Schodek obchodu Česka s Čínou se více než zdvojnásobil

Komentář Lukáše Kovandy

Loni byl historicky rekordní, poprvé přes 500 miliard korun.

Za vlády končícího prezidenta Miloše Zemana se schodek obchodu Česka s Čínou více než zdvojnásobil. V uplynulých deseti letech se tak nepodařilo ani zčásti dostat obchodní vztahy obou zemí do vyváženější polohy. Právě naopak. V posledních letech schodek narůstá dramatickým tempem a loni vykázala svoji historicky suverénně nejvyšší úroveň. Loňský schodek českého obchodu s Čínou totiž představuje 545,2 miliardy korun. To je o 25 procent vyšší úroveň než roku 2021. Jedná se nejvýraznější meziroční nárůst schodku českého obchodu s Čínou od roku 2007, kdy však byl celkový obrat české-čínského obchodu třikrát nižší než loni. Z nižší základny je přitom snazší dosahovat vyššího procentuálního nárůstu.

Loňský rekordní schodek českého obchodu s Čínou nelze uspokojivě vysvětlit ani celosvětově rapidně rostoucí inflací. Schodek totiž představuje rozdíl mezi objemem vývozu Česka do Číny a objemem českého dovozu čínského zboží. Navíc, v Číně je inflace výrazně slabší než v Česku. A bylo tomu tak i loni. Schodek tak neplyne z toho, že by čínské zboží mocně zdražilo. Prostě jej Česko dováží množstevně stále více a více, přičemž svůj export do Číny není s to udržovat, ani vzdáleně, ve stejném tempu růstu. Je však pravda, že nebýt například problému v tuzemském autoprůmyslu, které pramenily z globálního nedostatku čipů, byl by schodek přece jen o něco nižší.

V úplném roce Zemanova prezidentování, 2014, činil daný schodek ještě jen 249,5 miliardy korun, a byl tedy ani ne poloviční v porovnání s tím loňským.

Zemanovy se tedy nepodařilo vyvážit obchodní vztahy s Čínou ve prospěch České republiky. Třeba při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, již roku 2016 velkoryse hostil, se s čínskou stranou podepisovaly pouze o jakési smlouvy o smlouvě budoucí. Nebylo zaručeno, že dojde k jejich naplnění. A ekonomové už tehdy na to upozorňovali.

Částečně za tím stojí přehnanost slibů končícího prezidenta. Na jeho obranu je ale taky třeba říct, že je za tím i objektivní faktor: sám Peking v uplynulých letech výrazně celosvětově omezil svoji investiční činnost. A to nemohl Zeman před lety tušit.

K řadě čínských akvizic docházelo totiž na dluh, a to posléze Peking omezil. Za prohlubování schodku je také politická realita. Čínský trh je specifický, není klasickou tržní ekonomikou. Má tam velké slovo politbyro a na lokálních úrovních jednotliví provinční vládci. Pokud chcete v Číně uspět v odvětvích, která jsou pro ně zásadní, musíte mít velice dobré politické kontakty. Ideálně až do nejvyšších pater.

Zahraniční obchod ČR se po roce vrací „do plusu“

Hlavně díky zlevnění energií a silné koruně.

Český zahraniční obchod se po roce vrací do kladných hodnot. Poprvé od loňského ledna totiž letos v lednu vykázal přebytek. Ten čítá 9,5 miliardy korun. Jedná se nejvýraznější přebytek českého zahraničního obchodu za celé období do dubna 2021.

Analytici oslovení agenturou Bloomberg sice dle prostřední hodnoty svých odhadů čekali ještě optimističtější výsledek, a sice přebytek v rozsahu dokonce 13,1 miliardy korun. Avšak i skutečný výsledek je povzbudivý. Odráží se v něm totiž citelný pokles cen zejména plynu v EU, ale také ropy na světových trzích. Obě tyto komodity musí Česko ve velkém dovážet, takže jejich zlevnění se pozitivně promítá do „zlevnění“ celého českého dovozu.

Plyn v EU zlevňuje zejména díky nadprůměrně teplému počasí, které pomáhá udržovat evropské plynové zásobníky naplněné i nyní ze zhruba 60 procent. Přitom v tuto část roku bývají obvykle naplněny jen ze zhruba 40 procent. Ropa je pak poměrně levná zejména z důvodu obav z recese v USA.

