pátý sloupec v tabulce níže). Data: NET4GAS.

Lanžhot nyní představuje prakticky jediné místo, kudy do Česka plyn proudí. Tabulka níže zachycuje předvčerejší situaci. Data: Gas Connect Austria.

Česká ekonomika je ještě závažněji nemocná, než se dosud myslelo

Její výkon se propadá nad očekávání hluboko.

Německý deník Die Welt nedávno označil českou ekonomiku za „nemocného muže Evropy“. To ale ještě jeho novináři neměli k dispozici data, která dnes zveřejnil Český statistický úřad. Podle nich se tuzemské hospodářství v letošním třetím čtvrtletí propadlo meziročně o 0,7 procenta a mezičtvrtletně pak o 0,5 procenta. Jedná v obou případech o hlubší propad, než jaký drtivá většina analytiků čekala. Česko je tudíž ještě „nemocnějším mužem Evropy“, než se dosud mínilo. Koruna proto v důsledku zveřejnění zpřesněných údajů k HDP oslabila.

Nad očekávání hluboko stahuje českou ekonomiku v prvé řadě chabá spotřeba domácností. Ty jsou již finančně vyčerpané několika čtvrtletími v řadě, po něž musí čelit mimořádně vysoké inflaci, která požírá kupní sílu jejich úspor a výdělků. Domácností také svírá tíseň a obavy z dalšího ekonomického vývoje i vývoje v oblasti cen energií. Zhruba pětina sociálně nejzranitelnějších domácností už doslova „nemá, kde brát“, takže musí svoji spotřebu značně tlumit, aby vůbec nějak vyšla. Ovšem i lépe finančně a majetkově situované domácnosti – zejména ze střední vrstvy – se ve svých výdajích nadále krotí; a musí krotit. Míra úspor v ekonomice je tak nadále poměrně vysoká, což brání výraznějšímu růstu spotřeby lidí.

Příliš se nevede ani průmyslu. Například automobilová výroba se ve třetím čtvrtletí opět potýkala s nedostatkem komponent.

Za celý letošní rok se tuzemská ekonomika propadne podle našich předpokladů o 0,4 procenta, přičemž v příštím roce přidá 1,6 procenta, zčásti ovšem jen z důvodu ponížené základny letošního roku. (2.12.2023)