Střípky: Zlatá zrnka zdaru (2)

VI.
Nebude nikdy vyhlídek pro:
  • Lenocha.
  • Nesamostatného.
  • Zbabělce.
  • Nerozhodného.
  • Lhostejného.
  • Nepraktického theoretika.
  • Toho, který počítá hodiny.
  • Nepořádného a nedbalce.
  • Mladého muže bez zásad.
  • Člověka, který se leká překážek.
  • Člověka, v jehož krvi není železa.
  • Člověka, který stále spěchá, aby dohonil svůj obchod.
  • Ty, kteří myslí, že nestojí za to, aby dbali povznesení mysli.
  • Hocha, který lenoší při vyučování nebo při úlohách.
  • Člověka, který hledí šetřiti na základech a myslí, připraviti se nestojí za to.
VII.
Proč neměl úspěchu
  • Měl nízké ideály.
  • Neodvážil se chopiti příležitosti.
  • Měl příliš mnoho železa ve výhni.
  • Nebyl v ničem celým člověkem.
  • Mysli, že dobrý obchod má běžeti sám sebou.
  • Bál se spáliti za sebou mosty.
  • Miloval dýmku a povídání více než práci.
  • Nedocenil hodnoty zevnějšku.
  • Nesoustředil všech svých sil ve své snaze.
  • Svěřil mrzutým, lhostejným zřízencům řízení obchodu.
  • Nevěděl, kterak se zdvojnásobiti v druhých.
  • Scházela mu schopnost rozhodnouti se rychle a účinně.
  • Jeho hrubé způsoby odvedly jeho zákazníky ke konkurentům.
  • Chtěl míti zdar, nechtěl však zaplatiti jeho cenu.
  • Vinil okolí nebo druhé lidi ze svých chyb.
  • Nechtěl zaměniti dobré metody za lepší.
  • Dělal jednu práci znovu a znovu, protože mu chyběla soustava.
  • Dovedl něco ode všeho – ale nikoli mnoho od čehokoli.
  • Mysli, že ví vše, co možno věděti o svém zaměstnání.
  • Hleděl šetřiti omezováním interních výloh.
  • Svěřil neschopným přátelům a příbuzným zodpovědná místa.
  • Byl dobrým, početným mužem, ale neprováděl obchody po obchodnicku.
  • Hleděl sbírati jen květy svého povolání, vyhýbaje se trnům.
  • Přál si vždy, aby byl udělal něco jiného místo toho, co udělal.
VIII.
Chcete-li býti populární
  • Buďte úslužný.
  • Buďte společenský.
  • Dobře naslouchejte.
  • Studujte umění líbiti se.
  • Buďte šlechetný, velkodušný.
  • Buďte přímý, otevřený a pravdomluvný.
  • Buďte vždy hotov podati ruku.
  • Buďte laskav a zdvořilý ke každému.
  • Nikdy nezmocňujte se sám rozhovoru.
  • Důvěřujte sobě, nebuďte však domýšlivý.
  • Zajímejte se opravdově o jiné.
  • Vždy hleďte na jasnou stránku věci.
  • Nenamáhejte se, abyste si pamatoval jména a tváře.
  • Nikdy nekritizujte a neříkejte nepříjemných věcí o jiných.
  • Hleďte na to, co je dobrého v lidech, nikoli na jejich chyby.
  • Odpouštějte a zapomínejte urážky, nezapomínejte však nikdy dobrodiní.
  • Pěstujte zdraví a tak vyzařujte síla a odvahu.
  • Radujte se z úspěchu jiného, právě tak jako ze svého.
  • Buďte vesel, nikdy však nedopusťte, aby se žert změnil v nevázanost.
  • Buďte ohleduplný a rytířský k ženám vždy a všude.
  • Vždy mějte na mysli práva a city druhých.
  • Mějte vlídné slovo a přívětivý, povzbuzující úsměv pro každého.
  • Zvykejte kontrolovati se v okolnostech nejvíce obtížných.
  • Nikdy nežertujte, je-li nebezpečí, že tím někomu způsobíte bolest nebo se dotknete jeho citů.
