Střípky: Zlatá zrnka zdaru (1)

V prvních desetiletích minulého století byla v českých zemích vydána řada publikací z vědy, techniky, zdravotnictví, podnikání a dalších oblastí, které i po letech zaujmou svým obsahem. Citace z nich nebo i celé pasáže budeme otiskovat na našich www stránkách pod odkazem Střípky. Jako první jsme vybrali myšlenky a postřehy na různé životní situace z útlé knížečky Zlatá zrnka zdaru od O. S. Mardena, která vyšla v roce 1916 v nakladatelství Jos. R. Vilímek. Text je v původním znění.

I. Vyplatí se vychování

Vyplatí se žaludu proměniti se v dub?
Vyplatí se vydobýti ze života záblesk radosti?
Vyplatí se uniknouti nevědomému bohatství?
Vyplatí se vyzbrojiti pro vyšší postavení?
Vyplatí se kukle vyvinouti se v motýle?
Vyplatí se otevříti trochu více dveře úzkého života?
Vyplatí se poznati, jak učiniti život slávou místo soužení?
Vyplatí se zesíliti čočku dalekohledu nebo drobnohledu?
Vyplatí se zkoušeti radosti z pocitu rozvoje vlastních sil?
Vyplatí se věděti, jak zbaviti život suchopárného, pustého nevolnictví?
Vyplatí se růžovému poupěti, aby otevřelo plátky a zazářilo svou krásou světu?
Vyplatí se rozšířiti svůj obzor a získati tak širší rozhled, jasnější názor?
Vyplatí se naučiti se mocnému soustředění svých myšlenek, účinnému řízení své duševní síly?
Vyplatí se získati sílu, jíž bychom vytvořili ze života vysoké, ušlechtilé radosti, kterých nelze koupiti bohatstvím?
Vyplatí se získati bohatství karakteru, duševní statky, jichž žádné neštěstí nebo pohroma nemůže zničiti a rozvrátiti?
Vyplatí se míti dobrý úsudek a cvik, míti vysoké ideály, jež by nás vedly v nejbouřlivějších letech života?
Vyplatí se uzavříti životní přátelství s ušlechtilými, ctižádostivými mladými lidmi, z nichž mnozí zaujmou později vysoká místa?
Vyplatí se seznámiti se všemi naučeními dějin a vědy, ukazujícími, jak učiniti život zdravým a zdárným?
Vyplatí se býti osvíceným občanem, schopným prohlédnouti chytráctví, politické kramaření a hlasovati rozumně o veřejných otázkách?
Vyplatí se zkoušeti radosti sebepoznání, otevříti ve svém nitru celé světy možností, jež by jinak zůstaly neobjeveny?
Vyplatí se pozměniti hroudu surového železa na hodinová péra a zvýšiti tak jeho cenu za více než padesátinásobnou hodnotu jeho váhy ve zlatě?
Vyplatí se sochaři vykouzliti z balvanu mramoru sochu uvnitř spící, aby vyprávěla děje hrdinství a velikosti nezrozeným pokolením?
Vyplatí se povzbuditi svoji duševnost vážní rozvoje, pociťovati ruch vzrůstu, nepopsatelnou rozkoš prýštící z vědomí stálého rozmachu?
Vyplatí se vyplniti život nejlahodnější družbou se vzdělanými lidmi ve věku, kdy ctižádost a vysoké ideály nebyly otřeseny nebo zatemněny zklamáním a nespoutaná víra v lidského ducha uráženy porušenými závazky?

II. Jak odstranit nevolnictví ze svého zaměstnání?

Važte si ho.
Radujte se z něho.
Nevynášejte se nad ně.
Spatřujte v něm poesii.
Vložte v ně své srdce.
Pracujte účelně.
Čiňte, seč jste.
Pronikejte k jeho podstatě.
Dělejte vždy jen jednu věc.
Buďte nad svou úlohu.
Připravte se proň dokonale.
Učiňte je prostředkem k budování karakteru.
Konejte je s veselou myslí, i když se pro vás nehodí.
Pracujte v duchu umělce, nikoli řemeslníka.
Učiňte je základním kamenem k něčemu vyššímu.
Učiňte si dokonalost cílem a nebuďte spokojen s ničím menším.
Snažte se konati lépe, než bylo kdykoli konáno.
Buďte vždy s to, abyste je konal jak nejlépe možno.
Nepokoušejte se konati je jen zčásti sebe – slabší části.
Poznejte, že právě práce činí život důstojným a ušlechtilým.
Přijímejte jeho nepříjemnou stránku právě tak vesele, jako příjemnou.
Věřte v jeho cenu a důstojnost, ať je jakkoli prosté.
Myslete o sobě jako o spolupracovníku Tvůrce vesmíru.
Zvolte si, je-li to možno, povolání, k němuž vás příroda vyzbrojila.
Hleďte, kolik v ně můžete vložiti, nikoli kolik z něho vytěžiti.
Pomněte, že svou prací můžete se plně vyvinouti.
Pomněte, že dobře vykonané dílo je nejlepším svědectvím karakteru, jehož možno dosíci.
Cvičte oči, uši, ruce, mysl, všechny schopnosti, abyste je mohl věrně plniti.
Užívejte ho jako nástroje na vyvinutí svých silných složek svého karakteru a na odstranění slabých.
Pomněte, že každé povolání má své výhody a nevýhody, jichž není v jiném.

