.jpg)
Státní rozpočet České republiky hospodařil v roce 2025 se schodkem 290,7 mld. Kč. Deficit meziročně vzrostl o 19,3 mld. Kč a o 49,7 mld. Kč překročil schválený rozpočet.
„Výsledná čísla o hospodaření státu za rok 2025 jsou potvrzením toho, že varování Parlamentu, Výboru pro rozpočtové prognózy a Národní rozpočtové rady byla naprosto oprávněná. Veškerá rizika související se špatným plánováním příjmů a výdajů, která měla za cíl lakovat rozpočet na růžovo, se v plném rozsahu naplnila,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Po očištění o příjmy a výdaje na projekty z Evropské unie a finančních mechanismů činil rozpočtový schodek 249,9 mld. Kč a meziročně klesl o 38,9 mld. Kč.
K meziročnímu zhoršení salda přispěl růst výdajů o 6,0 %, zatímco celkové příjmy převýšily loňskou úroveň o 5,9 %. Po vyloučení prostředků z Evropské unie a finančních mechanismů tempo růstu příjmů dosáhlo 8,0 % a výdajů 5,1 %.
Příjmy státního rozpočtu:
Příjmy státního rozpočtu se v roce 2025 meziročně zvýšily o 5,9 % (+115,7 mld. Kč). Inkaso daní, které bylo ve sledovaném období dotčeno změnou rozpočtového určení daní (+13,3 mld. Kč), vzrostlo o 9,5 % (+91,7 mld. Kč) a výběr pojistného se navýšil o 7,1 % (+53,6 mld. Kč). Rozpočet daňových příjmů celkem tak byl překročen o 1,2 % (+22,7 mld. Kč). Negativní vliv v meziročním srovnání naopak měly příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů (-29,5 mld. Kč) a převody výnosů z majetkových účastí státu ve výši 16,5 mld. Kč (- 12,5 mld. Kč). Nízkou úroveň plnění příjmů nedaňového charakteru (pouze 80,4 %) ovlivnily nejvíce příjmy z Evropské unie a finančních mechanismů nenaplněné proti plánu o 48,4 mld. Kč (73,0 % rozpočtu) a výnosy z prodeje emisních povolenek nižší proti plánu o 16,3 mld. Kč (45,7 % rozpočtu).
Do pozitivního vývoje inkasa daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (+12,8 %, +16,5 mld. Kč) se promítl zvýšený růst mezd a platů v ekonomice a dílčím způsobem i vliv daňových změn účinných od roku 2024 (zrušení či omezení některých slev na dani), jejichž efekt nastal až zpětně při ročním zúčtování daně v roce 2025.
Na růst inkasa daně z příjmů právnických osob (+15,7 %, +30,1 mld. Kč), podobně jako u daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky (+46,6 %, +4,6 mld. Kč), mělo vliv vyrovnání daně za zdaňovací období 2024 splatné v roce 2025 a zaplacené zálohy. Obdobně byla nastavena i daň z neočekávaných zisků (+4,6 %, +1,7 mld. Kč). Inkaso je v případě daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky pozitivně ovlivněno mj. snížením hranice pro druhou sazbu daně a zrušením či omezením vybraných slev na dani. U daně z příjmů právnických osob se projevily dopady změn účinných od roku 2024, zejména zvýšení sazby daně, které již ovlivnily i výši záloh ve 2. pololetí roku 2025.
„Považuji za alarmující, že i když předchozí kabinet díky inflaci a daňovým změnám vytáhl z kapes občanů a firem o 116 miliard korun více, tyto prostředky doslova prohospodařil v nekontrolovaném růstu výdajů. Navzdory rekordnímu inkasu DPH i daní z příjmů nedokázala minulá vláda udržet deficit ani v mantinelech vlastního, velmi benevolentního plánu. Místo slibované konsolidace nám zanechala jen prohloubený dluh a chaos. Jsme v úřadu třetí týden a naším úkolem je okamžitě začít uklízet. Musíme státním financím vrátit řád a zodpovědnost, kterou si občané zaslouží,“ uvedla ministryně financí.
