Na otázky CzechIndustry odpovídá Jiří Protiva, ředitel státního podniku Vojenský technický ústav
Pane řediteli, které jsou hlavní priority VTÚ v tomto roce?
Tím hlavním je udržet letos, ale i v příštích letech, vzestupnou trajektorii státního podniku z pohledu hospodářského i personálního. Pokud jde o odbornou oblast, pak je to praktické naplnění podpůrné činnosti ve prospěch Armády České republiky při realizaci akvizičních procesů, zejména prostřednictvím odborných studií ve vazbě na aktuální proces přezbrojení AČR. Například v oblasti protiletadlových raketových jednotek, bojových vozidel pěchoty nebo dělostřelectva. S tím souvisí například i naše konzultační činnost pro Správu státních hmotných rezerv při hodnocení požadavků na jednotlivé nákupy ve vztahu k AČR a dalším složkám Integrovaného záchranného systému.
V současné době cílíme i na otázky kybernetické bezpečnosti. Doplnil bych, že kyberprostor je uznán od listopadu 2017 jako pátý prostor, kde může být veden boj. Byl to nutný krok v reakci na změnu v tomto prostoru.
Máte na co navazovat, takže jste spokojen s výsledky, kterých jste dosáhli vloni?
Určitě jsem spokojen. Z pohledu hospodaření jsme rok 2018 zvládli velice dobře. Tento rok byl zajímavý tím, že se jednalo o další období s kladnými čísly v řadě, navíc se nám daří navyšovat obrat, což je rovněž důležité. Stejně jako to, že všechny tři odštěpné závody hospodařily beze ztrát. Drtivá většina projektů, které jsme řešili v uplynulém roce, proběhla úspěšně bez jakýchkoliv problémů. U některých jsme měli potíže se subdodávkami, takže si vyhodnocujeme případná úskalí, abychom na ně byli v odpovídající míře připraveni. Všechny zakázky jsou v podstatě jedinečné, takže si nemůžeme vzít ponaučení ze stejného projektu do budoucna, musíme zevšeobecňovat a koncepčně upravovat projektové řízení tak, aby zahrnovalo možné eventuality a my postupovali dopředu. Když to shrnu, tak problémy byly, jsou a budou a my je musíme umět zvládat.
Některé projekty pokračují, jiné začínají. Které jsou ty nové?
Máte pravdu, že se nám daří uzavírat projekty, které jsou víceleté. Současně podepisujeme i nové krátkodobější smlouvy, což nám v souhrnu umožňuje lépe plánovat jak z obchodního hlediska, tak s využitím personálních kapacit, ale i z pohledu hospodaření podniku jako celku. Z logistického hlediska je to velice důležité, neboť si můžeme narýsovat budoucnost v základních konturách a ty pak doplňovat o další detaily.
Pokud jde o aktuálně řešené projekty, ročně jich je na 200 a každý je unikátní. V podstatě všechny odštěpné závody jedou na plný plyn. Projektů je hodně a podle mého není důležité všechny vyjmenovávat, to by vydalo na samostatný rozhovor. Zájemce o naší činnost bych odkázal na webové stránky vtusp.cz, kde je k dispozici dostatek informací o podniku a jeho činnosti.
Letos si připomínáme výročí vstupu ČR do NATO a EU. Obě instituce mají bezprostřední vliv na vaší práci. Jak konkrétně?
Ze Zakladatelské listiny vyplývá, že státní podnik má pracovat pro Armádu České republiky a tím de facto i ve prospěch NATO a Evropské unie. Naše know-how se prolíná v pracovních skupinách Aliance a Unie. Zjednodušeně řečeno, my získáváme informace a pak je přenášíme do českého prostředí a naopak. Pokud jde o NATO, tak v roce 2000 bylo ve VTÚLaPVO zřízeno Distribuční informační středisko ČR-NATO (od roku 2012, DIS ČR-NATO Science and Technology Organisation) jako výkonný informační orgán struktury řízení vědy, obranného výzkumu a technologií MO ČR. Máme uzavřeny smlouvy o jeho zastupování v panelech ministerstva, kdy působíme jako organizátor nebo koordinátor některých akcí. V případě Evropské unie máme podobný vztah, účastníme se práce různých expertních skupin. V rámci podpory ministerstva obrany se aktivně zapojujeme do evropských programů pro rozvoj obranného výzkumu a vývoje. Jedním z nich je program, který má napomoci rozvíjet mezinárodní výzkum a vývoj a de facto uplatňovat know-how členských zemí. Pro nás je zajímavá oblast bezpilotních prostředků a laserových zbraní.
