V loňském roce oslavilo Salcburské léto na pastvinách své 20. výročí. Jubileum bylo jedinečné. Tento koncept se stal průkopnickým modelem turismu, který je zaměřený na přírodu v alpské oblasti. Od poloviny června do poloviny září je možné na salcburských pastvinách pozorovat hospodářská zvířata. Salaše a horské chaty jsou otevřené. Turisté jsou srdečně vítáni! Mohou si tady vychutnat regionální, domácí pochoutky a na mnoha z nich i přenocovat. Pastviny působí díky své nostalgické atmosféře, klidu a nádherným scenériím jako „ztracený ráj.“ Nabízejí prostor pro poznání okolní přírody i svého vlastního vnitřního světa. Alpské pastviny vyprávějí nejkrásnější příběhy minulosti i současnosti. V roce 2025 bude Salcburské léto na pastvinách oficiálně zahájeno 15. června v regionu Fuschlsee.
Salcbursko je zemí pastvin. Nikde jich nenajdete více. Přibližně 1740 pastvin je obhospodařováno místními farmáři. Občerstvení turistům nabízí více než 500 horských chat. Jsou starodávné i nově postavené. Připomínají historii, kdy byly pastviny pro zdejší zemědělce nepostradatelné. Především na 165 certifikovaných letních salaších na pastvinách se klade důraz na zachovávání neprosté autenticity. Farmářky a farmáři dojí krávy přímo na místě, mléko zpracovávají ručně, vyrábí máslo, sýr, zadělávají těsto na chléb, který zde pečou. Salcburské léto na pastvinách již dvě desetiletí láká všechny návštěvníky, kteří nejraději tráví volný čas v horách.
Dvacetiletí Salcburského léta na pastvinách a přírodního turismu
Alpské louky jsou fascinující a oblíbené, což vedlo před více než 20 lety k vytvoření konceptu Salcburského léta na pastvinách. „Prvotním impulsem byla nádherná kniha bývalého lesníka Waltera Mooslechnera z Grossarlu s názvem Léto na pastvinách. Jeho popisy mi ukázaly jedinečnost a zvláštnost tohoto světa. Hrozilo však, že tento svět postupně zanikne, pokud nezíská nový impuls. Po dvaceti letech Salcburského léta na pastvinách můžeme s jistotou říci, že tento program je skutečným win-win řešením pro turismus, místní krajinu i návštěvníky. Zemědělci těží z toho, že je jejich práce viditelná a oceňovaná. Díky turistům získali nové zdroje příjmů. Ručně vyráběné farmářské produkty, obhospodařované pastviny a zachovalé chaty jsou jejich zásluhou. Vzniká tak vzájemná provázanost, ze které mají prospěch turisté, rekreační oblasti, hosté i naše přírodní a kulturní krajina. Salcburské léto na pastvinách je ukázkovým příkladem toho, jak lze prostřednictvím udržitelného turismu nadchnout návštěvníky a zároveň uchovat jedinečný kulturní prostor,“ říká iniciátor Léta na pastvinách, Leo Bauernberger, ředitel Salcburské turistické centrály.
Zajímavosti a fakta o létu na pastvinách
Horské salaše se probouzejí ze zimního spánku a v Salcbursku nastává kouzelné období. Na další sezónu je ale potřeba vše nachystat. Ještě před oficiálním začátkem léta na pastvinách se opravují ploty, cesty, stáje i chlévy. Na chatách se uklízí a před nimi se připravují záhony s bylinkami. Zvířata, která tráví léto na pastvinách, sem často vodí farmáři pěšky, nebo je přiváží traktory s přívěsy. Je radost sledovat jejich návrat. I klidná hospodářská zvířata dovedou vesele pobíhat a radovat se ze zelené louky. Salcburské léto na pastvinách sice znamená mnoho práce, ale zároveň přináší spoustu radosti i obohacení pro všechny, kteří milují turistiku, přírodu a hory.