III. Kde ztratili štěstí

V zahálce.
V nerozhodnosti.
Sledováním vyjeté cesty.
V chatrném úsudku.
Ve zveličování obtíží
V důvěřování nevhodným lidem.
Ve snaze po rychlém zbohatnutí.
V přenáhlených nadějích.
V laciné, demoralisující podívané.
Neovládáním své nálady.
„Na konci rybářského prutu.“
Ochladnutím ctižádosti
Zablouděním do špatné společnosti.
V obchodování s radostí.
V nedokonalé znalosti svého povolání.
V očekávání něčeho, co způsobí obrat.
V práci bez plánu a přehledu.
V práci jen když je chuť.
Ve snaze po rychlém úspěchu.
V zanedbávání svého vnějšku.
Utonulo v pití a vyprchalo s tabákovým dýmem.
V přeceňování sebe po prvním, lehkém vítězství.
V ženitbě s pošetilou, výstřední dívkou.
V nepřipravenosti k využití naskytnuvší se příležitosti.
Ve snění o velkých věcech, místo pracování na věcech malých, jež jsou po ruce.
V nepříjemné a sobecké povaze, jež nenalézá přítele.
V ohni přenáhlené povahy, která odpuzuje zákazníky i kupce.
V očekávání pomoci nebo podpory od někoho, či smrti bohatých příbuzných.
V odmítnutí místa, jež bylo možno dostati, protože nevědělo, bude-li je práce těšiti či nic.

IV. Kde lze nalézti štěstí

V přátelství
V dobrých přáních.
V pomáhání druhým.
V listech přátel.
V milých slovech.
V drobných zdvořilostech.
V drobných laskavostech.
V nesobecké službě.
Ve společenských stycích.
V čistém svědomí.
V díle, jež milujeme.
Ve vzájemné důvěře.
Ve zdravém osvěžení.
V pěstění mysli.
V radostném konání povinností.
V činění mnohých šťastnými.
V pohlížení na život s úsměvem.
V uskutečnění záslužné snahy.
V družbě s knihami.
V konání nejlepšího bez ohledu na odměnu.

V. Proč nebyl povýšen

Počítal hodiny.
Stále byl rozmrzelý.
Byl vždy pozadu.
Měl vůli, nikoli schopnosti.
Nedůvěřoval v sebe.
Neměl železa v krvi.
Byl otráven špatnou knihou.
Měl příliš mnoho otázek.
Jeho stálá výmluva byla: „zapomněl jsem“.
Nebyl hotov k nejbližšímu kroku.
Nevložil své srdce do svého díla.
Svými chybami se ničemu nenaučil.
Cítil se povzneseným nad své místo.
Vybral si přátele mezi nižšími sebe.
Byl spokojen, byl-li méněcenným člověkem.
Zničil své schopnosti, konaje práci napolo.
Nikdy se neodvážil jednati podle vlastního úsudku.
Myslil, že nemá ceny učiti se, kterak jednati.
Spřátelil se s ledabylým jednáním a zničil tak svůj ideál.
Pokoušel se nahraditi tvrdou práci neurvalostí.
Myslil, že jest vhodné užívati hrubé a sprosté mluvy.
Myslil více na zábavu než na prospívání ve světě.
Nepoznal, že nejlepší část svého služného nedostává ve své peněžní obálce.

Štítky:

Zlatá zrnka zdaru 1

Střípky: Zlatá zrnka zdaru (1)

I.

Vyplatí se vychování

Vyplatí se žaludu proměniti se v dub?

Vyplatí se vydobýti ze života záblesk radosti?

Vyplatí se uniknouti nevědomému bohatství?

Vyplatí se vyzbrojiti pro vyšší postavení?

Vyplatí se kukle vyvinouti se v motýle?

Vyplatí se otevříti trochu více dveře úzkého života?

Vyplatí se poznati, jak učiniti život slávou místo soužení?

Vyplatí se zesíliti čočku dalekohledu nebo drobnohledu?

Vyplatí se zkoušeti radosti z pocitu rozvoje vlastních sil?

Vyplatí se věděti, jak zbaviti život suchopárného, pustého nevolnictví?

