Statistiky nákupů nemovitostí v Asii: třetinu zájemců tvoří Češi a Slováci, pro vlastní účely je využívá jen pět procent kupujících

Nižší cena, atraktivní lokalita či vidina významného zhodnocení do budoucna. To jsou klíčové atributy, proč se Evropané rozhodují investovat do nemovitostí v jihovýchodní Asii. Největší podíl mezi národnostmi mají podle statistik společnosti Arya Properties Slováci následovaní Čechy. Obě země tvoří třetinu všech investorů, na třetím místě jsou pak Němci. Nemovitost v takto vzdálené lokalitě však pro vlastní účely využívá jen 5 procent všech kupujících, drtivá většina ji vnímá jako investici a často objekt dále pronajímá. Investoři ze západních zemí pak mají velmi uvolněný přístup i k procesu stavby nemovitosti, naopak Češi a Slováci se před zakoupením důsledně zajímají o každý krok.

Data společnosti Arya Properties, která má české kořeny a zároveň staví a prodává rekreační vily v Indonésii, ukazují mezi investory, kteří si tyto objekty kupují, na výraznou převahu Čechů a Slováků. Jejich celkový podíl tvoří třetinu všech zájemců. „Slováci nemovitosti v Indonésii pak kupují ještě více než Češi. Vyjádřeno konkrétními čísly je podíl slovenských investorů z více než 300 prodaných vil zhruba pětinový. Naopak Čechů je jen 12 procent,“ řekl generální ředitel Arya Properties Petr Hemerka.

Podle něj je možné mezi oběma národy možné sledovat výrazný rozdíl v důvodech, proč se k nákupu nemovitosti v takto vzdálené, ovšem ekonomicky atraktivní lokalitě, uchylují. „Oba národy vidí nemovitost primárně jako investici, nicméně Slováci ve většině případů uvádí jako jeden z argumentů pro koupi i strach z války. Nemovitost v Asii zkrátka vnímají jako plán B, pokud by rusko-ukrajinský konflikt zasáhnul v nějaké míře i Slovensko,“ doplnil Hemerka.

Tato skutečnost se přitom odráží i v průzkumech. Podle dat Středoevropské observatoře digitálních médií CEDMO z letošního února totiž celkem 58 procent Slováků vyjádřilo obavy, že se boje mezi Ruskem a Ukrajinou přesunou blíže území jejich země. Ve srovnání s tím stejný strach pociťovalo jen 52 procent Čechů.

Podle Hemerky lze tuto obavu u slovenských investorů pozorovat prakticky od začátku konfliktu. Potenciální záměr uchýlit se do exotiky ještě zintenzivnily poslední slovenské prezidentské volby, během kterých se hrozba války stala jedním z dominantních témat kampaně. „Strach z války z našich zkušeností pociťují i vzdělanější slovenští investoři. Zároveň oproti Česku hraje roli i větší geografická blízkost konfliktu,“ doplnil Hemerka.

Pro vlastní účel vilu používá 5 procent investorů

Podle Hemerky zhruba tři čtvrtiny lidí, kteří vilu v Indonésii kupují, pochází z Evropy. Zbylá čtvrtina pak připadá na americký, asijský a australský kontinent. „Pro vlastní účely objekt pravidelně využívá jen pět procent zájemců, týká se to zejména těch, kteří mají Indonésii geograficky blízko. U nás jsou to typicky Australané, kteří jezdí do vil během zimy. Drtivá většina zájemců však nemovitosti vnímá jako investici,“ uvedl Hemerka.

Zároveň je podle něj vcelku běžné, že zejména Evropané při koupi vily dopředu proklamují, že ji budou pravidelně využívat pro vlastní účely, nakonec se ale uchýlí k dlouhodobému pronájmu. „Pokud už do objektu Čech, Slovák či jiný Evropan jede, zpravidla je to bezprostředně po koupi. Tráví zde přitom delší časový úsek, výjimkou nejsou ani dva měsíce. Na další a kratší dovolené pak volí jiné destinace, velmi často přitom zůstávají na starém kontinentu,“ zmínil generální ředitel Arya Properties.

Zásadním faktorem ovlivňujícím využívání objektů je pak podle Hemerky i celková rozvinutost konkrétní oblasti. Ta se na jednotlivých ostrovech v Indonésii značně liší. V takovém případě platí pravidlo, že čím kvalitnější infrastruktura, tím roste pravděpodobnost, že lidé objekt budou využívat dlouhodobě k vlastnímu bydlení.

Rozdíly v kupní síle se promítají do chování zájemců

Výrazné rozdíly lze pak u zájemců o nemovitosti z jednotlivých zemí pozorovat i v přístupu k investici. „Zatímco Češi nebo Slováci se v pravidelných a poměrně četných intervalech zajímají o průběh stavby a vývoj celého projektu, v případě investorů ze západních zemí se setkáváme s umírněnějším přístupem. Na využívání nemovitosti příliš nespěchají. Výjimkou v minulosti nebyly ani případy, kdy si lidé nemovitost pořídili, aniž by si ji přijeli prohlédnout,“ řekl Petr Hemerka.

Tato skutečnost podle něj nesouvisí ani tolik s naturelem typickým pro konkrétní zemi, jako spíše s kupní silou. Celková částka za vilu v jihovýchodní Asii není pro investory z ekonomicky silnějších regionů natolik významná jako například pro zájemce ze střední a východní Evropy. „Řada lidí chybně předpokládá, že investor má vždy silné finanční zázemí. Často je to jinak a skutečnost je vcelku prostá – zatímco na byt v Praze či Bratislavě zdaleka nedosáhne, vilu v Indonésii si díky nižší ceně pořídit může. Poté k ní ale přistupuje opatrně a zajímá se podrobně o celý vývoj projektu,“ uzavřel Petr Hemerka. (28.1.2026)