Střípky: Zlatá zrnka zdaru (2)
VI.
Nebude nikdy vyhlídek pro:
-
Lenocha.
-
Nesamostatného.
-
Zbabělce.
-
Nerozhodného.
-
Lhostejného.
-
Nepraktického theoretika.
-
Toho, který počítá hodiny.
-
Nepořádného a nedbalce.
-
Mladého muže bez zásad.
-
Člověka, který se leká překážek.
-
Člověka, v jehož krvi není železa.
-
Člověka, který stále spěchá, aby dohonil svůj obchod.
-
Ty, kteří myslí, že nestojí za to, aby dbali povznesení mysli.
-
Hocha, který lenoší při vyučování nebo při úlohách.
-
Člověka, který hledí šetřiti na základech a myslí, připraviti se nestojí za to.
VII.
Proč neměl úspěchu
-
Měl nízké ideály.
-
Neodvážil se chopiti příležitosti.
-
Měl příliš mnoho železa ve výhni.
-
Nebyl v ničem celým člověkem.
-
Mysli, že dobrý obchod má běžeti sám sebou.
-
Bál se spáliti za sebou mosty.
-
Miloval dýmku a povídání více než práci.
-
Nedocenil hodnoty zevnějšku.
-
Nesoustředil všech svých sil ve své snaze.
-
Svěřil mrzutým, lhostejným zřízencům řízení obchodu.
-
Nevěděl, kterak se zdvojnásobiti v druhých.
-
Scházela mu schopnost rozhodnouti se rychle a účinně.
-
Jeho hrubé způsoby odvedly jeho zákazníky ke konkurentům.
-
Chtěl míti zdar, nechtěl však zaplatiti jeho cenu.
-
Vinil okolí nebo druhé lidi ze svých chyb.
-
Nechtěl zaměniti dobré metody za lepší.
-
Dělal jednu práci znovu a znovu, protože mu chyběla soustava.
-
Dovedl něco ode všeho – ale nikoli mnoho od čehokoli.
-
Mysli, že ví vše, co možno věděti o svém zaměstnání.
-
Hleděl šetřiti omezováním interních výloh.
-
Svěřil neschopným přátelům a příbuzným zodpovědná místa.
-
Byl dobrým, početným mužem, ale neprováděl obchody po obchodnicku.
-
Hleděl sbírati jen květy svého povolání, vyhýbaje se trnům.
-
Přál si vždy, aby byl udělal něco jiného místo toho, co udělal.
VIII.
Chcete-li býti populární
-
Buďte úslužný.
-
Buďte společenský.
-
Dobře naslouchejte.
-
Studujte umění líbiti se.
-
Buďte šlechetný, velkodušný.
-
Buďte přímý, otevřený a pravdomluvný.
-
Buďte vždy hotov podati ruku.
-
Buďte laskav a zdvořilý ke každému.
-
Nikdy nezmocňujte se sám rozhovoru.
-
Důvěřujte sobě, nebuďte však domýšlivý.
-
Zajímejte se opravdově o jiné.
-
Vždy hleďte na jasnou stránku věci.
-
Nenamáhejte se, abyste si pamatoval jména a tváře.
-
Nikdy nekritizujte a neříkejte nepříjemných věcí o jiných.
-
Hleďte na to, co je dobrého v lidech, nikoli na jejich chyby.
-
Odpouštějte a zapomínejte urážky, nezapomínejte však nikdy dobrodiní.
-
Pěstujte zdraví a tak vyzařujte síla a odvahu.
-
Radujte se z úspěchu jiného, právě tak jako ze svého.
-
Buďte vesel, nikdy však nedopusťte, aby se žert změnil v nevázanost.
-
Buďte ohleduplný a rytířský k ženám vždy a všude.
-
Vždy mějte na mysli práva a city druhých.
-
Mějte vlídné slovo a přívětivý, povzbuzující úsměv pro každého.
-
Zvykejte kontrolovati se v okolnostech nejvíce obtížných.
-
Nikdy nežertujte, je-li nebezpečí, že tím někomu způsobíte bolest nebo se dotknete jeho citů.
