Střípky: Zlatá zrnka zdaru (3)

XII.

Jste-li dobře vychován

• Budete vždy vlídný.

• Nebudete užívati hrubých rčení.

• Budete se snažiti činiti jiné šťastnými.

• Nikdy neopomenete úcty, náležející stáří.

• Nikdy se nedopustíte zlovolných klepů.

• Nikdy se nebudete honositi a vychloubati svými činy.

• Nebudete měřiti svoji zdvořilost podle bankovních účtů lidí.

• Budete úzkostlivě dbáti práv jiných lidí.

• V rozmluvě se nebudete příti a hádati.

• Nikdy nezapomenete na závazky, sliby a povinnosti jakéhokoli druhu.

• Nikdy si nebudete tropiti žertů z podivínství a nedůtklivosti lidí.

• Nebudete rozmrzelý ani se cítiti zanedbávaným, věnuje-li se jiným více pozornosti, než vám.

• Nebudete nuditi lidi stálým povídáním o sobě a o svých starostech.

• Nebudete míti dvojí druh způsobů, jeden pro „společnost“ a druhý pro domov.

• Nebudete se domnívati, že „dobré úmysly“ vyváží nevlídné a hrubé chování.

• Nikdy a nikterak nezpůsobíte někomu bolest, můžete-li mu pomoci.

• Nikdy nepřipomenete mrzákovi jeho vady a nebudete se dotýkati bolestných stránek citlivé duše.

• Jsa hostem, nedáte nikdy na jevo, že vám nechutná předložené jídlo.

• Nebudete obraceti na sebe pozornosti hlučnou mluvou nebo smíchem, aniž budete projevovati svého sobectví soustřeďováním rozhovoru k sobě.

• Jemnými způsoby a vyšší inteligencí ukážete, že jste cestoval, místo abyste stále mluvil o zemích, které jste navštívil.

XIII.

Co vykoná soustavnost

• Očistí mysl od mozkových pavučin a popele.

• Rozmnoží vaše obchody a zmenší vaše výdaje.

• Zvýší činnost, prodlouží život a učiní jej hodnějším, aby byl žit.

• Vyvine více práce a lepší jakosti, nežli je možno bez ní.

• Učiní člověka vyváženějším, duševně vyrovnanějším a optimističtějším.

• Povznese vaši vážnost a oblíbenost u vašich zřízenců.

• Zjednoduší spoustu rozrušujících podrobností a osvobodí vás pro větší, tvůrčí dílo.

• Uschopní prostředního člověka, aby vykonal více než jiní s mnohem většími vlohami.

• Zvýší vaši zdatnost, protože zvýší vaši sebedůvěru a sebeúctu.

• Zachová výsledky vaší práce, takže vám nebude třeba znovu a znovu začínati. Umožní vám nalézti to, čeho okamžitě potřebujete, takže nebudete mařiti drahý čas sháňkou po tom.

• Umožní vám lépe užívati svých zkušeností a zachrání vás před pastmi a obchodními pohromami.

• Zvýší vaši sebeúctu a sebedůvěru a tím také úctu a důvěru jiných ve vás. Vytvoří ve vás zvyk konati práci dokonale místo ledabylého, nedbalého zvyku polovičního vykonávání díla.

• Učiní vás příjemnějším člověkem, protože duševní zmatek unavuje mozek, zvyšuje nervosu a směřuje k pesimistické náladě.

• Odstraní trápení a ony drobné svízele, pocházející z neschopnosti vyčistiti ovzduší kolem sebe od malých, sužujících a unavujících podrobností.

• Opatří vám volný čas. Člověk s organizační schopností má čas navštíviti své přátele, jíti do zábav, cestovati, protože jeho soustava zaň pracuje.

• Dobrá soustava zkracuje cestu k cíli, protože osvobozuje mysl od tisícerých nesnází a svízelů, odstraňujíc podrobnosti a nevolnictví, jímž prochází nesoustavný člověk.

XIV.

Je hanba

• Býti líný, nevšímavý, netečný.

• Konati chatrnou, ledabylou, nezdařilou práci.

• Míti hrubé, neotesané, odpuzující způsoby.

• Zatajovali schopnost, protože máte jen jednu.

• Žíti napolo, když možno žíti plně.

• Uznávati chybu a neusilovati o její nápravu.

• Nedbati úzkostlivě čistoty své osoby a svého okolí.

• Býti hrubě neznalý obyčejů a zvyklostí dobré společnosti.

• Odkopnouti žebřík, po němž jste se vyšplhal na své místo.

• Vyhýbati se zodpovědnosti v politice, nebo býti netečný k obecnému blahu.

• Neznati sil, jež povznášejí vzdělanost naší země.

• Nebýti způsobilým k rozumné rozmluvě o běžných otázkách.

• Neznati dosti o zákonech zdraví, abyste mohl žíti a prospívati na těle i duchu.