V souvislosti s výročím našeho vstupu do NATO jsme se podíleli i na přípravě řady aktivit jak v resortu obrany, tak i uvnitř podniku. Za všechny bych uvedl generální partnerství VTÚ odborné konferenci předních představitelů společností, organizací a institucí, nevyjímaje resort obrany, v oblasti informačních a komunikačních technologií, která se konala v březnu ve Vojenském újezdu Libavá.
Takže, jaké projekty řešíte takříkajíc pod hlavičkou Aliance?
Spíše bych hovořil o tom, co vytváříme ve prospěch Aliance. V podstatě všechny naše projekty mohou být využity v armádách spojenců, je to o už zmíněném přenosu informací do aliančních struktur. Konkrétně je to vidět při nasazení našich prostředků do zahraničních vojenských a humanitárních misí. Za všechny bych jmenoval moduly pro velitelské stanoviště, polní nemocnice, lehká dělostřelecká průzkumná vozidla, mobilní servisní pracoviště, mobilní opravárenské pracoviště. Potěšitelné je, že na všechny naše prostředky máme jednoznačně kladnou odezvu. A to i od aliančních partnerů.
A pokud jde o Unii?
Je to využití unijních prostředků v konsorciích a při zapojení se do projektů v rámci Evropské obranné agentury (European Defence Agency - EDA). Mezi její hlavní úkoly patří podpora rozvoje evropských obranných schopností a vojenské spolupráce; stimulace obranných technologií a posílení evropského obranného průmyslu a role koordinátora při prosazování zájmů a specifik obrany v rámci širších evropských agend.
Přínos výsledků vaší práce pro AČR je nezpochybnitelný. A pokud jde o další armády?
Zde je třeba rozlišovat mezi armádami spojenců a dalších států. Pokud jde o členské země NATO a jejich armády, tak už jsem o tom hovořil. Doplnil bych, že v Litvě a Lotyšsku je zájem o imitované vzdušné cíle a bezpilotní prostředky. Polská armáda od nás odebírá naše minomety a munici, včetně náhradních dílů. Je mnoho věcí, o nichž bych mohl hovořit. Samostatnou kapitolu tvoří naše zkušebnictví, kdy řada evropských výrobců využívá našich služeb.
I když máte v názvu vojenský, většina výsledků nachází uplatnění v civilním sektoru. Kde konkrétně?
Jsme hrdí na to, že máme toto slovo ve svém názvu a patříme pod ministerstvo obrany. Naše portfolio je primárně určeno pro Armádu ČR, resp. vojenské účely, ale také pro další bezpečnostní složky a civilní sektor. V civilním sektoru se prakticky uplatňují zejména následující projekty - biobox sloužící k izolaci osob s nebezpečnými virovými onemocněními, bezpilotní prostředky, energetické centrum nebo služby v oblasti zkušebnictví. Stručně, s tím jak roste autorita VTÚ, tak se zvyšuje využití výsledků naší práce ve společnosti.
U řady projektů, které realizujete, je sousloví vývoj a výroba. Takže, jak je tomu s výrobou?
Provádíme aplikovaný vývoj, který proniká do výroby jako takové. Naše doména je v prototypové výrobě. Nejsme klasický výrobní podnik, snažíme se jen plně využívat kapacity a možnosti státního podniku.
Rozsah činnosti VTÚ se rozšiřuje, získáváte nové partnery. V poslední době probíhají jednání s AV ČR o zvýšení účinnosti spolupráce. Co vše by mělo obsahovat připravované memorandum?
Akademickou sféru včetně škol technického zaměření vnímám jako zásadní partnery pro naši činnost. S Akademií věd jednáme z toho důvodu, že výsledky základního výzkumu můžeme uplatnit v naší práci. Akademie sdružuje více než padesát ústavů a zhruba s desetinou se rýsuje reálná spolupráce. Například v oblasti laserových zbraní jsme našli určitý průsečík s Fyzikálním ústavem AV ČR. Zájem máme i o využívání expertní a konzultační činnosti Akademie. To vše bude konkretizováno v připravovaném memorandu.
Novou výzvu představuje umělá inteligence, ČR má ambici patřit do TOP dvacítky, jak se to konkrétně projeví ve vašem výzkumu.