● Obzvláště autentický zážitek nabízejí certifikované letní salaše na pastvinách, kterých je v Salcbursku zhruba 165.
● 80 % pastvin je dostupných pěšky během 60 až 90 minut, mnohé i s kočárkem nebo letní lanovkou.
● Salcburské léto začíná podle sněhových a povětrnostních podmínek na začátku až v polovině června. Pastevecká sezóna končí tradičně 24. září na svatého Ruperta, patrona Salcburska. Pak se zvířata shánějí do údolí. Když putují z horských luk, jdou ve slavnostním průvodu ozdobena květinami, věnci a tradičními doplňky. Farmáři sklízí seno, kterým zvířata krmí v zimě.
Léto na pastvinách v dobách dávno minulých
V minulosti samozřejmě vypadalo léto na pastvinách jinak než dnes. Alpské louky sloužily k odlehčení farmářům v údolí a k zajištění potravin na zimu. Lidé hospodařící na pastvinách dojili krávy, a mléko přímo na místě museli zpracovat na trvanlivé produkty. Stloukali máslo, vyráběli sýry a tvaroh. Důležité a nezbytné produkty sváželi do údolí a potraviny musely vydržet alespoň do Vánoc. Léto v horách znamenalo tvrdou práci pro pastevce i jejich ženy a pro jejich děti navíc také dlouhou, náročnou cestu do školy. Zážitky na pastvinách, jak je známe dnes, tehdy neexistovaly. Turistika ještě nebyla trend a už vůbec ne široce oblíbeným sportem. Od té doby se ale mnohé změnilo.
Salcburské léto na pastvinách jako nahlédnutí do světa pastevců
S objevováním hor jako rekreační oblasti došlo na pastvinách ke změně. Staly se symbolem ideálního, zdravého světa. Salcburské léto je turisticky propagováno už více než 20 let a důležitý kruh se tím uzavírá. Turisté nahlížejí do tradičních způsobů zemědělství na pastvinách a farmáři se sami stávají hostiteli. Nabízejí návštěvníkům širokou škálu domácích produktů a přispívají k zachování přírodní krajiny. Příjmy využívají na obnovu a údržbu starodávných horských salaší. Mléko se často stále zpracovává ručně přímo na místě. Ne však pro samotné farmáře a jejich rodiny, ale spíše pro turisty a hosty, které to táhne do hor. Na pastvinách se dojí přibližně 8 500 krav. Dále se zde chová zhruba 57 000 kusů mladého skotu, téměř 3 300 koní a 21 000 ovcí nebo koz. Zvířata spásáním významně přispívají k zachování vysokohorských pastvin. Jinak by se tato cenná oblast kousek po kousku začala ztrácet.
Alpská kuchyně s kořeny v minulosti
Chléb se sýrem, pastevecká svačina nebo domácí selské koblihy. Na salcburských pastvinách turisté ochutnají opravdové speciality. Většina horských salaší na pastvinách nemá licenci k provozování pohostinství a smí nabízet pouze to, co si sami vyrobí. Mnohé chaty nemají elektřinu, takže teplá jídla jsou často vzácností. Přesto je nabídka velmi pestrá. Namísto moderního elektrického sporáku se jídlo stále často připravuje na kamnech vytápěných dřevem, což vyžaduje velkou zručnost a zkušenosti. Například když koblihy musí tančit v horkém tuku, aby získaly dokonalou zlatožlutou barvu. Dojení a zpracovávání mléka často také probíhá tradičním způsobem bez moderních pomocníků. Spousta manuální práce a stovky kroků hostitelů ale zajišťují turistům chutné občerstvení na těch nejkrásnějších místech v přírodě. To vše jen proto, že salcburští zemědělci a pastevci ctí dědictví svých předků. Uvědomují si tradice a mají blízko ke svému domovu. Přispívají tak k zachovávání horských pastvin.
