Pořídit si nemovitost v zahraničí namísto Česka, a navíc za zlomek ceny. To je motivace zhruba pětiny Čechů, kteří plánují investovat na realitním trhu. Využívat ji chtějí primárně k rekreaci, aby ovšem stlačili náklady na minimum, uvažují někteří o tom, že si objekt postaví sami. Zejména v Asii je láká možnost začít stavět prakticky okamžitě bez nutnosti povolení, to je však vykoupeno řadou rizik. Stavební proces se může výrazně natáhnout a prodražit kvůli náboženským zvykům, komplikovanému počasí, složité logistice či obecně nižšímu pracovnímu tempu. Značně nečitelným aspektem jsou pak i specifické sociální vazby v asijských lokalitách.
Pořídit si nemovitost v zahraničí namísto tuzemska chce zhruba pětina Čechů, nejčastěji s vidinou výrazně nižší ceny. I proto se namísto evropských přímořských lokalit častěji ohlíží do exotických destinací, které jsou, zejména v jihovýchodní Asii, cenově ještě lákavější. Aby lidé své náklady stlačili co nejníž, zvažují někteří dokonce to, že si nemovitost postaví sami s pomocí tamní levné pracovní síly, namísto aby si pořídili již hotový objekt.
Například zisk stavebního povolení je totiž v jihovýchodní Asii oproti Česku výrazně jednodušší. „Pokud chce člověk v Indonésii začít stavět základy nebo stavbu z bambusového dřeva, nemusí mít stavební povolení vůbec,“ upřesnil generální ředitel společnosti Arya Properties Petr Hemerka, podle kterého se tak dá se stavbou v úvodní fázi začít prakticky okamžitě.
„Nikdo neřeší, jak má být například vysoká zeď. Určité limity samozřejmě platí u výšky samotné stavby. Nicméně pokud chce člověk postavit například pětimetrový plot, podmínky jsou pro to velmi vstřícné. Stavět se dá začít prakticky okamžitě,“ doplnil Hemerka. Výhodou v tomto směru je i skutečnost, že do stavebního řízení nijak nezasahují památkové organizace. Z hlediska administrativy je pak rozvolněný i samotný stavební proces, v Indonésii totiž neprobíhají kontroly, které by zjišťovaly například kvalitu izolace či sklon střechy.
Volnější tempo či duchovní specifika
Podle Hemerky tak řadu lidí nejen z Česka již zlákala vidina jednoduchého stavebního procesu. Záhy však zjistili, že se musí vypořádat s celou řadou faktorů specifických faktorů, na které z Evropy nejsou zvyklí. „Tempo je jiné, často výrazně volnější než v Česku. Všechno je víc o vztazích, emocích a improvizaci než o tabulkách a deadlinech. Klíčem v tomto směru je respekt a trpělivost,“ řekl Hemerka.
Obrovskou roli hraje i náboženství a kultura. Některé svátky v jiných náboženstvích totiž trvají i několik týdnů, během nich tak lidé pracují jen minimálně. Reálně to může například v případě Ramadánu znamenat výpadek až dvou měsíců ve výstavbě. Specifikem jsou pak i úmrtí v místních komunitách. Pokud k něčemu takovému dojde, konají se často několikadenní rituály, kterých se účastní celá vesnice a které je podle Hemerky potřeba respektovat.
Složité sociální vazby
Odlišná mentalita se promítá i do snah o získání kvalifikovaných pracovníků. Oboustranná důvěra v tomto směru buduje delší dobu a řadu zájemců o výstavbu poměrně záhy odradí. Velkou překážkou je i šíře lidských zdrojů, podobně jako v Česku je totiž kvalifikovaných pracovníků v exotických asijských zemích nedostatek. Představa, že developer ze země s velkou kupní silou přijde na nový trh a kvalifikované zaměstnance získá prostým přeplacením konkurence, často vezme brzy za své.
Zřejmě nejsložitější je pak podle Hemerky adaptace na tamní sociální vazby. Obyvatelé destinací v jihovýchodní Asii vnímají nové developery z cizích zemí jako zajímavý zdroj příjmu. Snaží se proto uměle navyšovat ceny či kreativně pracovat s provizemi. Do procesu pak vstupují i na první pohled neočekávané lokální aspekty, kdy si například dřívější vlastníci pozemku nárokují, že developer musí využívat stavební materiál přímo od nich. Kromě toho některé oblasti podléhají vlivu místních organizovaných skupin, se kterými firma zvenčí musí mít dobré vztahy.
.jpg)