Příspěvky z pojistného na sociální zabezpečení byly v minulém roce dotčeny zavedením slevy na pojistném ve výši 6,5 % pro pracující důchodce pobírající starobní důchod v plné výši (celoroční dopad necelé 4 mld. Kč) a zvýšením minimálního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných z 30 % na 35 % průměrné mzdy. Objem zaplaceného pojistného meziročně vzrostl o 7,1 % (+53,6 mld. Kč).
Inkaso daně z přidané hodnoty (+8,4 %, +32,1 mld. Kč) je pozitivně ovlivněno růstem nominálních výdajů domácností a též legislativními změnami účinnými od roku 2025, hlavně zrušením osvobození v oblasti finančních služeb.
Inkaso spotřebních a energetických daní (+2,4 %, +3,9 mld. Kč) meziročně vzrostlo díky spotřební dani z tabákových a souvisejících výrobků, minerálních olejů, dani ze zemního plynu, elektřiny a odvodu z elektřiny ze slunečního záření. Meziroční nárůst inkasa spotřební daně z tabákových a souvisejících výrobků (+4,0 %, +2,3 mld. Kč) je ovlivněn zvýšením sazby daně v rámci čtyřletého plánu navyšování sazeb spotřební daně i nově zavedeným zdaněním náplní do elektronických cigaret a nikotinových sáčků povinně značených tabákovými nálepkami od dubna 2024. Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zaznamenalo růst (+1,5 %, +1,3 mld. Kč) způsobený zvýšením přepravních výkonů souvisejících s vývojem ekonomiky. V rámci energetických daní vzrostlo inkaso daně ze zemního plynu (+11,7 %, +0,2 mld. Kč) a elektřiny (+4,8 %, +0,1 mld. Kč). Mírný meziroční pokles inkasa v případě spotřební daně z lihu (a to i přes pokračující víceletý plán navýšení spotřební daně z lihu), piva a vína je zapříčiněn obecně klesající spotřebou a také postupným odklonem mladé generace od pití alkoholu.
Výdaje státního rozpočtu:
Celkové výdaje meziročně vzrostly o 135,0 mld. Kč (+6,0 %) a jejich plnění dosáhlo 100,8 % rozpočtu po změnách. Pro jejich objem byl určující vývoj běžných výdajů (+4,2 %, +85,1 mld. Kč) tažený výdaji na financování vzdělávání (+28,1 mld. Kč), sociální věci a politiku zaměstnanosti (+23,4 mld. Kč), platy zaměstnanců v organizačních složkách státu (+12,1 mld. Kč), obsluhou státního dluhu (+9,7 mld. Kč), dotacemi na obnovitelné zdroje energie (+7,9 mld. Kč), dále šlo o odvody do rozpočtu Evropské unie (+7,7 mld. Kč) a kompenzace České poště za poskytování univerzální poštovní služby (+3,8 mld. Kč). Dynamiku běžných výdajů naopak snižovala ukončená pomoc státu s vysokými cenami energií (-8,8 mld. Kč) a nižší transfery státním fondům (-6,3 mld. Kč). Investiční aktivita státu meziročně vzrostla o 49,9 mld. Kč (+23,5 %).
Na objemově nejvýznamnějších sociálních dávkách (+2,0 %, +17,7 mld. Kč) se nejvíce podílely výplaty důchodů (+0,8 %, +5,9 mld. Kč). Do jejich výše se nepromítla pouze loňská řádná valorizace zvyšující průměrný starobní důchod o 1,7 %, ale i zpřísněná pravidla pro odchod do předčasného důchodu. Z ostatních dávek nejvíce vzrostl příspěvek na péči (+5,2 mld. Kč), což souvisí s navýšením částek v souladu se změnou zákona o sociálních službách platnou od července 2024, příspěvek na bydlení (+3,2 mld. Kč), podpory v nezaměstnanosti (+2,0 mld. Kč), nemocenské (+1,7 mld. Kč), dávky pěstounské péče a zaopatřovací příspěvky (+1,0 mld. Kč) a ostatní dávky sociální pomoci (+0,8 mld. Kč) ovlivněné mimo jiné výplatou humanitární dávky. Naopak klesl rodičovský příspěvek (-1,3 mld. Kč) a přídavek na dítě (-0,4 mld. Kč). Vývoj u ostatních dávek nevybočoval od dynamiky předchozího roku.
