Psací stroj

Snad prvním p. s. byl stroj londýnského inženýra H. Milla z r. 1714, zachoval se jen patent. Potom se objevuje několik p. s. pro slepecké písmo: r. 1730 angl. matematika N. Saundersona, r. 1784 osleplé Teresie de Paradies a r. 1786 V. Haüye. R. 1808 sestrojil p. s. Ital P. Turri, r. 1828 Francouz Gonod s. píšící slabiky, r. 1829 C. v. Drais (vynálezce odstrkovacího velocipedu) p. s. klávesnicový a Američan W. A. Burth tzv. „Typographer“, r. 1833, Francouz X. Progin stroj „Ktypographic“ r. 1843, byl to zárodek nynějších strojů pro psaní do knih. R. 1843 dostal amer. patent Ch. Thurber na p. s. pro slepce, r. 1849 sestrojil podobný stroj učitel v pařížském ústavu slepců, P. Faucauld. V 1. 1850 – 60 sestrojil anglický průkopník elektric. telegrafu Ch. Wheatstone několik p. s., které měly již některé konstruktivní prvky užité v nynějších strojích. Dosti složitý byl p. s. Američana O. T. Eddyho (1850), ale pracoval uspokojivě. Eddyův krajan, redaktor A. E. Beach, sestrojil r. 1856 stroj pro slepce. Dosti rychlým na tehdejší dobu, byl p.s. newyorského lékaře S. W. Francise (1857) s kruhovým uspořádáním liter a s klávesnicí. Mnoho dobrých konstruktivních prvků bylo v 17 modelech p. s. italského právníka G. Ravizzy. R. 1866 obdržel Američan J. Pratt patent na svůj „Pterotyp“, přezvaný tak pro svůj křídlový tvar. V téže době (1864, 1866) sestrojuje 2 modely p. s. podnikavý jihotyrolský truhlář P. Mitterhofer; pro jejich příbuznost s pozdější remingtonkou byla remingtonka vyhlašována ctiteli M-ovými za plagiát. R. 1896 se objevila „psací koule“ kodaňského pastora Mallinga-Hansena. Prvním p. strojem opravdu způsobilým pro praxi byla remingtonka, dílo to Ch. L. Sholese, C. Gliddena a S. W. Soulého v 1. 1867 – 73. Potom se objevila „underwoodka“, dílo mechanika, amerického Němce, F. X. Wagnera. První typ p. s. segmentového (prstencového, rotačního) sestrojil J. B. Hammond r. 1880. R. 1883 se objevily první p. s. s viditelným písmem.

Stenografický p. s. První sestrojil r. 1880 Michela.