  • Čelte nesnázím jako muž a vlídně snášejte to, čemu nelze odpomoci.
  • Věřte v bratrství lidí a neuznávejte třídních rozdílů.
  • Nebuďte svéhlavý, ale poslouchejte ohleduplně mínění druhých.
  • Buďte ctižádostivý a činný, nikdy se však nepokoušejte těžiti na účet druhých.
  • Buďte ke svým podřízeným tak zdvořilý a přívětivý jako k sobě rovným a představeným.
IX.
Proč jsou chudí?
  • Jejich myšlenky jsou větší než peněženky.
  • Jsou často oklamáni spekulanty a novotáři.
  • Obracejí zásahu „povinnost před zábavou“.
  • Neúčtují své výdaje.
  • Mají příliš mnoho a příliš drahých zábav.
  • Odvážili se nad schopnosti, hledíce rychle zbohatnout.
  • Nepřikládají ceny ušetření haléře.
  • Snaží se konati to, co druzí od nich očekávají, nikoli to, čeho mohou dokázati.
  • Dovolují svým přátelům, aby zneužívali jejich dobrého srdce a jejich šlechetnosti.
  • Nečiní dnes, co mohu odložiti na zítřek.
  • Domnívají se, že nestojí za to sepisovati smlouvy a dohody.
  • Podpisují směnky svých přátel a zaručují se za platy, aby jim vyhověli.
  • Raději se dluží, než by konali práci, kterou mají za nízkou pro sebe.
  • Nikdy jim nenapadlo, že hypotéční zápůjčka na vlastním domě může je někdy vyhnati ze dveří.
  • Dávají všechna vajíčka v jednom košíku náhodě na pospas, nemohou-li nad nimi bdíti a dohlížeti.
  • Myslí, že je dosti času začíti se šetřením pro zlé časy, až se zlé časy dostaví.
  • Hlavou závodu ještě dobrý člověk, nenaučil se však prováděti obchody obchodnicky.
  • Jediná věc, kterou dcery pěstovaly, bylo bláznění po módních šatech a drahých špercích.
  • Nechápou, že jediný nákladný zvyk může je seznámiti s celou rodinou výstředností.
  • Upisují na vše, co přijde pod ruku, na harmonia, hromosvody, subskripční knihy, malby, haraburdí, vše, co mohou zaplatiti na splátky.
  • Nebyli s to, aby mnoho vykonali v obchodech, jimž rozumějí nejlépe, myslí však, že najdou štěstí účastí v něčem, o čem ničeho nevědí, zejména, je-li to daleko.
X.
Kde jsou dnes dobré vyhlídky
  • V tom, kdo snižuje obtíže vždy na nejmenší míru.
  • V mládí, které se posvěcuje nezvratnému cíli.
  • V pracovníku, který ve svoji snahu vkládá sílu místo slabosti.
  • V muži nebo ženě, kteří pracují pro šlechetný nezištný účel.
  • V pracovníku, který usiluje o to, aby dospěl k jádru všeho.
  • V muži, který důvěřuje těžké práci a spoléhá se raději na sebe než na štěstí.
  • V muži, který nikdy neztrácí ze zřetele svého cíle, ať ho potkávají jakékoli obtíže.
  • V tom, kdo přijímá trny svého povolání s myslí právě tak dobrou jako růže.
  • V muži, který může konati dílo se silou a původností, nikoli jen sníti o něm.
  • V tom, kdo přemohl strach a jehož víra v boha a důvěra v sebe nikdy nekolísá.
  • V muži a ženě, kteří mají vysoké ideály, ale jsou táž ochotni přinésti oběti, aby žili shodně s nimi.
  • Ve zřízenci, který neměří hodnotu a množství své práce penízem svého služného.
  • V tom, kdo očekává velké věci od sebe a nešetří námahy ve snaze o uskutečnění svého očekávání.
  • V odvážném bojovníku, který staví rozvahu, rozhodnost a sílu vůle proti svému utlačovateli, ať je to kdokoli.
