Nedostatek pracovní síly se v české ekonomice šíří napříč profesemi, nejvíc ale pálí firmy v oblasti stavebnictví. Podle průzkumu Hospodářské komory hlásí chybějící klíčové profese bezmála šedesát procent stavebních firem, v celém segmentu se mezi nejžádanějšími objevují montážní dělníci či elektrotechnici. Bez zahraničních pracovníků by se řada staveb zpomalila, odborníci proto volají po změnách ve vzdělávání i rychlejší migraci.
Šetření Hospodářské komory ČR mezi 450 firmami napříč regiony ukazuje, že nedostatek lidí systémově brzdí české stavebnictví. Montážní dělníci a elektrotechnici chybějí více než pětině podniků a nedostatek řemeslníků na stavbách se propisuje do potíží zhruba 17 procent podniků, které označují chybějící personál jako bariéru v podníkání.
Celkově postrádá klíčové nadpoloviční většina stavebních firem, konkrétně 57,9 %. „Stavebnictví je dlouhodobě svázané zdlouhavými povolovacími řízeními a přebujelou administrativou. Nedostatek lidí je dalším střípkem do mixu překážek, s nimiž se sektor potýká, a které prohlubují problémy s dostupností bydlení,“ říká Roman Renda, analytik Hospodářské komory ČR.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví zároveň varuje, že do pěti let může na trhu chybět až 74 tisíc lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve shrnutí výsledků stavebnictví za prosinec 2025 připouští, že i při zlepšující se kondici oboru zůstávají hlavními bariérami růstu nedostatečná poptávka a nedostatek zaměstnanců.
„Stavebnictví je nejslabším místem českého trhu práce. Nové projekty brzy nebude mít kdo stavět, přestože tento segment podle posledních statistik patří k tahounům tuzemské ekonomiky,“ namítá Petr Přichystal ze společnosti Lomax. Čísla mu dávají za pravdu – tuzemská stavební produkce podle Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 9,3 %, objem nových stavebních zakázek pak narostl o 8,8 %. Celkově bylo české stavebnictví v průběhu roku 2025 nad úrovní unijní sedmadvacítky.
Stavební firmy sužuje tlak na termíny, ceny i kvalitu
Z pohledu provozu budov je montážní práce klíčová a často rozhoduje o tom, jestli stavba „funguje“ i po předání. A právě tady se nedostatek lidí projevuje nejtvrději. „Úbytek lidských i materiálních kapacit je nejvýraznější za posledních pět let, pociťujeme to především u montérů, jejichž práce je technicky velice náročná,“ popisuje Přichystal. Firmy proto častěji přesouvají část činností do dílen, standardizují montážní postupy a u servisních zásahů více plánují. Přesto se tlak nakonec přelévá do cen i čekacích dob.
V praxi to znamená rozkouskované zakázky, delší čekání na subdodávky a vyšší náklady na koordinaci. To se v technické správě budov typicky projeví na servisu, reklamacích i dostupnosti montážních kapacit pro opravy. „Řada společností už naráží na limity svých provozních kapacit, což do budoucna může vést k prodlužování dodacích lhůt a vytvářet tlak na růst cen stavebních prací,“ upozorňuje Michal Vacek, ředitel poradenské společnosti CEEC Research.
Změny ve vzdělávání i řízená migrace
Čísla Svazu podnikatelů ve stavebnictví jsou výmluvná, ve stavebnictví pracuje zhruba 415 tisíc lidí, z toho přibližně 40 tisíc tvoří Ukrajinci a dalších 35 tisíc cizinci z ostatních zemí světa. To je pracovní síla, která drží při životě hlavně „tvrdé profese“ – od hrubé stavby po montáže technologií. „Už několik let vidíme, že například ve stavebnictví, péči o seniory či zdravotnictví by se Česká republika bez ukrajinských uprchlíků v tak velkém množství neobešla,“ připustil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Krátkodobě ale bez rychlejšího zapojení pracovních sil ze zahraničí nepůjde udržet tempo stavební produkce. I proto vláda představila novou hospodářskou strategii, která klade důraz na modernizaci vzdělávání. „Chybí mi větší podpora technických oborů ze strany státu, tam totiž leží budoucnost naší ekonomiky. Také větší zapojení moderních technologií, včetně využití robotizace či umělé inteligence při výuce na specializovaných středních školách může být jednou z cest, jak k oboru přitáhnout mladou generaci,“ uzavírá Přichystal.