Stát přispívá, ale nestačí to. Pojištění snížené soběstačnosti nabývá na popularitě

První říjnový den patří Mezinárodnímu dni seniorů a s ním příležitosti připomenout význam starší generace, ale také otevřít otázku, jak se na stárnutí a možné období nesoběstačnosti v seniorském věku připravit. Počet seniorů v České republice má podle odhadů do roku 2050 vzrůst z 2,1 milionu na 3,1 milionu a více než 70 % lidí se obává ztráty soběstačnosti. Stát sice poskytuje příspěvek na péči, ten však často nepokrývá skutečné náklady, které se mohou vyšplhat až na miliony korun. Pojištění snížené soběstačnosti proto představuje doplněk k veřejné podpoře a od roku 2024 nabízí také možnost daňového zvýhodnění.

„Ztráta soběstačnosti není jen problémem vysokého věku. Může přijít i v důsledku vážného onemocnění nebo úrazu a znamená dlouhodobou finanční zátěž pro celou rodinu. Pojištění dlouhodobé péče slouží k tomu, aby pokrylo rozdíl mezi státním příspěvkem a reálnými náklady na péči,“ říká Petr Motáček, pojišťovací specialista společnosti FinGO.

Péče o blízké je náročná a může dopadat na rodinné finance

Pojištění dlouhodobé péče, někdy označované jako pojištění snížené soběstačnosti, poskytuje finanční ochranu v situaci, kdy se člověk nedokáže sám postarat o základní životní potřeby. Stát rozlišuje čtyři stupně závislosti podle schopnosti zvládat deset základních oblastí – například mobilitu, orientaci, komunikaci, hygienu, stravování nebo péči o domácnost.

Podle průzkumu realizovaného společností UNIQA ve spolupráci s agenturou NMS má každý čtvrtý Čech v rodině někoho, kdo je odkázán na pomoc druhých. Většina lidí přitom spoléhá na pomoc rodiny, která bývá psychicky i finančně náročná a může zatížit rodinné vztahy.

„Lidé často počítají s tím, že péči zajistí rodina, ale realita bývá jiná. Dlouhodobá péče znamená nejen časovou, ale i výraznou finanční zátěž – od rehabilitací přes sociální služby až po výpadek příjmu pečující osoby,“ doplňuje Petr Motáček.

Finanční renta na péči doma i v zařízení, doplněná asistenčními službami

Pojištění dlouhodobé péče vyplácí při pojistné události rentu, kterou lze využít na domácí péči, pobyt v zařízení nebo kombinaci obojího. Až 93 % lidí si přitom přeje zůstat doma. Některé pojišťovny nabízejí i asistenční služby – pomoc s výběrem zařízení, administrativou nebo finanční podporu rodinným příslušníkům.

Principem je dlouhodobé nebo doživotní zajištění při ztrátě soběstačnosti, obvykle od třetího stupně závislosti. Pojištění může pokrýt péči poskytovanou rodinou, zdravotní sestrou i sociální službou.

Rozdílné podmínky i benefity: někde renta, jinde garantované místo v péči

Na trhu existují významné rozdíly v podmínkách plnění i daňové uznatelnosti.
Například:

► NN Pojišťovna nabízí připojištění s rentou 5 000 až 50 000 Kč a doživotní výplatou od III. stupně, s daňovou uznatelností pouze u III. a IV. stupně.

► Kooperativa poskytuje doživotní pojištění od II. stupně závislosti a možnost sjednat rentu ve stejném rozsahu.

► UNIQA kryje dospělé a děti od II. stupně, s maximální pojistnou částkou 600 000 Kč.

► Allianz umožňuje sjednat ochranu až do 99 let, plnění poskytuje od II. stupně závislosti a daňové zvýhodnění je dle zákona od III. stupně.

►Simplea nabízí vedle renty i garantované místo v pečovatelském zařízení bez doplatku a umístění do 30 dnů, jinak navýšení plnění o 30 %.

Pojištění nabízejí i další společnosti, například Generali Česká pojišťovna, MetLife, ČPP nebo Komerční pojišťovna, ty však zatím neumožňují daňové zvýhodnění.

Stát motivuje k pojištění: pojistné si lze odečíst z daní

Od roku 2024 lze pojistné na pojištění dlouhodobé péče (III. a IV. stupeň) odečíst od základu daně až do výše 48 000 Kč. Limit se sdílí s dalšími produkty, jako je životní pojištění, penzijní spoření nebo dlouhodobý investiční produkt. Příspěvek zaměstnavatele může být osvobozen od daně až do 50 000 Kč.

„Daňové zvýhodnění výrazně zvyšuje atraktivitu tohoto typu pojištění. Klienti si mohou snížit daňový základ a zároveň se připravit na situaci, která může finančně zatížit celou rodinu,“ vysvětluje Petr Motáček.

Státní příspěvek totiž často nestačí

Výše státního příspěvku na péči od roku 2026 činí například 1 300 Kč měsíčně u I. stupně, 5 400 Kč u II. stupně, 14 800 Kč u III. stupně a až 27 000 Kč u IV. stupně při domácí péči. U dětí jsou částky vyšší.

Náklady však mohou být výrazně vyšší – například pobyt v soukromém zařízení může stát 50 000 Kč měsíčně. Pokud člověk pobírá důchod 20 000 Kč a příspěvek na péči necelých 15 000 Kč, zbývá doplatit dalších 15 000 Kč, které může pokrýt právě pojištění.

Celkové náklady na dlouhodobou péči se mohou vyšplhat na 1 až 3 miliony korun, přičemž zákonná cena jedné hodiny péče je 165 Kč, pokud je služba klientovi poskytována v rozsahu do 80 hodin měsíčně nebo 145 Kč, pokud rozsah poskytované péče překročí 80 hodin měsíčně. V praxi však bývá často vyšší.

Jak pojištění zapadá do finančního plánování

Odborníci doporučují sjednat pojištění co nejdříve, protože nižší věk znamená nižší pojistné a vyšší pravděpodobnost uzavření smlouvy bez zdravotních výhrad. Důležité je zohlednit zdravotní stav, kombinovat pojištění s dalšími produkty a vytvořit finanční plán pro různé scénáře péče.

„Ideální je kombinovat pojištění s vlastní finanční rezervou. Včasné nastavení pojistné částky může zabránit tomu, aby se péče o blízkého proměnila ve vážný zásah do rodinného rozpočtu,“ uzavírá pojišťovací specialista Petr Motáček z FinGO.