Spirála blahobytu aneb Co se jednou zdraží, už se nezlevní

Tak by se dalo hovořit o růstu průměrných výdělků, nárůstu důchodů, zvyšování průměrné mzdy a tak bych mohl pokračovat. Na stranu druhou je ale nutné přiznat, že kde co se zdražuje. Elektřina, plyn, topení, potraviny a mnoho dalších položek včetně vodného a stočného na rok 2020.
Znalí poměrů hlásí, že vodné a stočné stoupne asi o 3,6 procenta. Znalí poměrů ale také hlásí, že od dubna klesne DPH z patnácti na deset procent. Zdálo by se tedy, že by se mohly ceny za vodné a stočné vrátit na cenu před zdražením. Kdyby byl tento článek jako televizní komedie, patřilo by se zde namixovat smích. Chachacha… Že nebude žádný důvod k optimismu? Znalí poměrů vědí, že co se jednou zdraží, už se nezlevní, protože důvodů se najde hnedle několik.
Voda, voda, samá voda
Průměrné platby za vodné a stočné letos meziročně vzrostou o 3,6 procenta, budou se tak pohybovat mezi 90 a 92 korunami za metr krychlový vody. Na tiskové konferenci to uvedli zástupci Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). Ceny tak zrychlily růst, loni průměrné zdražení činilo 3,2 procenta. Hlavním důvodem letošního zdražení je inflace, která loni činila 2,8 procenta.
Sdružení ceny analyzuje na základě informací z 13 krajských a více než 30 okresních měst. Podle údajů ministerstva zemědělství činila předloni suma peněz na opravu, obnovu a budování nové infrastruktury 14,3 miliardy korun, což bylo více než 38 procent podílu plateb za vodné a stočné.
„Objem těchto prostředků u odpovědných vlastníků veřejných vodovodů a kanalizací narůstá a tvoří největší nákladovou položku při kalkulacích výše plateb za vodné a stočné,“ uvedl předseda představenstva SOVAK Miloslav Vostrý. Podle něj se zvyšuje také tlak na růst mezd.
Nejnižší ceny podle SOVAK jsou v Krnově, kde letos nevzrostly a činí 54,05 koruny za metr krychlový.
Naopak nejvyšší jsou v Turnově, kde se letos zvýšily na 113,16 Kč/m3. „Nejsou tam podchycení ti malí a nejmenší provozovatelé,“ dodal ředitel SOVAK Oldřich Vlasák.
V dubnu klesne DPH
Od května klesne daň z přidané hodnoty (DPH) na vodné a stočné z 15 procent o pět procentních bodů, spolu s ní by mohla klesnout také cena vody, pokud to vodárenské společnosti a většinou také zastupitelstva měst odsouhlasí. Ceny by mohly klesnout o tři a půl až čtyři koruny za metr krychlový. „Částka generovaná snížením sazby DPH v případě, že cena zůstane na stejné úrovni, může být využita na vytvoření rezervy pro obnovu a oprav vodárenské infrastruktury,“ dodal Vostrý.
Ztráty vody ve vodovodní soustavě loni činily 15,8 procenta. Podle Vlasáka v Evropě neexistuje stát, který by měl ztráty pod deset procent.
Podle sdružení se v posledních letech zhoršuje také kvalita surových vod, vodárenské společnosti tak musí investovat do kvalitnějších technologií. „V současné době je to více z plošných zdrojů, jako jsou například splachy z polí. Teď se můžeme bavit o pesticidech a dalších – to se bohužel dostává do povrchových vod a leckdy to už za ty roky prosakuje do vod podzemních,“ dodal Vlasák.
Sdružení připomnělo, že platby vodné a stočné nejsou platby za vodu, ale za služby při dodávání pitné vody a čištění vod odpadních.
SOVAK je zájmovým sdružením firem v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. Sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění odpadních vod.
Podle údajů Českého statistického úřadu spotřebitelské ceny v Česku loni v průměru stouply o 2,8 procenta. Byla to druhá nejvyšší průměrná roční míra inflace za posledních 11 let.
České domácnosti spotřebují denně 90 litrů vody na osobu
Česko je odkázané na vodu, která na jeho území naprší. V posledních letech se však střídají průměrné roky s těmi suššími – a tak se vody nedostává. České domácnosti i podniky se však s vodou snaží šetřit.