-
Čelte nesnázím jako muž a vlídně snášejte to, čemu nelze odpomoci.
-
Věřte v bratrství lidí a neuznávejte třídních rozdílů.
-
Nebuďte svéhlavý, ale poslouchejte ohleduplně mínění druhých.
-
Buďte ctižádostivý a činný, nikdy se však nepokoušejte těžiti na účet druhých.
-
Buďte ke svým podřízeným tak zdvořilý a přívětivý jako k sobě rovným a představeným.
IX.
Proč jsou chudí?
-
Jejich myšlenky jsou větší než peněženky.
-
Jsou často oklamáni spekulanty a novotáři.
-
Obracejí zásahu „povinnost před zábavou“.
-
Neúčtují své výdaje.
-
Mají příliš mnoho a příliš drahých zábav.
-
Odvážili se nad schopnosti, hledíce rychle zbohatnout.
-
Nepřikládají ceny ušetření haléře.
-
Snaží se konati to, co druzí od nich očekávají, nikoli to, čeho mohou dokázati.
-
Dovolují svým přátelům, aby zneužívali jejich dobrého srdce a jejich šlechetnosti.
-
Nečiní dnes, co mohu odložiti na zítřek.
-
Domnívají se, že nestojí za to sepisovati smlouvy a dohody.
-
Podpisují směnky svých přátel a zaručují se za platy, aby jim vyhověli.
-
Raději se dluží, než by konali práci, kterou mají za nízkou pro sebe.
-
Nikdy jim nenapadlo, že hypotéční zápůjčka na vlastním domě může je někdy vyhnati ze dveří.
-
Dávají všechna vajíčka v jednom košíku náhodě na pospas, nemohou-li nad nimi bdíti a dohlížeti.
-
Myslí, že je dosti času začíti se šetřením pro zlé časy, až se zlé časy dostaví.
-
Hlavou závodu ještě dobrý člověk, nenaučil se však prováděti obchody obchodnicky.
-
Jediná věc, kterou dcery pěstovaly, bylo bláznění po módních šatech a drahých špercích.
-
Nechápou, že jediný nákladný zvyk může je seznámiti s celou rodinou výstředností.
-
Upisují na vše, co přijde pod ruku, na harmonia, hromosvody, subskripční knihy, malby, haraburdí, vše, co mohou zaplatiti na splátky.
-
Nebyli s to, aby mnoho vykonali v obchodech, jimž rozumějí nejlépe, myslí však, že najdou štěstí účastí v něčem, o čem ničeho nevědí, zejména, je-li to daleko.
X.
Kde jsou dnes dobré vyhlídky
-
V tom, kdo snižuje obtíže vždy na nejmenší míru.
-
V mládí, které se posvěcuje nezvratnému cíli.
-
V pracovníku, který ve svoji snahu vkládá sílu místo slabosti.
-
V muži nebo ženě, kteří pracují pro šlechetný nezištný účel.
-
V pracovníku, který usiluje o to, aby dospěl k jádru všeho.
-
V muži, který důvěřuje těžké práci a spoléhá se raději na sebe než na štěstí.
-
V muži, který nikdy neztrácí ze zřetele svého cíle, ať ho potkávají jakékoli obtíže.
-
V tom, kdo přijímá trny svého povolání s myslí právě tak dobrou jako růže.
-
V muži, který může konati dílo se silou a původností, nikoli jen sníti o něm.
-
V tom, kdo přemohl strach a jehož víra v boha a důvěra v sebe nikdy nekolísá.
-
V muži a ženě, kteří mají vysoké ideály, ale jsou táž ochotni přinésti oběti, aby žili shodně s nimi.
-
Ve zřízenci, který neměří hodnotu a množství své práce penízem svého služného.
-
V tom, kdo očekává velké věci od sebe a nešetří námahy ve snaze o uskutečnění svého očekávání.
-
V odvážném bojovníku, který staví rozvahu, rozhodnost a sílu vůle proti svému utlačovateli, ať je to kdokoli.
