Rozpočet 2027: Rekordní investice, dostupnější zdravotnictví, vyšší životní úroveň a nadprůměrný hospodářský růst

Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2027, který přináší postupné naplňování programového prohlášení vlády, a to plně v intencích přísného fiskálně-strukturálního plánu ČR schváleného Evropskou komisí. 

Hlavními prioritami rozpočtu jsou prorůstové investice ve výši 289,6 mld. Kč, které meziročně z národních zdrojů narůstají o rekordních 47,7 mld. Kč, stabilizace zdravotní péče díky navýšení rozpočtu o 50 mld. Kč, obrana země vyjádřená bezprecedentní částkou 195 mld. Kč a prorůstová opatření v řádech desítek miliard korun například v energetické či platové politice státu. 

Navržený deficit ve výši 389 mld. Kč (-2,8 HDP) udržuje deficit v poměru k HDP pod očekávaným průměrem zemí EU (-3,6 % HDP) a hluboko pod úrovní všech našich sousedních zemí (Polsko -6,3 % HDP, Slovensko -5,4 % HDP, Německo -4,1 % HDP, Rakousko -4,1 % HDP) a v souladu se strategií vlády zajistí jeden z nejvyšších hospodářských růstů HDP v rámci EU. To, společně s postupně nabíhajícími reformami v oblasti potírání šedé ekonomiky a kombinací sociálně citlivých úsporných opatření na příjmové a výdajové straně, zajistí snižování schodku v dalších letech.

„Důvod, proč nemůžeme schodky snižovat okamžitě, je jednoduchý. Museli jsme se vypořádat se zdravotnictvím na hraně kolapsu, druhými nejdražšími energiemi v EU, třicetiprocentním poklesem reálných platů nebo účetními podvody za více než 50 miliard korun,“ vysvětluje přechodný nárůst deficitu ministryně financí Alena Schillerová s tím, že napravit veškeré škody po minulé vládě nebylo v rámci rozpočtu 2026 časově ani technicky možné. „Jen rozpočtový výhled SFDI, který jsme zdědili, znamenal jeho podfinancování o neuvěřitelných 100 miliard korun, což by znamenalo úplný kolaps dopravy v Česku,“ upřesňuje Alena Schillerová.  

„Jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekcí do zdravotnictví bude dělat dohromady téměř 100 miliard korun, a tedy mnohem více než o kolik roste schodek. Minulá vláda zanechala věci veřejné ve zbědovaném stavu a pokud bychom nepřistoupili k vyššímu schodku, chytili bychom Česko do pasti zakonzervovaných staveb, nedostupné zdravotní péče a ekonomické stagnace. Ve výsledku bychom za to zaplatili podstatně více.  Přechodné zvýšení schodku proto nemá absolutně žádnou alternativu,“ vysvětluje Alena Schillerová.

Jen čistý nárůst prorůstových investic ze státního rozpočtu společně s nezbytnou finanční injekcí do zdravotnictví bude dělat dohromady téměř 100 miliard korun.

Předložený rozpočet přináší rekordní kapitálové výdaje ve výši 289,6 mld. Kč, což představuje meziroční nárůst o 26,4 mld. Kč. Z národních zdrojů půjde do prorůstových investic dokonce o 47,7 mld. Kč více, než v roce 2026. Státní rozpočet se tak úspěšně vypořádal s koncem Národního plánu obnovy, který přinesl České republice 200 mld. Kč, ale který k 31. prosinci 2026 definitivně končí. Na rekordní úrovni je také samotný rozpočet SFDI, který navzdory poklesu evropských zdrojů vzrostl o 10,6 mld. Kč na 180 mld. Kč, přičemž rostou nejen plánované výdaje do silnic a dálnic, ale také železnic. Bez těchto prostředků by nebylo možné napravit strukturální deficit minulých let a dobudovat do roku 2033 páteřní dopravní infrastrukturu v zemi. 

Další výzvou, kterou rozpočet úspěšně řeší, je oblast zdravotní péče. Díky kombinaci výrazně vyšší platby státu za státní pojištěnce a vyššího výběru pojistného díky fungující ekonomice, získá v příštím roce systém zdravotnictví o více než 50 mld. Kč navíc a po 4 letech prohlubování ztrát tak dochází k jeho systémové stabilizaci. 

Rozpočet reaguje na bezpečnostní potřeby země jak na mezinárodní, tak vnitrostátní úrovni. Česká republika poprvé ve své historii počítá s alokací výdajů ve na obranu přímo v kapitole Ministerstva obrany ve výši 2 % HDP (191 mld. Kč), celkově i s ostatními kapitolami pak na obranu státu míří dokonce 195 mld. Kč. 

Důležitou ambicí rozpočtu je podpora hospodářského růstu. Tu zohledňuje pokračování úlevy občanům i firmám v oblasti plateb za obnovitelné zdroje energie, které přispívají k jedné z nejnižších měr inflace v rámci EU a které stojí státní rozpočet cca 18 mld. Kč ročně. To, v kombinaci s rekordními národními výdaji na vědu a výzkum (45 mld. Kč při meziročním nárůstu o 2 mld. Kč), podporou startupové infrastruktury, dílčím snižováním daní s cílem vyššího ekonomického zapojení rodin s dětmi a mladistvých (sleva na studenta, školkovné) a zejména zásadní reformou odměňování ve veřejné správě, vytváří podmínky pro dlouhodobě nadstandardní ekonomický růst a budoucí daňové příjmy země. Podpora veřejného vysokého školství dosáhne historických 48,8 mld. Kč, tedy meziročně o 2 mld. Kč více. 

V oblasti platů počítá rozpočet s meziročně vyššími výdaji plus 36 mld. Kč. Toto navýšení zahrnuje nejen samotný růst platů, ale i pokrytí nově přijatých nezbytných zaměstnanců, jako je 1500 vojáků, 1500 policistů či 285 úvazků školních psychologů v reakci na potřebu neodkladně řešit zhoršující se psychický stav mládeže. Nad rámec financování platové reformy, bez které by v příštím roce přes půl milionu zaměstnanců státu bylo v rámci svých platových tarifů pod úrovní zaručeného platu, počítá návrh se zvyšováním platů výrazně nad mírou inflace, čímž částečně hojí strukturální deficit vzniklý v letech 2022-2025. Zaměstnanci placení z veřejných rozpočtů si polepší v rozmezí 5-9 %, přičemž o přesných parametrech bude vláda informovat v průběhu září. 

Rozpočet přirozeně akcentuje stárnutí populace, kdy výdaje na důchody rostou o 19,2 mld. Kč, a to i v důsledku věkových valorizací, které mimo jiné usnadňují přístup seniorů k pečovatelským službám. Výdaje na dotace na sociální služby pak samy o sobě dosahují rekordních 30 mld. Kč. (31.8.2026)