Rostoucímu zisku celého zemědělského odvětví za rok 2025 pomohli ti, kdo hospodaří efektivně

Když se oboru daří, je dobré vědět proč

Za vyšším ziskem zemědělství jako celku v roce 2025 stojí především dobrá úroda a vyšší výkupní ceny v části živočišné výroby. Redistribuce přímých zemědělských plateb, kterou v minulém volebním období pomohla prosadit zejména Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR), dobrému výsledku v sektoru napomohla. Podpořila naprosto zásadní množství lokálních hospodářů a současně zásadně nepoškodila jiné kategorie zemědělců. Platba na prvních 150 hektarů pro podporu životaschopnosti malých a středně velkých zemědělských podniků se jasně osvědčila a vyrovnávala rozdíly mezi podniky různé velikosti. V souvislosti s dobrým hospodářským výsledkem celého odvětví stojí za pozornost zejména vysoká efektivita výroby podniků menší a střední velikosti.

Dvojnásobně vyšší zisk zemědělského odvětví, a především nárůst podnikatelského důchodu ze zemědělství na 26,5 miliardy Kč, tj. cca na 7593 Kč/ha za minulý rok oproti roku 2024 je třeba jednoznačně přivítat a současně se nabízí různé možnosti interpretace vlivu podniků z hlediska jejich velikosti. Pokud vynecháme z úvah nejmenší několikahektarová hospodářství na jedné straně a početně nejmenší skupinu největších agroholdingů na druhé straně, zbývají ty, které lze zahrnout do kategorie malých, středně velkých a velkých podniků. Problém velké části zástupců této kategorie spočívá ve struktuře vlastnictví a managementu, která vytváří různorodé a často složité vztahy mezi jednotlivými aktéry. V některých případech jejich vlastníci ani nemají sídlo v místě podnikání. Těžko pak mohou tyto podniky využívat například výhod rychlého rozhodování a maximální znalosti svého území, které bývá běžné například u lokálně ukotvených rodinných farem. Ať už použijeme jakékoli kritérium pro jejich vymezení, i střední podniky potřebují stejnou podporu ze strany státu či EU jako ostatní zemědělské podniky. Už jen proto, že největší podniky mají oproti těm menším a středním nesporné výhody plynoucí z jejich ekonomické síly.

Odborníci z oboru zemědělské statistiky, se kterými ASZ ČR spolupracuje, důrazně upozorňují na rozdíly v kategoriích podniků, jakou používá pro svá každoroční data Český statistický úřad (ČSÚ) a v těch, která převážně využívá Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) v rámci zemědělské účetní datové sítě FADN (FSDN) na celoevropské úrovni. Kategorie se liší dle rozlohy obdělávané plochy, ale také speciální ekonomické velikosti a hraje zde roli také rozdíl mezi podniky fyzických a právnických osob. Důležitým ekonomickým ukazatelem pro velikost podniků je také právě výše tzv. podnikatelského důchodu. Redistributivní platba, jakožto evropský povinný nástroj v distribuci veřejných prostředků, kterou ASZ ČR pomáhala v minulém volebním období prosadit, přesouvá 23 procent rozpočtu přímých plateb všem zemědělcům na prvních až 150 hektarů v každém podniku. Pracuje tedy primárně s rozlohou obdělávané půdy. Důležité je zde ale připomenout, že platbu pobírají v ČR (na rozdíl od mnoha jiných států) podniky všech velikostí včetně těch největších, takže její reálná výše pro malé a střední podniky činí po přepočtu pouhých 16 % rozpočtu příslušné platby, s tím, že její povinné minimum stanovené na evropské úrovni činí 10 %. Tisková zpráva Zemědělského svazu ČR z minulého týdne ale konstatuje, že ziskovost středních podniků o výměře okolo 600 hektarů klesla o 80 %, a to zejména kvůli zavedení redistributivní platby, což ale není vůbec pravda, protože tato platba mohla mít vliv v ziskovosti na hektar těchto konkrétních podniků na úrovni maximálně 425 Kč/ha, což je v uváděných propadech cca 6000 kč/ha prakticky téměř zanedbatelná položka.

Také mezi členy ASZ ČR jsou farmy, které z hlediska rozlohy obdělávané půdy nebo dalších ekonomických kritérií patří mezi střední podniky (průměr cca 600 ha). ASZ ČR však při hodnocení hospodářského úspěchu celého odvětví oceňuje zejména efektivitu hospodaření a výši nákladů produkce.

„Struktura zemědělských podniků a jejich schopnost efektivně hospodařit je z hlediska podpory mnohem důležitější než jejich velikost. Redistributivní platba na prvních 150 hektarů alespoň částečně dorovnává podmínky mezi zemědělskými podniky, které v řadě evropských zemí navíc zajišťuje také další nástroj v podobě zastropování přímých plateb, jež v ČR nebylo přijato. Situace některých středních podniků proto nemůže sloužit jako argument pro zrušení redistributivní platby. Takový krok by totiž prospěl zejména jen úplně největším podnikům, které ty střední postupně již mnoho let skupují. Pokud za minulý rok vzrostl celému odvětví zisk, je tento výsledek dobrou příležitostí k vyzdvižení těch podniků, které umí efektivně hospodařit. Pokud chceme brát velikost podniků v úvahu, podle našich informací vycházejí nejefektivnější farmy na rozloze přibližně do 600 hektarů. Některé z nich splňují i kategorie středních podniků. Tento skupinový výsledek pochopitelně nijak nevylučuje dobré hospodaření také řady podniků v ostatních kategoriích,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek. (8.4.2026)