Reakce na tiskovou konferenci Asociace penzijních společností

MF připravilo Lepší penzijko v průběhu jara a jednalo o něm tehdy opakovaně s Asociací penzijních společností. Novela byla předložena do řádného připomínkového řízení 3. června. APS v něm uplatnila připomínky, které s ní MF řádně vypořádalo 24. června. Novela prošla 24. září prvním čtením ve Sněmovně. Má jasně dané, kvalitní parametry vysoce hodnocené experty. Tyto parametry již lze měnit pouze pozměňovacími návrhy, které mohou navrhnout jednotliví poslanci a o kterých bude standardně ve 3. čtení hlasovat Sněmovna. MF nemá v této fázi legislativního procesu možnost obsah návrhu jakkoliv měnit.

Pokud jde o argument penzijních společností, že navržený poplatkový strop nebude dostatečný k pokrytí jejich nákladů, odkazujeme na stanovisko ČNB coby nezávislého regulátora v oblasti finančních trhů z připomínkového řízení:

ČNB konstatuje, že navržené snížení limitu pro maximální výši úplaty penzijním společnostem a zrušení úplaty za zhodnocení majetku (kromě u alternativního účastnického fondu) bude představovat poměrně citelný zásah do hospodaření penzijních společností, a předpokládá, že si z jejich strany vyžádá úpravy obchodních modelů a rozvojových strategií se zaměřením na efektivitu vynaložených nákladů. Současně provedené analýzy ČNB z pohledu finanční stability aktuálně nesignalizují, že by v důsledku navržených změn mělo dojít ve středně či dlouhodobém horizontu k ohrožení finanční stability sektoru penzijních společností. Výchozí kapitálová vybavenost sektoru by měla napomoci překlenout počáteční období spojené s úpravou obchodních modelů. ČNB si rovněž uvědomuje, že návrh zákona přináší i některé pozitivní impulzy pro další rozvoj sektoru, které by měly napomoci kompenzovat dopady snížení limitů na úplatu penzijním společnostem např. díky předpokládanému zvýšení počtu účastníků i hodnoty obhospodařovaného majetku a odstranění některých administrativních požadavků.

Již dnes řada penzijních společností bez problémů funguje s náklady pod poplatkovým stropem 0,5 %. Připomínáme, že tento strop se nebude týkat alternativního fondu, kde se poplatky nesnižují a zůstávají na dnešní úrovni 2,5 % za správu + 25 % za zhodnocení. A ve strategii životního cyklu u klientů do 50 let navrhuje MF zastoupení alternativního fondu až ve výši 10 %.

Dnešní prezentace APS obsahuje velkou řadu výroků, které se rozcházejí s realitou. Indikovaná nákladovost na souhrnné úrovni 0,8 % z NAV (Net assets value – velikost fondů) není založena na výročních zprávách a datech reportovaných České národní bance – z nich vychází průměrná nákladovost PS výrazně nižší, v okolí 0,5 % podle zvolené metodiky. (Studie E&Y, která s hodnotou nákladovosti 0,8 % přišla, jej založila na požadavku samotných penzijních společností na úročení vlastního kapitálu vloženého do zastaralých transformovaných fondů sazbou 15 % ročně, což je desetinásobek výnosu těchto fondů pro klienta.) 

Státní rozpočet stojí podpora penzijního spoření 18 mld. Kč ročně. Stát má proto plné právo požadovat jeho maximální efektivitu ve prospěch klientů. Štědrá státní podpora je určená klientům a jejich finančnímu zajištění na stáří, není určena k podpoře rekordních zisků penzijních společností. Jejich ziskovost dle veřejně dostupných finančních výkazů dosahuje za posledních deset let průměrné výše 52 % před zdaněním a průběžně roste, v uplynulých třech letech se šplhá dokonce nad 60 %. Naproti tomu podle statistik OECD a dalších studií dosáhly české penzijní fondy za posledních deset let průměrného nominálního výnosu pouze okolo 1,5 procenta ročně. To představovalo vůbec nejnižší výnos v rámci OECD. Reálný výnos byl vlivem inflace dokonce záporný, konkrétně mínus 2,7 %. Poplatky účtované klientům se přitom v průměru pohybovaly blízko zákonem povoleným maximálním poplatkovým stropům se zcela mizivou snahou o konkurenci mezi jednotlivými společnostmi.