Z běžných výdajů nejvíce vzrostly neinvestiční transfery územním rozpočtům poskytnuté v objemu 281,4 mld. Kč (+8,5 %, +22,0 mld. Kč). Jejich součástí jsou dotace regionálnímu školství ve výši 217,0 mld. Kč (+15,9 mld. Kč) zahrnující prostředky na platy pedagogických a nepedagogických pracovníků na základních a středních školách. Příspěvek státního rozpočtu a Evropské unie na financování projektů řízených územními samosprávami se zvýšil o 6,3 mld. Kč především zásluhou zapojení Operačního programu Jan Amos Komenský (+6,4 mld. Kč). Výdaje na spolufinancování sociálních služeb (26,4 mld. Kč) se meziročně zvýšily o 1,4 mld. Kč. Kompenzační příspěvek na ubytování osob s dočasnou ochranou naopak klesl o 1,6 mld. Kč téměř na nulu.
Růst objemu platů a souvisejících výdajů vyplácených organizačními složkámi státu, tj. bez pracovníků ve školství, zdravotnictví a sociálních službách, o 12,1 mld. Kč (+7,2 %) byl v souladu s rozhodnutím vlády o plošném zvýšení těchto prostředků o 5 % od 1. ledna 2025.
Obsluha státního dluhu představovala pro státní rozpočet výdaj v objemu 98,1 mld. Kč (+10,9 %, +9,7 mld. Kč).
Běžné transfery příspěvkovým a podobným organizacím (+10,2 %, +9,2 mld. Kč) navyšovala podpora výzkumu, vývoje a inovací v objemu 38,0 mld. Kč (+3,9 mld. Kč) realizovaná především vysokými školami a veřejnými výzkumnými institucemi a příspěvky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na běžný provoz vysokých škol ve výši 31,9 mld. Kč (+3,1 mld. Kč). Vyšší byly i příspěvky organizacím zajišťujícím hospodaření a nakládání s majetkem v působnosti Ministerstva obrany (+0,8 mld. Kč).
Odvody vlastních zdrojů do rozpočtu Evropské unie meziročně vzrostly o 7,7 mld. Kč (+14,9 %).
Zvýšení neinvestičních transferů neziskovým a podobným osobám o 3,0 mld. Kč (+12,4 %) ovlivnily výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí (+1,7 mld. Kč), kterými vzrostla podpora projektů Operačního programu Zaměstnanost plus (+0,8 mld. Kč), příspěvek státu na výkon pěstounské péče (+0,3 mld. Kč) a také financování sociálních služeb (+0,2 mld. Kč). Národní sportovní agentura uvolnila finanční prostředky na rozvoj sportu a podporu sportovní reprezentace a významných sportovních akcí v objemu 6,5 mld. Kč (+0,8 mld. Kč).
Běžné transfery podnikatelům vzrostly o 4,1 %, tj. o 2,7 mld. Kč. V meziročním srovnání se promítlo ukončení kompenzací za dodávku elektřiny a plynu zákazníkům a na ztráty z důvodu zastropování jejich cen (-7,4 mld. Kč) a dotací provozovateli přenosové soustavy ve výši (-1,3 mld. Kč), které se jako pomoc s vysokými cenami energií vyplácely ještě na počátku roku 2024. Naopak dotace na obnovitelné zdroje energie ve výši 25,9 mld. Kč vzrostly o 7,9 mld. Kč. Financování podnikatelských záměrů s využitím prostředků programů Evropské unie dosáhlo 9,5 mld. Kč (+2,5 mld. Kč). Růstový dopad měly i transfery Ministerstva práce a sociálních věcí (+1,9 mld. Kč) navýšené příspěvkem na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (+0,9 mld. Kč) a aktivní politikou zaměstnanosti (+0,6 mld. Kč). Dotace Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu vzrostla o 0,6 mld. Kč. Na rozdíl od roku 2024 neposkytlo Ministerstvo dopravy státní organizaci Správa železnic příspěvek na dopravní cestu (-1,0 mld. Kč).
