Sníh, námraza a led na komunikacích je zpět. Některá města a obce začínají využívat úspornější a udržitelnější řešení při posypech silnic a chodníků. Nejsou zbytečně přesypávány a přesolovány

V České republice se v mnoha obcích stále plýtvá při posypech komunikací a chodníků. Často jsou totiž chodníky zbytečně a neekonomicky zasypávány větším množstvím posypového materiálu, než je nutné. Přispívá k tomu i vysoká míra využívání rozmetadel, což vede ke zbytečnému přesolování a přesypávání komunikací včetně chodníků.

„Moderním řešením je využití tzv. solankové nástavby. Ta umožňuje aplikaci optimálního množství posypu, které je účinné a zároveň omezuje plýtvání. Právě solanka umožňuje jemný postřik, jenž zvyšuje účinnost posypu a zároveň bezpečnost,“ říká Jan Dzúr ze společnosti Kärcher.

„Pro pořízení solankových nástaveb jsme se rozhodli v souvislosti s rozšířením vozového parku. Toto řešení hodnotíme velmi pozitivně – je ekonomičtější a posyp navíc funguje okamžitě,“ říká Jiří Hájek z Technických služeb Kralupy nad Vltavou. Podobná řešení využívají také některé městské části v Praze, stejně jako další města a obce v Čechách a na Moravě.

Jaké druhy posypů se v ČR používají?

1. Posypová sůl a solanka (chlorid sodný)
Chlorid sodný je v České republice nejrozšířenějším prostředkem zimní údržby silnic a chodníků. Používá se buď v pevném stavu, nebo ve formě solankového roztoku, případně jejich kombinací. Solanka umožňuje přesnější dávkování, rychlejší účinek a omezení plýtvání posypovým materiálem. Obecně platí, že jemnější frakce soli na povrchu komunikace déle působí. Z environmentálních důvodů však nelze sůl používat například v blízkosti zdrojů pitné vody nebo v chráněných krajinných oblastech.

2. Písek a štěrk (inertní materiály)
Písek a štěrk patří mezi běžně používané posypové materiály zejména tam, kde není možné aplikovat chemické rozmrazovací látky. Nejčastěji se používá směs písku a drti se zrnitostí přibližně 2 až 5 mm, která zvyšuje tření a omezuje kluzkost povrchu. Tyto materiály však sníh ani led nerozpouštějí a zůstávají na vozovce nebo v jejím okolí, což vede k nutnosti jarního zametání komunikací a může přispívat k zanášení kanalizace.

3. Škvára a struska
Škvára a struska se v některých obcích stále používají jako alternativní inertní posypové materiály. Díky své hrubozrnné struktuře mají dobré zdrsňující vlastnosti, často lepší než samotný písek. Jejich využívání však v posledních letech spíše klesá, mimo jiné kvůli vyšší prašnosti, zátěži pro životní prostředí a nižší šetrnosti k vozidlům.

4. Další chemické rozmrazovací látky
Vedle chloridu sodného se v České republice v omezené míře používají také další chemické rozmrazovací látky, zejména chlorid vápenatý. Ten je účinnější při velmi nízkých teplotách, kdy běžná posypová sůl ztrácí efekt. Tyto látky se využívají především na specifických úsecích nebo jako doplněk ke klasickým solným posypům.

Provoz vylepšují také technologie
Správci komunikací také letos více využívají telematiku, která umožňuje komplexní digitální sledování činnosti zimní techniky. Nejde už jen o základní záznam pohybu sypačů, ale také o detailní monitoring rychlosti, průjezdových tras, dávkování i skutečné spotřeby posypového materiálu. Systémy umí přesně zaznamenat každou minutu zásahu, uložit ji do elektronického deníku a vytvářet automatické reporty pro vedení nebo kontrolní orgány.

„Díky tomu je možné lépe plánovat zásahy, optimalizovat trasy, vyhodnocovat efektivitu posypu a rychle odhalovat nadměrnou spotřebu soli či technické problémy. Pokud se telematika propojí s daty z lokálních meteostanic a predikčními modely počasí, dispečeři mají k dispozici včasné varování a mohou reagovat podstatně rychleji při náhlém zhoršení podmínek, například při nárazové tvorbě ledovky nebo lokálním sněžení. Zvyšuje se tím bezpečnost provozu i celková hospodárnost zimní údržby,“ říká Robert Knap ze společnosti VARS BRNO. (30.12.2025)