Stavebnictví potřebuje záchrannou strategii. SPS navrhuje 8 klíčových kroků, jak odvrátit personální kolaps

České stavebnictví se řítí do hluboké personální krize, kterou už nelze řešit dílčími kroky. Chybějí tisíce řemeslníků, techniků i projektantů. Pokud stát nezajistí systematickou podporu technických oborů, nebude mít za pár let kdo realizovat ani klíčové veřejné zakázky. Odborníci, zástupci škol i představitelé průmyslu se na tom shodli na konferenci NextGen Builders, kterou za podpory MPO uspořádal Svaz podnikatelů ve stavebnictví (SPS) a Národní centrum Stavebnictví 4.0.

Podle aktuálních dat SPS chybí každoročně českému stavebnímu trhu zhruba 40 % potřebných absolventů učňovských oborů, téměř 80 % středoškoláků s maturitou a bezmála 60 % vysokoškolsky vzdělaných odborníků. Celkově bude v odborných technických profesích do pěti let chybět přes 74 000 pracovníků. Pokud se tento trend nezastaví, ohrozí to nejen růst sektoru, ale i plnění strategických cílů státu.

„Poptávka firem meziročně roste o 18 %, ale muži v produktivním věku jsou z trhu prakticky vyčerpáni. Jejich ochota ke změně zaměstnání je minimální a víc než pětina inzerátů zůstává zcela bez reakce,“ uvedl analytik Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský. Řešení podle něj může být v efektivnějším využití stávajících kapacit, investicích do digitalizace a snaze udržet zkušené lidí v práci i v důchodovém věku. V tom jsou ale české firmy zatím extrémně podprůměrné.

Problematické doplňování stavů potvrdila i společnost OHLA ŽS: „Při náboru na odborné pozice často evidujeme nedostatek relevantních reakcí. Zaslané životopisy mnohdy neodpovídají požadavkům uvedeným v inzerátu a profily kandidátů nejsou vhodné pro dané pozice. Zkoušíme nejrůznější vyhledávací nástroje, ale zejména u odborných profesí, jako jsou zedníci nebo tesaři, jsou reakce stále nedostatečné,“ řekla HR manažerka společnosti Lenka Slouková.

Cizinci jako řešení? Pomáhají, ale systém pokulhává

Jednou z možných cest, jak personální nedostatek zmírnit, je zaměstnávání cizinců. Podle dat SPS tvoří největší podíl zahraničních pracovníků ve stavebnictví Ukrajinci. Z celkových 415 000 osob působících v oboru jich je 45 000, tedy víc než desetina.

Jak ovšem upozornila Karin Bílková ze společnosti Strabag, zaměstnávání zahraničních pracovníků nese i řadu výzev: „Bez Ukrajinců bychom byli ztraceni, ale potřebujeme konečně fungující systém spolupráce s cizinci. Problémem je i jazyková bariéra – zejména v manuálních profesích je obtížné se domluvit. Mnozí neumějí česky ani anglicky a škody z nedorozumění pak mohou být značné.“

Současný proces příjímání zahraničních pracovníků navíc podle odborníků trvá dlouho a postrádá flexibilitu. Podle emeritního ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka by řešením mohl být tzv. reverzní systém: „Podporuji myšlenku, abychom zahraniční zaměstnance přijímali co nejrychleji. Až poté podrobně prověřme, zda splňují všechny podmínky, a případně je propusťme."

Sanovat chybějící kapacity českého stavebnictví ze zahraničí zjevně může pomoci jen částečně. I proto se odborníci shodli, že klíčem je vzdělávání vlastních odborníků. Trend je však opačný.

Mladé děsí matematika, technickým oborům se vyhýbají

U mladé generace se rostoucímu zájmu těší především humanitní obory, což potvrzují i statistiky ČSÚ. „Zatímco celkový počet studentů VŠ vzrostl od roku 2001 o 55 %, počet studentů univerzitních technických oborů naopak klesl o 27 %. Pokud se tento trend nezmění, bude významně ohrožen nejen rozvoj sektoru, ale i celý průmysl,“ upozornil technický ředitel SPS Pavel Ševčík.

Podobně alarmující vývoj je vidět i na technicky zaměřených středních školách. Zejména ty mimopražské aktuálně vypisují druhá a třetí kola přijímacího řízení – a to navzdory tomu, že se nacházíme na vrcholu populačně silných ročníků.

Od studia mnohé žáky odrazuje náročná matematika, což potvrdila i ředitelka SPŠ Dušní Marie Plíhalová. „Úroveň znalostí žáků devátých ročníků se velmi liší a mnohdy nestačí ke splnění našich limitů. A to jsme laťku oproti dřívějšku snížili.“ I proto zástupci středních škol volají po pravidelném testování na základních školách.