-
V pracovníku, který vidí ve všem, cokoli dělá, příležitost, aby byl přesný, rychlý a zdvořilý, přívětivý, šlechetný a pravdivý.
-
V muži, který nepochybuje o svém úspěchu, klestí-li si cestu překážkami, stejně jako když leží cesta rovně před ním.
-
V muži a ženě, kteří nikdy neochabují, kteří vždy hledí k slunci, kteří jedině myslí a žijí v očekávání úspěchu.
-
V každém muži, ženě nebo dítěti; nikoli mimo ně, nikoli zde neb tam, nebo kdekoli jinde a závisejíce na té či oné okolnosti – ale právě v jejich nitru je možnost velkého úspěchu.
XI.
Proč obchodník neměl zdaru
-
Byl příliš úzkostlivý.
-
Nedostávalo se mu popudů.
-
Jeho jazyk překonal jeho mozek.
-
Nedovedl čisti v lidských povahách.
-
Nedovedl pracovati soustavně.
-
Věděl dosti, nedovedl to však říci.
-
Nevěděl, kterak se sblížiti s lidmi.
-
Nedovedl přijmouti odmítnutí s dobrou náladou.
-
Nevložil do své snahy celého člověka.
-
Nedovedl vnuknouti důvěru a přesvědčení.
-
Uštval své konkurenty a znechutil se obecenstvu.
-
Příliš se zapovídal, nedovedl soustředit svou mluvu.
-
Jednal v duchu „Zkusím to“ místo „Chci“.
-
Nevěřil, že by mohl dostati zakázky, když pro ni šel.
-
Neměl dosti důkazů po ruce, aby vyvrátil námitky.
-
Byl příliš rozvláčný.
-
Unavil lidi dříve, než došel k věci.
-
Pokoušel se, aby cirkuláři a dopisy nahradil úlohu osobního jednání.
-
Potřeboval příliš mnoho času, aby překonal špatný první dojem.
-
Nebyl schopen viděti zájmu člověka na druhé straně obchodu.
-
Neměl srdečnosti, jeho chladné chování protivilo se lidem a odpuzovalo je.
-
Myslil stále, že by se mu dobře vedlo, jen kdyby se mohl dostati do jiného města.
-
Vedl „vedlejší obchody“. Domníval se, že nemohl-li prodati jedno zboží, prodá druhé.
-
Napálil jednoho zákazníka chatrným a staromódním zbožím a chlubil se tím jinému.
-
Nevěřil plně věcem, jež prodával a nemohl ovšem také jiné přesvědčiti.
-
Učinil na někoho dojem žebráka, místo představitele váženého, spolehlivého domu.
-
Byl příliš nedočkavý. Nemohl-li dostati zakázky od několika málo lidí, na něž se poprvé obrátil, ztratil hlavu a ochabl.
-
Nemiloval obchodu, jeho srdce mu nepatřilo.
-
Chtěl v něm pracovati jen tak dlouho, než sežene něco lepšího.
-
Přeháněl ve vychvalování prodávaného zboží tolik, že lidé jeho přednostem nevěřili.
-
Necenil dosti vysoko hodnosti své práce. Myslil, že lidé budou míň na naň pohlížeti jako na kramáře.
-
Byl zdvořilý, dokud myslil, že dostane zakázku, když však s ní sešlo, zuřil a vedl hrubé, pichlavé řeči.
-
Byl s to, aby vlezl do kanceláře zákazníkovy s plazivým, omlouvajícím se, sebezničujícím vzezřením, jakoby říkal: „Prosím, vyhoďte mne“, což vzbudilo opovržení a nechuť.
-
Neměl nikdy schopnosti přizpůsobení a taktu, stále užíval téhož druhu důvodů, nehledě ke stupni inteligence, k vychování a postavení člověka.
-
Přivedl svého budoucího zákazníka až k nadšení, nedovedl však utvrditi spojení a uzavříti obchod, nebo když již byl kupce přesvědčil, pokračoval ve vychvalování tak dlouho, až se mu zošklivil.