Státní podnik nezůstane stranou. Sledujeme trendy v evropském i světovém měřítku, přičemž umělá inteligence významně souvisí s robotikou, což je dlouhodobé téma VTÚ. Konkrétním příkladem jsou bezpilotní prostředky. A to jak vzdušné, tak i pozemního průzkumného charakteru. Robotika se taktéž prolíná do oblasti zkušebnictví.
Úspěch nepřichází sám o sobě, je třeba mu jít takříkajíc naproti. Souhlasíte s tím?
Určitě. Kdybychom nepřispěli maximální osobní angažovaností k tomu, aby státní podnik úspěch měl, tak bych asi nehovořil o jeho výsledcích, jak úvodu tohoto interview. Osobní nasazení, zapálení pro věc, odborná znalost, to všechno jsou faktory, které stmelují podnik jako celek na cestě k úspěchu. To platí i pro prezentaci VTÚ odborné i laické veřejnosti, kdy jsme si od mého nástupu do funkce řekli, že je potřeba podnik výrazně zviditelnit nejen doma, ale i v zahraničí.
Rád bych na předcházející navázal otázkou, jakými zásadami se řídíte ve své práci a podle jakého klíče si vybíráte spolupracovníky?
V krátkosti to jsou odpovědnost, výkon na sto procent, jít příkladem ostatním, mít dlouhodobou vizi a motivovat kolektiv pro její dosažení. Zpočátku jsem nastavil určitou trajektorii, aby se podnik lidově řečeno postavil na nohy. Nyní je třeba rozšiřovat kompetence, zlepšovat služby, zvyšovat obrat a v souvislosti s tím investovat část prostředků do interních procesů, do vzdělávání a ohodnocení zaměstnanců, rozvoje technologické základny. To vše je v odpovědnosti ředitele státního podniku. Do manažerského rozhodování patří vyváženost všech faktorů za účelem dosažení vytčeného cíle. Dnes řešíme více projektů než v době mého nástupu. Zvýšili jsme obrat o víc než dvojnásobek, ale také počet zaměstnanců o šedesát odborníků. Vzhledem k zaměření naší práce a různorodosti projektů všichni musí být odborně zdatní a ochotní se neustále učit. Najít takové lidi na pracovním trhu dnes není jednoduché.
S tím souvisí generační obměna, která se nevyhýbá ani VTÚ. Nové zaměstnance musíme vychovat, prostředí je specifické, takže nevystačí jen s vysokoškolským diplomem, ale musí mít i nejrůznější atesty a osvědčení a splňovat další požadavky dané charakterem a zaměřením státního podniku.
Zajímavou zkušeností pro mne je, že někteří bývalí zaměstnanci, kteří v minulosti odešli do soukromých firem, jež je přeplatily, se k nám vrací. Argumentem pro to je činnost, které se budou věnovat, zdůrazňují přitom lepší pracovní prostředí, profesní rozvoj a možnost vyměnit monotónní práci za dynamickou, která je těší.
Pokud jde o výběr spolupracovníků, tak pro mne jsou rozhodující loajalita, zkušenost, erudice, schopnosti, znalost prostředí, v němž se budou pohybovat.
Letos stojíte v čele VTÚ pátým rokem. Uzavřete tak pomyslnou pětiletku, co považujete za hlavní úspěch a naopak, co chcete zlepšit/změnit?
Za rozhodující považuji to, že si VTÚ upevnil své postavení v obranné a bezpečnostní komunitě a společnosti vůbec. Je uznávanou institucí s pozitivním vývojem. Má všechny předpoklady dále se rozvíjet. Vzhledem k narůstajícímu počtu technologicky náročnějších projektů a jejich vzájemné provázanosti chci osobně přispět k tomu, aby všichni zaměstnanci neměli úzkoprofilové myšlení zaměřené na jeden projekt, ale aby přemýšleli koncepčně v kontextu odborného řešení, ale i podniku jako celku. Je to pro mne velká výzva, protože začínáme ve větší míře realizovat podpůrnou činnost ve prospěch naší armády formou různých studií a konzultací, což vyžaduje širokospektrální přemýšlení. Souvisí to s tím, co jsem nastavil hned od počátku, a to je provázanost našich odštěpných závodů, aby každý nepřemýšlel jen v rámci jeho portfolia, ale i aktuálních trendů Aliance a EU. Musí tady být přesah, vnímání bezpečnosti v širším kontextu. Abychom si tím navzájem krůček po krůčku otvírali ony pomyslné dveře k dalšímu růstu.