Sladovna v Pivovaru Radegast slaví 50 let. Vyrobila už přes 1,34 milionu tun sladu

Pivovar Radegast si letos připomíná 50 let od zahájení provozu vlastní sladovny v Nošovicích. Do zkušebního provozu byla uvedena v roce 1976 a za půl století vyrobila 1 341 583 tun sladu. V roce 2025 její produkce dosáhla 37 145 tun, což bylo nejvíce v historii. Sladovna dnes zaměstnává 23 lidí a v posledních letech prochází postupnou modernizací za desítky milionů korun. Investice směřovaly do zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšení efektivity výroby a snížení spotřeby energie a vody.

Od unikátní technologie k modernímu provozu

S výstavbou vlastní sladovny se počítalo už při přípravě projektu nošovického pivovaru, její realizace ale přišla až po dokončení samotného pivovaru. „Díky tomu jsme schopni pokrýt celou naši produkci a máme kontrolu nad kvalitou sladu od úplného začátku. Umíme reagovat na vlastnosti každé sklizně a upravovat proces sladování tak, abychom dosáhli požadovaných parametrů pro naše hořká piva,“ říká Ivo Kaňák, ředitel Pivovaru Radegast.

Stavba sladovny začala v dubnu 1972 a do června 1974 bylo dokončeno deset budov. Kvůli zpoždění dodávek strojního vybavení se zkušební provoz rozběhl až v srpnu 1976. Sladovna byla od počátku navržena s roční kapacitou 20 tisíc tun sladu, takže mohla zásobovat nejen Radegast, ale také další pivovary v regionu. Technologicky zajímavým prvkem byl systém takzvaných posuvných hromad, ve kterých ječmen klíčí. Zcela unikátním prvkem byl vývojový prototyp jednolískového hvozdu, který byl po testování uveden do trvalého provozu v roce 1978. Hvozdění, tj. šetrné sušení sladu, probíhá v nošovické sladovně automaticky.

Základní princip výroby sladu zůstává stejný i po padesáti letech. Výroba se však průběžně přizpůsobuje vlastnostem jednotlivých sklizní, používaným odrůdám ječmene a požadavkům na výsledné pivo. V posledních deseti letech prošla sladovna Pivovaru Radegast modernizací v celkovém objemu přes 40 milionů korun. „Původní pásové dopravníky jsme postupně nahradili uzavřenými řetězovými, které přispívají k bezpečnější manipulaci se surovinou a omezují prašnost. Nové technologie jsme uplatnili také při čištění a třídění ječmene. V klíčírně jsme vyměnili obraceče a postupně instalovali automatizační prvky,“ popisuje Ivo Kaňák a dodává: „V modernizaci a automatizaci budeme pokračovat i nadále, zejména s cílem snižovat energetickou náročnost sladování.“

Bez kvalitního ječmene není kvalitní slad ani české pivo

Kvalita sladu začíná už na poli, kde se pěstuje sladovnický ječmen. Rozhodující jsou mimo jiné klíčivost zrna, vlhkost, obsah bílkovin a škrobu i velikost zrn. Tyto parametry ovlivňuje nejen zvolená odrůda, ale také průběh počasí během vegetace a sklizně. „Slad patří společně s vodou a chmelem mezi tři základní suroviny potřebné k vaření piva. Ovlivňuje jeho barvu, plnost, říz i pěnivost. Na výrobu jednoho padesátilitrového sudu Radegast Ryze Hořké 12 spotřebujeme v průměru přibližně osm kilogramů sladu,“ uvádí Jana Tovaryšová, sládková Pivovaru Radegast.

Cesta od ječmene ke sladu trvá několik týdnů. Nejprve se zrno namáčí v náduvnících, kde přijímá vodu potřebnou ke klíčení. V nošovické sladovně pak klíčí přibližně pět dní v systému posuvných hromad. Jakmile dosáhne požadovaného stupně naklíčení, proces se zastaví sušením na hvozdu, které trvá zhruba 15 až 18 hodin. „Právě teplota a průběh sušení významně ovlivňují vlastnosti výsledného sladu. Ten následně odpočívá v silech nejméně 21 dní, než zamíří do varny a stane se součástí dalšího procesu výroby piva,“ doplňuje Jana Tovaryšová.

Rekordní produkce sladu v Pivovaru Radegast

V roce 2025 dosáhla nošovická sladovna historicky nejvyšší produkce 37 145 tun sladu. Představovalo to meziroční nárůst o tři procenta a zvýšení o sedm procent oproti roku 2020. Celkový objem výroby sladu za padesátiletou historii sladovny dosáhl 1 341 583 tun. V roce 2025 navíc ječmen vykazoval nadprůměrné hodnoty důležitých kvalitativních parametrů a na 100 tun ječmene připadlo přibližně 84 tun vyrobeného sladu.

Nošovická sladovna je druhou největší sladovnou v rámci pivovarů v České republice, hned po sladovně Prazdroje v Plzni. Obě sladovny společně v roce 2025 vyrobily 124 tisíc tun sladu. Ročně tak vyprodukují asi 90 % veškerého sladu, který se vyrobí v českých pivovarech. Většina nošovické produkce směřuje přímo do varny Pivovaru Radegast, část zásobuje také pivovar ve Velkých Popovicích, který vlastní sladovnu nemá.

Plzeňský Prazdroj podporuje české pěstitele ječmene

Pěstování ječmene v posledních desetiletích komplikuje klimatická změna a častější výkyvy počasí. Sladovnický ječmen se v Česku pěstuje na ploše přibližně 173 tisíc hektarů, jeho celková pěstební plocha se ale za posledních třicet let snížila téměř o polovinu. Aktuálně zaujímá přes 7 % tuzemské orné půdy. Pokud zrno kvůli nepříznivým podmínkám nesplní náročné požadavky na sladovnickou kvalitu, pěstitelé ho často musí prodat za nižší cenu na krmné účely.

Plzeňský Prazdroj nakupuje ječmen převážně přímo od českých zemědělců. Spolupracuje přibližně se 140 pěstiteli a ročně nakoupí kolem 140 až 150 tisíc tun ječmene, který je určen pro jeho sladovny v Plzni a Nošovicích. Využívá přitom schválené odrůdy českého a moravského ječmene, například Bojos, LG Stamgast, Francin, Laudis 550, Manta nebo LG Slovan. Každá dodávka prochází před zpracováním důkladnou laboratorní kontrolou. Podle výsledků následně sladovníci upravují podmínky sladování, aby výsledný slad odpovídal požadavkům jednotlivých piv.

V roce 2023 Plzeňský Prazdroj inicioval projekt Pro ječmen, na kterém spolupracuje s vybranými zemědělci a univerzitami. Jeho cílem je zlepšovat kvalitu půdy a její schopnost zadržovat vodu a pomáhat tak ječmeni lépe zvládat výkyvy počasí. Projekt využívá principy regenerativního zemědělství, například omezení hluboké orby a pěstování meziplodin, díky nimž půda nezůstává dlouhodobě holá. Lepší stav půdy a její schopnost zadržovat vláhu mohou přispět ke stabilnější kvalitě ječmene a posílit odolnost jeho pěstování v měnících se klimatických podmínkách. (20.10.2026)