Solární trh v Česku v roce 2025 výrazně zpomalil, nejvíce se propadl segment domácností. Energetiku čeká „bateriová revoluce“, o připojení se ucházejí tisíce projektů

Po letech značných přírůstků přišel v roce 2025 útlum. Celkový počet nově připojených fotovoltaických elektráren (FVE) klesl na 27 298 o celkovém výkonu 696 MWp. Oproti roku 2024 to představuje propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MWp, tedy skoro třetinu výkonu. Zatímco rezidenční sektor zaznamenal další pokles, trh se nyní upíná k rozvoji firemních instalací a masivnímu nástupu akumulace, který odstartovala novela Lex OZE III. V uplynulém roce bylo připojeno 546 MWh v bateriích, což meziročně představuje nárůst o 8 %, a letos bude segment ukládání energie dále akcelerovat díky velkokapacitním projektům. Asociace apelují na nastupující vládu, aby vytvořila stabilní a motivační prostředí pro obnovení růstu fotovoltaiky.

Domácnosti v útlumu, firmy drží krok i díky půjčkám

Hlavním důvodem celkového poklesu českého trhu je situace u rodinných domů. V tomto segmentu bylo v roce 2025 připojeno o 17 391 instalací méně než v předchozím roce a celkový nově připojený výkon dosáhl pouze 251 MWp. Za tímto vývojem stojí opětovné přerušení dotačních programů, které navíc přineslo i pád několika instalačních firem. Zbytek solárního sektoru však zafungoval jako záchranná síť – firmy dokončují projekty svých zaniklých konkurentů a zajišťují také následný servis.

„Fotovoltaika je pro rodinný rozpočet nejlepší pojistkou proti výkyvům cen energií. I přes loňský pokles je ale díky předchozímu boomu už 200 tisíc českých domácností lépe připraveno na jakoukoli další energetickou krizi,“ uvádí Jan Krčmář, výkonný ředitel Solární asociace. Zároveň však varuje před dopady rychlých výkyvů na stabilitu oboru: „Instalační firmy v období masivní výstavby mohutně investovaly a nabíraly nové zaměstnance, a nyní čelí nejistotě kvůli nejasnému směřování programu Nová zelená úsporám.“ Asociace proto apeluje na nastupující vládu, aby populární dotační program restartovala a pomohla dalším domácnostem snížit svou spotřebu energie.

Naopak firemní sektor vykazuje setrvalou kondici. Nově zprovozněné firemní FVE už výkonem výrazně překonávají rezidenční sektor a jejich průměrná velikost se loni vyšplhala na 122 kWp. Stále větší množství z nich (57 % v roce 2025) zároveň může poslat vyrobenou elektřinu do baterií. Podniky motivují k investicím dekarbonizační cíle i možnost fixace nákladů na energii. „Firemní sektor se rozjel i díky bezúročným půjčkám od Národní rozvojové banky, se kterou spolupracujeme. Přestože i zde vidíme mírný pokles oproti loňsku, očekáváme, že tento segment udrží tempo i v dalším období,“ shrnuje Jan Krčmář a vysvětluje: „Bezúročné půjčky nebo podpora z Modernizačního fondu pomáhají firmám snižovat náklady na energie a zvyšují tím jejich konkurenceschopnost. Proto je podle nás logické tyto programy rozšiřovat“.

Bateriový boom: 170 GW v žádostech o připojení

Zatímco výstavba samotných fotovoltaik stagnuje, akumulace rostla o 8 % a navíc stojí na prahu obrovského rozmachu. Klíčovým impulsem se stala novela Lex OZE III, která od 1. října 2025 umožnila připojování samostatných bateriových systémů do sítě a otevřela jim zajímavý trh poskytování služeb výkonové rovnováhy a obchodní flexibility. A na to investoři slyší, již loni vznikla 3 nová samostatně stojící velkokapacitní úložiště (+66 MWh) a několik dalších je těsně před připojením. Distribuční společnosti navíc čelí bezprecedentnímu náporu: evidují další žádosti o rezervovaný výkon cca 170 GW a s kapacitou okolo 350 GWh. 

„Stojíme na prahu bateriové revoluce, ale investoři musí být obezřetní. Aktuální objem žádostí o připojení výkonově odpovídá téměř patnáctinásobku maximálního zatížení elektrizační soustavy ČR. Je jasné, že drtivá většina těchto projektů nebude realizována,“ upozorňuje Jan Fousek, ředitel Asociace AKU-BAT CZ a předseda představenstva Solární asociace. Problémem jsou tzv. „kobercové žádosti“ o připojení k distribuční soustavě, které tvoří zhruba 65 % všech podaných žádostí a blokují tak kapacitu v síti seriózním zájemcům. Podaly je mnohdy nově vzniklé firmy či firmy, které doposud nemají s energetikou žádné zkušenosti. 

Legislativní bariéry a výzvy pro rok 2026

Rozvoj sektoru nadále brzdí pomalé povolovací procesy, zdlouhavé vyjednávání o kabelových trasách či vyčerpaná kapacita v distribučních soustavách. To se týká hlavně velkých solárních parků nad 1 MW. „Vnímáme návrh nového stavebního zákona jako první krok správným směrem a doufáme, že se nyní podaří odstranit zbylé bariéry, které nebrání pouze výstavbě solárních či větrných elektráren, ale i další klíčové infrastruktury,” uzavírá Jan Krčmář.

Budoucí ziskovost velkých baterií se podle expertů bude muset přesunout od služeb výkonové rovnováhy k obchodní flexibilitě a eliminaci záporných cen elektřiny. Také bude třeba najít způsob, jak uvolnit dosud blokované kapacity v distribuční soustavě na všech úrovních. 

Evropský kontext: útlum pociťuje celý kontinent

Česko není v poklesu osamocené. Ročenka organizace SolarPower Europe zveřejněná na konci roku potvrzuje obrat v celoevropském měřítku, byť ochlazení není zdaleka tak výrazné jako u nás. I v dalších zemích klesá primárně poptávka ze strany domácností, propad v České republice však patří k těm výraznějším.

Solární asociace

Solární asociace sdružuje více než 700 institucí, firem a jednotlivců angažovaných ve fotovoltaice a je tak v této oblasti největší profesní organizací. Hájí zájmy výrobců elektřiny, dodavatelů, zástupců infrastruktury, instalačních a servisních firem a dalších subjektů usilujících o lepší pozici fotovoltaiky v české energetice.

Své cíle prosazuje v kooperaci s dalšími zájmovými organizacemi z oblasti obnovitelných zdrojů, zaměstnavatelskými svazy a podnikatelským komorami. Na mezinárodním poli je aktivní mj. v evropské fotovoltaické asociaci SolarPower Europe. (15.1.2026)