Dobré vědět:
* rok 2018 byl extrémně suchý, jen v lednu a v prosinci spadlo víc srážek, než byl dlouhodobý průměr. Loňský rok byl podle indicií výrazně příznivější
* české domácnosti spotřebují necelých 90 litrů na osobu a den. Čtvrtina z toho padne na splachování
* čeští velkoodběratelé snížili za 15 let odběr povrchových vod o 25 procent
Kde se bere voda v Česku
V roce 2005 hlásila meteorologická stanice na Lysé hoře, že nejvyšší beskydský vrchol zavalil sníh až do výšky třech metrů. Letošní metrová závěj tak nevypadá nic extra – a také není, protože obvykle na temeni hory leží dva metry. A vzhledem k tomu, že ani na jiných hřebenech, natož v nižších polohách, moc sněhu nenapadlo, čeká Česko další sušší rok se spoustou proklamací o zadržování vody v krajině.
Česká republika patří k zemím, které jsou téměř beze zbytku závislé na dodávce vody shůry. Žádný významný veletok k nám vodu nedodává. Zatímco v roce 2018 srážky obstaraly 41,17 miliardy kubických metrů vody, řeky vtékající na území Česka dodaly nicotných 0,32 miliardy kubíků.
Rok 2018 patřil k extrémně suchým, po roce 2003 druhý nejsušší. Jenže předcházející rok 2002 patřil naopak srážkově k extrémně štědrým, na což vzpomíná prakticky celé povodí Vltavy i Labe, například Prahou protékalo při povodních více než pět tisíc kubíků za sekundu. A když se oba roky zprůměrují, vlastně k ničemu zásadnímu nedošlo.
V posledních letech však žádné průměrování nepomůže, střídají se roky víceméně průměrné (a rok 2019 k nim snad bude podle všech indicií patřit), s léty srážkově chudšími. A to bohužel na doplnění hladiny spodních vod stačit nebude.
Kam voda mizí
Proto je snaha o co největší zadržování vody v krajině rozhodně krok správným směrem. Vodu z Česka totiž neodvádějí Labe, Morava nebo Odra. Nejvíc se jí ztratí odpařováním. V roce 2018 se takto vypařilo 33,3 miliardy kubíků vody, což představuje více než 80 procent veškeré dodávky vody. Zmíněné toky pak odnesly do Severního, Baltského nebo Černého moře 8,2 miliardy metrů krychlových vody. Podle klimatologů se musí Česko připravit na to, že se jaro a podzim drasticky zkrátí a mírná zima skočí rovnou do léta – zkrátka jako ve Středomoří. A s tím budou muset Češi upravit svou spotřebu vody.
Na tom ostatně aktivně pracují už mnoho let. Pokud se za evropský standard považuje 100 litrů na osobu a den, Češi si mohou odškrtnout „splněno“. Zatímco v roce 1989 vycházela spotřeba na 171 litrů na osobu a den, v roce 2018 jsme byli téměř na polovině – 89,2 litru. Rekord české domácnosti pokořily v roce 2013, kdy stlačily spotřebu na 87,1 litru. Čtvrtina veškeré pitné vody v domácnosti však jednoduše proteče rovnou do kanálu, 26 procent denní spotřeby totiž podle odhadů padne na splachování.
Výrazně se také podařilo snížit ztrátu vody v potrubích. Zatímco v roce 1989 se na každém kilometru vedení ztratilo každý den téměř 17 kubíků draze čištěné a upravené tekutiny, v roce 2018 se tato ztráta snížila na 3,3 kubíku za den. V přepočtu na jednoho zásobovaného obyvatele to představuje pokles z 90 litrů na necelých 26 litrů.
Kolik Čechů je napojeno na vodovod?
K veřejné vodovodní síti se v roce 2018 připojilo na 94,7 procenta obyvatel. Toto číslo se mění už jen velmi pomalu. Ještě v roce 1989 mělo připojení na veřejný řad 82,4 procenta a v roce 2009 vodárny hlásily 92,8 procenta připojených Čechů.
Zdroj: Bytová družstva 2/2020, titulek redakce