S rozmachem fotovoltaiky tíhnou domácnosti i firmy k větší energetické nezávislosti. Tomu může pomoci kombinace solárních panelů s bateriovým úložištěm. Na skutečné odstřižení od distribuční sítě to však nestačí. Řešením ale může být zapojit do systému záložní zdroj v podobě generátoru. Stále více se prosazují ty plynové. Jaké jsou přednosti generátoru na zkapalněný propan (LPG)?
Ostrovní systém, tedy plně soběstačný energetický celek bez napojení na veřejnou distribuční síť, se stává stále častějším cílem majitelů rodinných domů, chat nebo objektů v odlehlých lokalitách. Díky pokroku ve fotovoltaických technologiích a dostupnějším bateriovým úložištím je tzv. off-grid systém výrazně dostupnějším řešením, nezřídka vyhledávaným i v případě firemních provozů.
Solární elektrárna s bateriovým úložištěm sice může pokrýt běžnou denní spotřebu, ale k naprosté nezávislosti to většinou nestačí. Zvláště v období od listopadu do února je v českých podmínkách výkon fotovoltaických elektráren výrazně nižší. Krátké dny, mlhy, inverze nebo zatažená obloha vedou k tomu, že výroba energie v zimních měsících klesá až na 15–20 % letního výkonu.
Problémem je také nízká kapacita bateriového úložiště. „Dostatečně naddimenzovat výkon solárních panelů a kapacitu baterií by bylo neúměrně drahé řešení,“ upozorňuje Vilém Pražák, nezávislý specialista na výrobu elektrické energie a zálohování. A dodává, že problémem bývá rovněž vysoký příkon některých spotřebičů, který je těžce kombinovatelný s fotovoltaikou a baterií. „Typicky jde o tepelné čerpadlo, které má velké nároky na náběhový příkon, jenž fotovoltaika s baterií často nedokáže spolehlivě pokrýt. Zároveň potřebuje tepelné čerpadlo energii často právě ve chvíli, kdy je solární výroba na minimu,“ upřesňuje Vilém Pražák.
Majitelé moderních fotovoltaických systémů proto dnes stále častěji řeší, jak získat větší soběstačnost, omezit provozní náklady, popř. v některých lokalitách zajistit ochranu proti blackoutům, tedy výpadkům sítě. Firmy také často řeší posílení stávajícího systému. „Řešením je doplnit energetický mix ‚tvrdým‘ zdrojem elektrické energie, tedy doplnit vlastní výrobu elektrické energie o prvek automatické záložní elektrocentrály,“ vysvětluje Vilém Pražák.
Podle společnosti Solforen Plus, která se specializuje na plynové generátory a bateriová úložiště tvoří v současnosti 60 % všech realizovaných projektů elektrocentrála na LPG v kombinaci s fotovoltaickou elektrárnou v ostrovním režimu. Zbytek připadá rovným dílem jednak na energetickou zálohu pro průmyslové provozy, dále na řešení nestability sítě či navýšení výrobní kapacity, s čímž je obvykle spojená vyšší spotřeba elektrické energie. „Evidujeme i přechody z konvenčních paliv na plynový pohon u institucí, kde je záložní zdroj již z podstaty jejich provozu nezbytný. Příkladem může být datacentrum, které v rámci požadavku modernizace a energetických úspor změnilo pohon generátoru z nafty na zemní plyn,“ říká Jakub Koníček ze společnosti Solforen.
