Rizika u návratu do lavic: nejvíc školních úrazů se stává v září a říjnu

Děti se vrátily do škol. Mimo lavice ale existuje spousta příležitostí ke vzniku úrazu, ať už při tělocviku, o přestávce nebo při dětské třenici. Společnost Vindicia upozorňuje, že podle jejích statistik se nejvíce školních úrazů, které následně vyžadují řešení odškodnění, stává právě v září a říjnu. V 60 % případů se podle Vindicia jedná o pády na schodech a hřištích. Shrnuje proto, co v takovém případě dělat, jaké povinnosti má škola a co se zlepšilo v oblasti pojištění vzdělávacích institucí.

Podle statistik společnosti Vindicia, která se zabývá také odškodňováním úrazů vzniklých ve školách, se nejvíce případů koncentruje právě do září a října. Důvod je prostý. Děti se po dvou měsících prázdnin vracejí do úplně jiného režimu, znovu se setkávají s kamarády, mají spoustu energie a potřebují si sdělit všechno, co přes léto zažily. První týdny školního roku tak bývají živější a s větším množstvím pohybu i dovádění roste také prostor pro nejrůznější nehody. 60 % úrazů, které Vindicia řešila, tvořily pády na schodech a hřištích, čtvrtina případů se stala během hodin tělocviku a zbytek připadl na úrazy při výletech či hrách o přestávkách.

Odpovědnost za bezpečí školáků a studentů do značné míry přebírá škola, která musí zajistit podmínky pro jejich bezpečný pobyt i výuku. Úrazy přitom zdaleka nemusejí znamenat jen zlomenou ruku nebo nohu při tělocviku. Vážné případy mohou vzniknout také při plaveckých kurzech, školách v přírodě, výletech nebo dalších aktivitách pořádaných školou.

„Školy mají pro případy úrazů dětí sjednané pojištění odpovědnosti. V minulosti jsme se poměrně často setkávali s tím, že pojistné limity byly velmi nízké, někdy jen v řádu desítek tisíc korun, takže při vážnějším úrazu zdaleka nestačily. V posledních letech se ale situace výrazně změnila k lepšímu a školy už zpravidla mají pojištění nastavené podstatně rozumněji,“ říká Tomáš Beck ze společnosti Vindicia, která se specializuje na pomoc s odškodněním.

I zdánlivě běžný úraz totiž může znamenat poměrně vysokou kompenzaci. U nekomplikované zlomeniny nohy se celkové odškodnění může pohybovat ve vyšších desítkách tisíc a v některých případech přesáhnout i sto tisíc korun. Nezahrnuje totiž pouze bolestné. Zohlednit lze podle okolností také další náklady a finanční dopady, například situaci, kdy rodič musí kvůli péči o zraněné menší dítě zůstat doma a přijde tak o část příjmu. Pokud by pojistné plnění nepokrylo celou oprávněnou náhradu újmy, samotná povinnost nahradit škodu tím nezaniká. Rozdíl musí být uhrazen zřizovatelem, ať už obcí či soukromníkem.

Pro řešení úrazu existuje jasný postup

Pokud se dítě ve škole zraní, existuje stanovený postup, jak takovou situaci řešit. Důležitou roli ale hrají i samotní žáci a jejich rodiče. Děti by měly vědět, že každý úraz je potřeba oznámit učiteli nebo jinému zaměstnanci školy co nejdříve – a to nejen tehdy, když se zraní samy, ale i pokud jsou svědky vážnějšího úrazu spolužáka.

Škola následně zaznamená úraz a okolnosti jeho vzniku do knihy úrazů. O nehodě nezletilého žáka musí také bez zbytečného odkladu informovat jeho rodiče či jiné zákonné zástupce a o zranění vyhotovit zápis. Ideální je následně v součinnosti s rodiči nahlásit událost pojišťovně. Pokud vzniknou rozpory nebo není jasné, jak postupovat, je vhodné kontaktovat specialisty na odškodnění. Právě řádná a včasná evidence může být později důležitá nejen pro objasnění toho, co se stalo, ale také při případném uplatňování nároku na odškodnění.

Dítě úrazu nesmí jít naproti

Vindicia řešila případ dívky, která spadla na hřišti tak nešťastně, že si zlomila obě kosti v předloktí. Škola sice záznam o úrazu vyplnila, nicméně její další jednání nebylo proaktivní. Firmu tak oslovili sami rodiče zraněného dítěte, a to těsně před promlčením případu. Dívka získala bolestné přes 100 tisíc korun, dalších téměř 400 tisíc korun pak dostala za ztížení společenského uplatnění. 

Naopak dítě, které si úraz způsobilo samo, protože během hodiny tělocviku vší silou zlostně koplo do zdi a vážně si zranilo kotník, odškodněno nebylo. Při posuzování se totiž přihlíží k tomu, zda za vznikem úrazu stály agrese a úmysl.

Pozor na schody, pantofle i divoký tělocvik

Okolnosti vzniku úrazu tak hrají podstatnou roli. Při řešení odškodnění může být důležité například to, zda dítě respektovalo pokyny učitele a bezpečnostní pravidla. Pokud je vědomě porušovalo nebo se samo vystavilo zbytečnému riziku, může to ovlivnit posouzení odpovědnosti i výši náhrady.

Častým místem úrazů jsou chodby a schodiště, kde se posuzuje například běhání, strkání nebo nevhodné obutí. Rizikové jsou také hodiny tělocviku, zejména míčové hry, cvičení na nářadí či v posilovně. „Další skupinu tvoří úrazy na školních výletech, sportovních kurzech nebo školách v přírodě. Přidává se pohyb v nerovném terénu, cyklistika, lyžování, plavání nebo přecházení silnic. Právě mimo běžnou výuku vzniká řada situací, při kterých může dojít k lehkému podvrtnutí i vážnějšímu poranění. Rodiče by měli pohlídat, zda má dítě vhodné obutí. Právě kombinace klouzavých pantoflí a pádů podle našich zkušeností nejčastěji vede k situaci, kdy pojišťovna odmítá případ uznat a plnit,“ připomíná Tomáš Beck.

K úrazům může dojít také při běhání o přestávkách, na mokrých podlahách, při pracovním vyučování nebo na školních hřištích. Je proto třeba nejen dodržovat základní bezpečnostní pravidla, ale také úraz vždy včas nahlásit a řádně zdokumentovat. (18.9.2026)