Dovoz do Česka dále „zlevňuje“ nebývale silná koruna, která letos vykazuje vůči euru své takřka historicky rekordní úrovně – je vůči evropské jednotné měně nejsilnější od léta 2008. Silná koruna přitom zároveň není až takovou překážkou vývozcům, kteří těží ze silnější průmyslové aktivity v ČR a ze zlepšování situace v oblasti mezinárodní logistiky. Poměrně příznivé podmínky pro export tak rovněž přispívají – vedle zmíněného „zlevnění“ dovozu – k tomu, že Česko má po roce poprvé přebytek zahraničního obchodu.

Navzdory lednovému přebytku ale letos skončí tuzemský zahraniční obchod „v mínusu“, a to deficitem přes sto miliard korun. Mírnější než loňský deficit bude výsledkem zlevnění energií, přičemž se ale jak česká, tak zahraniční ekonomiky – naše vývozní destinace – budou zhusta potýkat s rizikem recese, což ochromí jejich poptávku právě i po českém zboží.

Pohonné hmoty dále zlevňují

Naftu Češi tankují skoro nejlevněji v EU, za „polské“ ceny.

Pohonné hmoty v Česku nadále zlevňují. Nafta nadále výrazněji než benzín. Benzín se aktuálně prodává celorepublikově průměrně za 37,38 koruny za litr, tedy o dva haléře levněji než před týdnem. Nafta za posledních sedm dní zlevnila o 11 haléřů na 36,08 koruny za litr. Tento týden se prodávala vůbec nejlevněji od poloviny února 2022, tedy od doby před zahájením ruské invaze na Ukrajinu, jejíž důsledky loni vyhnaly cenu nafty v ČR až k úrovni 50 korun za litr.

V příštích sedmi dnes pohonné hmoty dále mírně zlevní, v rozsahu kolem deseti haléřů na litr.

Nafta v poslední době zlevňuje výrazněji než benzín, neboť topná sezóna se pomalu, ale jistě chýlí ke svému konci a zásobníky plynu v EU zůstávají nadále naplněny zhruba ze 60 procent. Přitom v tuto část roku bývají běžně naplněny jen ze zhruba 40 procent. Nadprůměrná naplněnost zásobníků odráží letošní nebývalé teplé zimní počasí v Evropě. To sráží jak burzovní cenu plynu v EU, tak v té souvislosti ruku v ruce poptávku po topné naftě, která je využívána jako náhražka plynu. S poklesem sháňky po topné naftě klesá cena také nafty motorové, a to právě výrazněji, než je tomu u benzínu.

Na letošní pokles cen obou pohonných hmot má pak zásadní vliv stále poměrně nízká světová cena ropy. Cena ropy Brent se letos drží poměrně stabilizovaně převážně kolem úrovně 80 až 85 dolarů za barel. Takže ani ceny pohonných hmot v ČR nemají důvod k výraznějšímu růstu.

Cenu ropy drží dole zejména opakovaně se vracející obava z recese v USA. Tu nyní závažně signalizují také tamní dluhopisové trhy. Vždyť úrok na dvouletém dluhopisu vlády USA v tomto týdnu – poprvé od roku 1981 – vyskočil o více než celý jeden procentní bod nad úrok na desetiletém dluhopisu téže vlády. To značí, že investoři poměrně razantním tempem přesouvají peníze z dvouletých do desetiletých dluhopisů, neboť v období příštích právě zhruba dvou let se obávají závažného propadu americké ekonomiky. Tento propad, jak se obávají, může způsobit americká centrální banka, která nakonec nebude mít jinou možnost než s přetrvávající inflací skoncovat výrazným zvýšením základní úrokové sazby a souvisejícím vyvoláním recese. Obava z recese v USA, největší světové ekonomice, vytváří tlak na pokles světových cen ropy, protože výhledově tlumí poptávku USA po ní. Probíhající oživení čínské ekonomiky přitom zatím není takové, aby dopady obavy z recese v USA kompenzovalo.

Ceny pohonných hmot letos klesají také v okolních zemích. Citelně levnější než v Česku mají benzín Slovinci, Chorvaté nebo tradičně Poláci. Na Slovensku a v Rakousku je jeho cena srovnatelná s tou v ČR. V Maďarsku nebo tradičně v Německu či Itálii je benzín dražší než v Česku. Nafta v Česku stojí srovnatelně jako v Polsku nebo ve Slovinsku. Na Slovensku, v Maďarsku, v Rakousku a tradičně v Itálii nebo Německu je nafta dražší než v ČR. Citelně levnější je nafta v Chorvatsku. (9.3.2023)