Vyplatí se růžovému poupěti, aby otevřelo plátky a zazářilo svou krásou světu?

Vyplatí se rozšířiti svůj obzor a získati tak širší rozhled, jasnější názor?

Vyplatí se naučiti se mocnému soustředění svých myšlenek, účinnému řízení své duševní síly?

Vyplatí se získati sílu, jíž bychom vytvořili ze života vysoké, ušlechtilé radosti, kterých nelze koupiti bohatstvím?

Vyplatí se získati bohatství karakteru, duševní statky, jichž žádné neštěstí nebo pohroma nemůže zničiti a rozvrátiti?

Vyplatí se míti dobrý úsudek a cvik, míti vysoké ideály, jež by nás vedly v nejbouřlivějších letech života?

Vyplatí se uzavříti životní přátelství s ušlechtilými, ctižádostivými mladými lidmi, z nichž mnozí zaujmou později vysoká místa?

Vyplatí se seznámiti se všemi naučeními dějin a vědy, ukazujícími, jak učiniti život zdravým a zdárným?

Vyplatí se býti osvíceným občanem, schopným prohlédnouti chytráctví, politické kramaření a hlasovati rozumně o veřejných otázkách?

Vyplatí se zkoušeti radosti sebepoznání, otevříti ve svém nitru celé světy možností, jež by jinak zůstaly neobjeveny?

Vyplatí se pozměniti hroudu surového železa na hodinová péra a zvýšiti tak jeho cenu za více než padesátinásobnou hodnotu jeho váhy ve zlatě?

Vyplatí se sochaři vykouzliti z balvanu mramoru sochu uvnitř spící, aby vyprávěla děje hrdinství a velikosti nezrozeným pokolením?

Vyplatí se povzbuditi svoji duševnost vážní rozvoje, pociťovati ruch vzrůstu, nepopsatelnou rozkoš prýštící z vědomí stálého rozmachu?

Vyplatí se vyplniti život nejlahodnější družbou se vzdělanými lidmi ve věku, kdy ctižádost a vysoké ideály nebyly otřeseny nebo zatemněny zklamáním a nespoutaná víra v lidského ducha uráženy porušenými závazky?

II.

Jak odstranit nevolnictví ze svého zaměstnání?

Važte si ho.

Radujte se z něho.

Nevynášejte se nad ně.

Spatřujte v něm poesii.

Vložte v ně své srdce.

Pracujte účelně.

Čiňte, seč jste.

Pronikejte k jeho podstatě.

Dělejte vždy jen jednu věc.

Buďte nad svou úlohu.

Připravte se proň dokonale.

Učiňte je prostředkem k budování karakteru.

Konejte je s veselou myslí, i když se pro vás nehodí.

Pracujte v duchu umělce, nikoli řemeslníka.

Učiňte je základním kamenem k něčemu vyššímu.

Učiňte si dokonalost cílem a nebuďte spokojen s ničím menším.

Snažte se konati lépe, než bylo kdykoli konáno.

Buďte vždy s to, abyste je konal jak nejlépe možno.

Nepokoušejte se konati je jen zčásti sebe – slabší části.

Poznejte, že právě práce činí život důstojným a ušlechtilým.

Přijímejte jeho nepříjemnou stránku právě tak vesele, jako příjemnou.

Věřte v jeho cenu a důstojnost, ať je jakkoli prosté.

Myslete o sobě jako o spolupracovníku Tvůrce vesmíru.

Zvolte si, je-li to možno, povolání, k němuž vás příroda vyzbrojila.

Hleďte, kolik v ně můžete vložiti, nikoli kolik z něho vytěžiti.

Pomněte, že svou prací můžete se plně vyvinouti.

Pomněte, že dobře vykonané dílo je nejlepším svědectvím karakteru, jehož možno dosíci.

Cvičte oči, uši, ruce, mysl, všechny schopnosti, abyste je mohl věrně plniti.

Užívejte ho jako nástroje na vyvinutí svých silných složek svého karakteru a na odstranění slabých.

Pomněte, že každé povolání má své výhody a nevýhody, jichž není v jiném.

III.

Kde ztratili štěstí

V zahálce.

V nerozhodnosti.

Sledováním vyjeté cesty.

V chatrném úsudku.

Ve zveličování obtíží

V důvěřování nevhodným lidem.

Ve snaze po rychlém zbohatnutí.

V přenáhlených nadějích.

V laciné, demoralisující podívané.

Neovládáním své nálady.

„Na konci rybářského prutu.“

Ochladnutím ctižádosti

Zablouděním do špatné společnosti.

V obchodování s radostí.

V nedokonalé znalosti svého povolání.

V očekávání něčeho, co způsobí obrat.

V práci bez plánu a přehledu.

V práci jen když je chuť.

Ve snaze po rychlém úspěchu.