  • V pracovníku, který vidí ve všem, cokoli dělá, příležitost, aby byl přesný, rychlý a zdvořilý, přívětivý, šlechetný a pravdivý.
  • V muži, který nepochybuje o svém úspěchu, klestí-li si cestu překážkami, stejně jako když leží cesta rovně před ním.
  • V muži a ženě, kteří nikdy neochabují, kteří vždy hledí k slunci, kteří jedině myslí a žijí v očekávání úspěchu.
  • V každém muži, ženě nebo dítěti; nikoli mimo ně, nikoli zde neb  tam, nebo kdekoli jinde a závisejíce na té či oné okolnosti – ale právě v jejich nitru je možnost velkého úspěchu.
XI.
Proč obchodník neměl zdaru
  • Byl příliš úzkostlivý.
  • Nedostávalo se mu popudů.
  • Jeho jazyk překonal jeho mozek.
  • Nedovedl čisti v lidských povahách.
  • Nedovedl pracovati soustavně.
  • Věděl dosti, nedovedl to však říci.
  • Nevěděl, kterak se sblížiti s lidmi.
  • Nedovedl přijmouti odmítnutí s dobrou náladou.
  • Nevložil do své snahy celého člověka.
  • Nedovedl vnuknouti důvěru a přesvědčení.
  • Uštval své konkurenty a znechutil se obecenstvu.
  • Příliš se zapovídal, nedovedl soustředit svou mluvu.
  • Jednal v duchu „Zkusím to“ místo „Chci“.
  • Nevěřil, že by mohl dostati zakázky, když pro ni šel.
  • Neměl dosti důkazů po ruce, aby vyvrátil námitky.
  • Byl příliš rozvláčný.
  • Unavil lidi dříve, než došel k věci.
  • Pokoušel se, aby cirkuláři a dopisy nahradil úlohu osobního jednání.
  • Potřeboval příliš mnoho času, aby překonal špatný první dojem.
  • Nebyl schopen viděti zájmu člověka na druhé straně obchodu.
  • Neměl srdečnosti, jeho chladné chování protivilo se lidem a odpuzovalo je.
  • Myslil stále, že by se mu dobře vedlo, jen kdyby se mohl dostati do jiného města.
  • Vedl „vedlejší obchody“. Domníval se, že nemohl-li prodati jedno zboží, prodá druhé.
  • Napálil jednoho zákazníka chatrným a staromódním zbožím a chlubil se tím jinému.
  • Nevěřil plně věcem, jež prodával a nemohl ovšem také jiné přesvědčiti.
  • Učinil na někoho dojem žebráka, místo představitele váženého, spolehlivého domu.
  • Byl příliš nedočkavý. Nemohl-li dostati zakázky od několika málo lidí, na něž se poprvé obrátil, ztratil hlavu a ochabl.
  • Nemiloval obchodu, jeho srdce mu nepatřilo.
  • Chtěl v něm pracovati jen tak dlouho, než sežene něco lepšího.
  • Přeháněl ve vychvalování prodávaného zboží tolik, že lidé jeho přednostem nevěřili.
  • Necenil dosti vysoko hodnosti své práce. Myslil, že lidé budou míň na naň pohlížeti jako na kramáře.
  • Byl zdvořilý, dokud myslil, že dostane zakázku, když však s ní sešlo, zuřil a vedl hrubé, pichlavé řeči.
  • Byl s to, aby vlezl do kanceláře zákazníkovy s plazivým, omlouvajícím se, sebezničujícím vzezřením, jakoby říkal: „Prosím, vyhoďte mne“, což vzbudilo opovržení a nechuť.
  • Neměl nikdy schopnosti přizpůsobení a taktu, stále užíval téhož druhu důvodů, nehledě ke stupni inteligence, k vychování a postavení člověka.
  • Přivedl svého budoucího zákazníka až k nadšení, nedovedl však utvrditi spojení a uzavříti obchod, nebo když již byl kupce přesvědčil, pokračoval ve vychvalování tak dlouho, až se mu zošklivil.