Zájem o řemeslné a technické obory ovšem klesá i v důsledku nedostatku praktické výuky na ZŠ a často zkreslených představ žáků i jejich rodičů.

Dětem chybí kontakt s řemeslem, pomáhají soukromé projekty

Řada žáků základních škol bohužel nemá ponětí, co technické profese obnášejí. Dříve běžné dílny z výuky zmizely a s manuálními pracemi se mnohé děti nesetkají ani doma. Osvětu do škol tak přinášejí velké stavební firmy a jimi financované vzdělávací iniciativy.

Například projekt Stagram představuje obor dětem přímo ve školách. „Zorganizujeme přednášku zdarma, žáci se dozví, jak funguje stavba, jaké profese jsou potřeba. Díky tomu si část z nich poprvé dokáže obor představit jako možnou budoucnost,“ popisuje zakladatel Tadeáš Salaba.

Podobně se osvědčily také workshopy Profimentora řemesel Michala Baláže spolupracujícího s SPS. Díky němu si děti přímo ve výuce vyzkouší práci s různými nástroji. „Děti jsou z toho nadšené, o workshopy je ohromný zájem,“ říká odborník.

O budoucnosti rozhodnou děti ze školek

Jakkoli se diskutující shodli na nutnosti spolupracovat se základními školami, budoucnost českého stavebnictví podle nich leží na ještě mladší generaci.

„Musíme se zaměřit na děti, které jsou teprve ve školkách. O stavebnictví zatím nich netuší, ale budou to právě ony, kdo ve finále bude stavět strategické projekty, jako jsou nové jaderné zdroje, vysokorychlostní tratě či dostupné bydlení, uvedl Radoslav Sovják, ředitel Národního centra stavebnictví 4.0.

Kvůli klesající demografické křivce v dalších letech připadnou na každého absolventa dva lidé odcházející do důchodu. Volba profese mladých lidí proto bude ještě důležitější než dnes.

Proč zvolit technický nebo řemeslný obor?

► „Pokud je něco vzácné, stojí to hodně. Už teď je jasné, že kvalitních řemeslníků bude nedostatek. Jejich ohodnocení tedy logicky bude růst,“ uvedl personální ředitel společnosti Metrostav Ladislav Profota.

► „Zatímco ‚měkké‘ obory se kvůli AI otřásají v základech, pracovníky stavebnictví umělá inteligence jen tak nenahradí,“ doplnil náměstek ministra MŠMT Jiří Nantl.

► „Stavebnictví dává lidem možnost podílet se na rozvoji bezprostředního okolí a pozorovat hmatatelné výsledky své práce, které tu přetrvají desítky let“ uzavřela personální ředitelka firmy Hochtief Kateřina Kopecká.

Bez podpory STEM oborů se nehneme

Zástupci firem i škol se shodli, že technické a řemeslné obory musí být vnímány jako strategická priorita státu. „Potřebujeme strategické řízení vzdělávacího systému, koordinaci mezi školami, firmami a státem, podporu kariérního poradenství, rozvoj duálního vzdělávání a více ukázek dobré praxe,“ shrnul prezident SPS Jiří Nouza.

Podporu technického vzdělávání jako prioritu vyzdvihl i bývalý ministr školství a současný předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro VŠ Robert Plaga: „Investice do školství se vyplatí i na dluh. Výsledky se projeví s odstupem, ale multiplikačně to pak státu přinese peníze. Vláda musí zvednout téma jako celek – komunikovat s firmami, rodiči, zatraktivnit systém lepšími odměnami.“

PS doporučuje těchto 8 klíčových kroků

1. Zdůrazňovat roli stavebnictví coby oboru s trvalou perspektivou pracovního uplatnění, bez kterého nemohou být splněny strategické cíle ČR.

2. Přizpůsobit veřejnou podporu řemeslného a technického vzdělávání potřebám stavebnictví a průmyslu, aby Česká republika neztratila konkurenceschopnost.

3. Podporovat klíčové řemeslné a technické obory formou stipendií a dalších pobídek – i ve spolupráci se zaměstnavateli.

4. S využitím zahraničních zkušeností inovovat výuku a pracovat na zavedení duálního systému vzdělávání.

5. Nastavovat systém vzdělávání a kapacitu škol v souladu s potřebami zaměstnavatelů.

6. Aktivně podporovat vzájemná partnerství firem, škol a žáků.

7. Zvýšit informovanost rodičů a žáků prvního a druhého stupně škol o stavebnictví.

8. Snížit administrativní, finanční a časovou zátěž povolovacího procesu pro studenty a pracovníky ze zahraničí, podporovat dlouhodobé pobyty. (31.5.2025)