Nedostatek pracovníků, rostoucí náklady na práci i požadavky na stálou kvalitu urychlují robotizaci českého průmyslu. Jen loni se v tuzemsku nainstalovalo téměř 2 300 průmyslových robotů a Česko tak v této oblasti patří mezi nejrychleji rostoucí evropské země. Automatizace přesto není univerzálním řešením. Zejména u kusové a malosériové výroby může být kvalifikovaný pracovník stále efektivnější než robot – firmy proto stále více řeší, které procesy se skutečně vyplatí automatizovat a které nikoli.
Česko patří v robotizaci k nejrychleji rostoucím zemím Evropy. Podle nejnovějších dat Mezinárodní federace robotiky se v tuzemsku loni nainstalovalo 2 298 průmyslových robotů, což z Česka dělá sedmý největší trh v Evropské unii. Hustota robotů ve zpracovatelském průmyslu navíc mezi lety 2017 a 2024 vzrostla o 82 procent ze 119 na 216 robotů na deset tisíc zaměstnanců. Česko se tak přibližuje unijnímu průměru, který v roce 2024 činil 231 robotů.
K robotizaci přitom české podniky vedou především praktické potřeby výroby. Podle dat Eurostatu uvádí polovina tuzemských firem využívajících roboty jako jeden z důvodů jejich nasazení obtížné shánění pracovníků, 64 procent vysoké mzdové náklady a 85 procent požadavek na vysokou přesnost a stálou kvalitu. Automatizace ale není univerzálním řešením – rozhodující je mimo jiné charakter výroby, velikost série a možnost technologii dlouhodobě vytížit.
Kde dává robotizace smysl?
Automatizace se firmám nejvíce vyplácí hlavně tam, kde mají opakující se výrobní procesy nebo vyšší objemy výroby. „Typickým příkladem je zpracování plechu. Máme automatizované dělicí technologie, včetně manipulace se vstupním materiálem a následného třídění hotových dílců. U větších výrobních sérií využíváme také robotizované ohraňování a robotické svařování,“ říká Jakub Doležel, technický ředitel společnosti HESTEGO.
U zakázkové výroby naopak možnosti automatizace narážejí na své limity. „U kusových a malosériových dílců, kde se výrobky často mění, zůstává kvalifikovaný člověk díky své flexibilitě v řadě případů efektivnější než robot. Proto pro nás není cílem automatizovat výrobu za každou cenu, ale správně určit, kde automatizace skutečně přinese přidanou hodnotu,“ doplňuje Doležel.
Vedle vyšší produktivity a stabilnější kvality může automatizace firmám pomoci také tam, kde se dlouhodobě nedaří obsazovat některé profese. HESTEGO ji proto využívá i k nahrazování fyzicky náročných nebo málo atraktivních manuálních prací, například při broušení svařovaných dílců. Další potenciál firma vidí v robotizaci práškového lakování, ohýbání větších dílců nebo některých zámečnických prací.
Robotizaci v posledních letech výrazně rozšířil také výrobce ložisek ZKL Group, především v oblasti kontrolních operací, například při nedestruktivním testování, vizuální kontrole nebo metrologii. Automatizace je podle firmy důležitá nejen kvůli efektivitě, ale také kvůli rostoucím požadavkům na přesnost a stabilní kvalitu výrobků.
„Moderní výrobní technologie nám umožňují jednak vyrábět technicky sofistikovanější produkty s vysokými nároky na přesnost a kvalitu, jednak zvyšovat efektivitu výroby a snižovat její závislost na lidské pracovní síle. Právě kombinace technologického know-how, automatizace a důrazu na kvalitu nám umožňuje udržet výrobu v České republice konkurenceschopnou,“ říká Libor Nohál, technický ředitel ZKL Group.
Jen roboti už nestačí
Samotné nasazování robotů je přitom jen jednou částí širší proměny průmyslové výroby. Firmy dnes stále častěji řeší nejen automatizaci jednotlivých operací, ale také jejich propojení s daty, řízením výroby nebo kontrolou kvality. Do výrobních procesů zároveň postupně pronikají technologie založené na umělé inteligenci nebo digitálních dvojčatech.
„Před několika lety bylo téma Průmyslu 4.0 do značné míry spojeno především s digitalizací jednotlivých procesů, automatizací a sběrem dat. Dnes už firmy řeší mnohem více jejich praktické propojení a konkrétní přínos pro výrobu. Nejde jen o to mít robotické pracoviště nebo digitalizovanou výrobní linku, ale umět vyhodnocovat data v reálném čase a využívat je pro řízení výroby, údržbu nebo kontrolu kvality,“ říká Michalis Busios, ředitel Mezinárodního strojírenského veletrhu.
Podle něj je stále výraznějším tématem také průmyslová umělá inteligence a její využití v automatizaci a robotice. Technologická proměna se přitom netýká jen nejmodernějších výrobních provozů, ale stále více zasahuje také tradiční strojírenské obory, jako jsou obrábění, tváření, svařování nebo zpracování plastů.
Další rozvoj automatizace proto nebude stát pouze na počtu nově instalovaných robotů. Pro firmy bude stále důležitější především to, jak dokážou jednotlivé technologie propojit a využít tam, kde skutečně přinášejí vyšší produktivitu, kvalitu nebo flexibilitu výroby. (6.10.2026)