MF v neposlední řadě kategoricky odmítá katastrofické scénáře APS o úbytku klientů v systému. Tyto scénáře se nenaplní stejně jako se kdysi nenaplnila katastrofická proroctví bank, že nemohou unést eliminaci poplatků za příchozí a odchozí platby či podobné služby, u kterých už je dnes bezplatnost naprostým standardem za stále rostoucí ziskovosti bankovního sektoru. Stejným nesmyslem je argument APS o hrozbě odlivu peněz z české ekonomiky do zahraničí. Realita je taková, že při současných vysokých poplatcích je do reálných aktiv v české ekonomice investováno řádově 1 % z penzijních fondů, zatímco 63 % prostředků v účastnických fondech už dnes v zahraničí investováno je pouze v obalu zbytečně vysokých poplatků k tíži klienta.

Mezi efektivními a nízkonákladovými ETF rozhodně nejsou jen americké fondy, právě naopak – jen na evropském trhu existují vyšší desítky ETF fondů, které nejsou zaměřeny na americké akcie a mají nákladovost stejnou nebo dokonce nižší, než je ta, o které PS mluví jako o „nejnižší“, tedy TER 0,07 %. Z těchto fondů lze sestavit kvalitní portfolio zaměřené na celosvětové, evropské, britské, japonské, či německé akcie, tedy akcie celosvětové bez USA, stejně jako akcie zaměřené na technologie včetně možnosti tvz. měnového zajištění. Pokud by penzijní společnosti přihodily jen tři setiny procenta k dobru a akceptovaly nákladovost 0,1 %, otevře se jim také svět okrajových a rozvíjejících se trhů. Diverzifikovat i v režimu velmi levných nástrojů je tedy nejen možné, ale i racionální.

Argumentace „americkými ETF“ je tedy pouze manipulací. Mj. i s ohledem na fakt, že v současné době, kdy jsou poplatkové stropy velmi vysoko, je velmi významná část aktiv dynamických fondů alokována právě do USA. Argument o přílišné koncentrovanosti amerického trhu není pravdivý, protože ostatní trhy, včetně evropského a také českého, jsou naopak koncentrované mnohem více.

Připomínáme vyjádření zástupců jednotlivých penzijních společností, která na téma Lepší penzijko a navržené poplatkové stropy hovoří jiným tónem než APS jako celek. Např. 17. 9. uvedl pan Libor Vošický z ČS: „Nejde ani tak o jeho samotnou výši, tedy jestli bude poplatek 0,65 nebo 0,5 %. Myslím si ale, že bychom se k půl procentu časem dostali stejně tím, jak by rostl objem prostředků, které penzijní fondy spravují.“ 29. 9. pan Pavel Souček z UNIQA uvedl: „Díky možnosti využít v pětatřiceti letech část prostředků – například na akontaci hypotéky nebo jiný důležitý výdaj – se z doplňkového penzijního spoření stane mnohem flexibilnější produkt. Navíc to podle mě skutečně může podpořit zájem mladých lidí o jeho založení. … Z pohledu klienta je poplatková struktura určitě důležitá. Doplňkové penzijní spoření je dlouhodobý produkt a je logické, že pokud budete platit o polovinu méně v nákladech, více vám v něm zůstane. Díky tomu se rozhodně zvýší jeho konkurenceschopnost. Na straně penzijních společností to povede k výraznému tlaku na úspory a zřejmě také ke změně distribučního modelu.“ Je tedy zjevné, že ne všechny z devíti členek APS sdílí katastrofický pohled na dopady Lepšího penzijka.

MF ČR (30.9.2026)