Valorizačním mechanismem upravené zvýšení měsíčních plateb veřejného zdravotního pojištění za tzv. státní pojištěnce z 2 085 Kč na 2 127 Kč vedlo k růstu objemu vyplacených prostředků o 1,5 % (+2,3 mld. Kč).
Pokles běžných transferů státním fondům o 6,3 mld. Kč (-8,4 %) nejvíce ovlivnily dotace uvolněné Státnímu fondu dopravní infrastruktury (-6,4 mld. Kč) a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (-3,7 mld. Kč). Naopak Státní fond životního prostředí České republiky obdržel ze státního rozpočtu o 3,6 mld. Kč více.
Výrazný pokles státní podpory stavebního spoření o 2,1 mld. Kč (-55,8 %) vyplynul z úpravy legislativy, kterou byl od 1. ledna 2024 snížen maximální příspěvek státu na 1 000 Kč ročně.
„Výsledná čísla hovoří jasně, předchozí vláda zcela selhala v základním plánování rozpočtu. Je neuvěřitelné, že u dotací na obnovitelné zdroje se zmýlili o více než 17 miliard korun. Ještě horší je pohled na příjmovou stránku – sázka na výnosy z emisních povolenek byla naprostým hazardem, který v rozpočtu nechal díru přes 16 miliard. Pokud k tomu přičteme nekontrolovaný nárůst v regionálním školství o 9 miliard a v sociálních dávkách o téměř 7 miliard nad plán, vidíme obraz naprostého rozpočtového rozvratu. Jsme v úřadu teprve třetí týden, ale jsme tu proto, abychom do tohoto chaosu vrátili odbornost a disciplínu, kterou si občané zaslouží,“ uvedla ministryně financí.
Kapitálové výdaje v průběhu druhého pololetí výrazně akcelerovaly a na konci roku 2025 dosáhly 262,4 mld. Kč (+49,9 mld. Kč). Původní plán upravený o rozpočtová opatření naplnily na 99,3 %. Za růstem stály více investice uskutečněné výhradně z národních zdrojů (+29,2 mld. Kč). Financování projektů společných programů Evropské unie a České republiky bylo vyšší o 20,7 mld. Kč, zejména zásluhou intenzivnějšího využití prostředků Národního plánu obnovy (+15,2 mld. Kč). Navýšení transferů státním fondům o 44,5 mld. Kč ovlivnily nejvíce dotace Státnímu fondu dopravní infrastruktury (+35,2 mld. Kč), jejichž objem byl podpořen zejména z národních zdrojů (+32,9 mld. Kč), mimo jiné i v souvislosti s financováním oprav dopravní infrastruktury ve vlastnictví státu po předloňských povodních. Státní fond životního prostředí České republiky obdržel na investiční projekty o 3,9 mld. Kč více, Státní fond podpory investic o 3,0 mld. Kč více a Státní zemědělský intervenční fond o 2,4 mld. Kč více. Nárůst investiční podpory poskytnuté příspěvkovým a podobným organizacím o 9,5 mld. Kč směřoval především do zdravotnictví (+4,9 mld. Kč) a vzdělávání (+4,2 mld. Kč). Podpora investičních záměrů podnikatelů klesla o 4,1 mld. Kč zásluhou nižšího zapojení společných programů s Evropskou unií (-3,7 mld. Kč) v souvislosti s končící finanční perspektivou pro roky 2014 až 2020. (6.1.2026)
.jpg?s3=1)
