.jpg?s3=1)
Jak je na tom tepelné čerpadlo typu vzduch-voda s účinností v zimních měsících? To je zcela opodstatněná obava, protože když venku mrzne, logicky přece není odkud teplo brát. Pravdou je, že tepelné čerpadlo vzduch-voda může mít během nízkých zimních teplot skutečně nižší účinnost. Dobře navržené a instalované čerpadlo ale pracuje efektivně i v zimních měsících.
Tepelná čerpadla typu vzduch-voda pracují s teplem z okolního vzduchu, které předávají otopné vodě. Při běžném počasí jde o mimořádně efektivní technologii, lidé se ale často obávají účinnosti ve velkých mrazech. Pokud je okolní vzduch hodně chladný, čerpadlo musí na přenos tepla do vody skutečně vynaložit větší množství energie.
České zimy čerpadlům svědčí
Tento problém zdaleka není tak vážný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Dlouhodobý průměr lednové teploty podle ČHMÚ v letech 1991 až 2020 činí −1,4 °C. Extrémně chladné měsíce, jakým byl leden 2017 s průměrem −5,6 °C, jsou spíše výjimkou, zatímco v jiných letech se lednový průměr vyšplhal i nad +1 °C. „Tepelné čerpadlo ztrácí účinnost obvykle při teplotách hodně hluboko pod bodem mrazu a takových dnů v Česku moc není. I s měsíčním teplotním průměrem okolo −5 °C si kvalitní tepelné čerpadlo bez problémů poradí,“ říká Martin Müller, manažer technické podpory společnosti Acond
Samozřejmě nejde o to, že by tepelné čerpadlo za hlubokých zimních mrazů přestalo topit. Pouze se snižuje jeho topný faktor a efektivita provozu. To znamená, že při velmi nízkých teplotách musí čerpadlo spotřebovat více elektřiny, aby dodalo stejné množství tepla. V praxi to ale neznamená, že by domácnost zůstala bez vytápění. Systém dál funguje, jen s nižší účinností.
Bivalentní zdroj: elektrokotel, ale i plyn
V chladnějších lokalitách, kde se ročně vyskytuje více dnů s teplotami pod bodem mrazu, se tepelné čerpadlo často instaluje společně s takzvaným bivalentním zdrojem tepla. Tím se rozumí záložní topný systém, který se k čerpadlu připojuje pro případ extrémně nízkých teplot. Nejčastěji jde o elektrokotel, který se zapne jen tehdy, když samotné čerpadlo už nedokáže efektivně pokrýt potřebu vytápění.
„Elektrokotel samozřejmě nepracuje tak úsporně jako tepelné čerpadlo, ale při zapojení se předpokládá, že bude v činnosti jen krátkou dobu a pouze doplňuje čerpadlo. V teplé zimě se bivalentní zdroj tepla nemusí spustit za celý rok vůbec. Kvalitní tepelné čerpadlo totiž pracuje úsporně i při teplotách pod −10 °C,“ zdůrazňuje Martin Müller.
Kromě elektrokotle je možné jako bivalentní zdroj použít třeba plynový kotel. Nově bylo v tomto roce možné čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám i tehdy, pokud po instalaci tepelného čerpadla zůstal v provozu původní plynový kotel, který sloužil jako bivalentní zdroj. „Podmínkou poskytnutí dotace, stejně jako v předchozích etapách, je využití tepelného čerpadla jako hlavního zdroje vytápění,“ upřesnila Veronika Krejčí, tisková mluvčí Ministerstva životního prostředí. Pro velký zájem a vzhledem k vyčerpání alokace byl však příjem žádostí v roce 2025 již zastaven. Program ale bude pokračovat i v dalších letech, přičemž podmínky se mohou změnit.
„Za velmi nízkých teplot dává smysl využívat záložní zdroj. Klidně je možné ponechat vedle tepelného čerpadla v provozu i starší plynový kotel, pokud to jeho technický stav dovolí. Ten lze přitom do budoucna vyměnit za moderní kondenzační kotel, který navíc ušetří asi 30 % nákladů,“ doplňuje Michal Řezanina ze společnosti Thermona.
Může tepelné čerpadlo zamrznout?
Kromě nižší efektivity se ohledně provozu tepelných čerpadel v tuhé zimě někdy objevují obavy ze zamrznutí přívodního potrubí. Pokud k tomu dojde, bývá na vině téměř vždy nekvalitní instalace. „Při instalaci tepelného čerpadla je potřeba všechno venkovní potrubí dobře tepelně zaizolovat. Pokud je čerpadlo instalováno správně, jeho potrubí by v zimě zamrzlo až po několika dnech nečinnosti. Takové výpadky jsou ale velmi nepravděpodobné,“ říká Martin Müller a dodává, že delší výpadky dodávek elektřiny a s nimi spojené riziko zamrznutí mohou hrozit zejména v odlehlých nebo horských oblastech, kde se však obvykle počítá se záložním zdrojem energie. Riziko zamrznutí potrubí se také řeší protizámrazovými ventily.