• Neznati ve skutečnosti ničeho po vědecké stránce o věcech, jež vidíte, jichž užíváte a z nichž se těšíte každý den svého života.

• Nemíti rozumných vědomostí o obecných záležitostech světových a o vzájemných stycích národů.

• Býti dnes naprosto neznalým volným škol, levných novin, časopisů a okružních knihoven.

• Hlasovati slepě pro stranu, dobrou nebo špatnou, místo pro zásadu, jen proto, že jste tak činili dlouhá léta.

• Býti tak ovládán choutkou nebo vášní, že vaše užitečnost a úloha ve společnosti jsou porušeny.

• Býti naprosto neznalý přírodovědy, neznati ničeho o vědě, na níž se zakládají krásy a divy přírody.

• Nemíti jasné představy o zemi, v níž žijete, neznati jejich dějin, jejího průmyslu a životních podmínek jejího lidu.

• Neznati ničeho o hnutí pro zdokonalení lidstva a nepomáhati mu v mezích svých možností buď časem, nebo penězi.

• Žíti uprostřed škol, knihoven, museí, přednášek, obrazáren a pokrokových sdružení, nepoužívaje jejich předností.

XV.

Nápisy na hřbitově úpadku

• Neměl taktu.

• Starosti ho zabily.

• Neměl záloh.

• Neměl vytrvalosti.

• Nebyl schopen rozhodnutí.

• Byl příliš citlivý.

• Nedovedl říci: „Ne“.

• Měl přespříliš zdaru.

• Nenašel svého místa.

• Lpěl na svých předsudcích.

• Troška úspěchu ho ochromila.

• Byl zadáven sobectvím.

• Nepodařilo se mu stráviti své vychování.

• Byl příliš pyšný, aby se zeptal.

• Neměl na mysli svou slabou stránku.

• Činil všechno „jen pro tu chvíli“.

• Neměl ohně, který zažehuje moc.

• Nezamiloval si svého díla.

• Vjel do jedněch kolejí a nemohl vyjeti.

• Byl prodavačem, nenávidějícím loket.

• Nenaučil se zbaviti se odpadků.

• Byl rozdrcen lavinou podrobností.

• Nenaučil se prováděti práci dokonale.

• Miloval pokoj, nemiloval boje.

• Byl obětí rady nahodivšího se člověka.

• Zničil svoji soudnost, nedůvěřuje jí.

• Nedovadl přeměniti své vědění v moc.

• Nedostávalo se mu schopnosti shodnouti se s jinými.

• Znal dosti, nedovedl však těžiti z toho.

• Neviděl člověka na druhém konci obchodu.

• Nedovedl vložiti odvahu na místo výchovy a jiných pout.

• Nebyl člověkem dříve, než se stal právníkem, lékařem, obchodníkem nebo politikem.

XVI.

Proč se nevyšinul nad drobné obchody

• Snažil se udělati všechno sám.

• Nevěděl, kterak inserovati.

• Neudržoval se na úrovni doby.

• Chtěl ušetřiti přijímáním laciných sil.

• Na jeho slovo nebylo lze spolehnouti se.

• V soustavnosti viděl zbytečné puntičkářství.

• Znesnadňoval svůj pokrok skrblením.

• Neplatil směnek včas a ztratil úvěr.

• Neměl schopnosti znásobiti se v jiných.

• Myslil, že nestojí za to, všímati si maličkostí.

• Jeho výraz vždy trochu dobu předbíhal, jeho zboží vždy trochu za dobou pokulhávalo.

• Zničil svoji způsobilost k větším věcem tím, že se zahrabal do podrobností.

• Svými prvními úspěchy stal se příliš sebedůvěřivým, překotně jednajícím.

• Nikdy nepochopil, že liberální politika vítězí při tvoření obchodů.

• Myslil, že může ušetřiti peníze, které jeho konkurenti platí za inserci.

• „Obchodnické triky“ podkopaly jeho úvěr a zničily jeho dobrou pověst poctivého jednání.

• Na zodpovědná místa dal lidi bez výkonné schopnosti a vůdčích vlastností.

• Neznal ceny dobrého vkusu u kupce, domnívaje se, že to, co ušetří z platu, je čistý zisk.

• S jeho obchodem to šlo stále dolů. Časy byly u něho vždy „špatné“, peněz „poskrovnu“ a obchod šel „jen tak-tak“.

• Myslil, že nemá ceny, aby porovnával svůj obchod s obchodem svého nejšťastnějšího konkurenta, nebo aby studoval jeho pravidla.

• Sám byl pesimistou a od něho se nakazili všichni zřízenci, plníce tak ovzduší závodu stísněností.

• Dovedl strojiti plány, nikoli jednati, a neznal dosti lidské povahy, aby se obklopil zdatnými spolupracovníky.

• Nekupoval podle potřeb zákazníků, ale podle své záliby, nebo takové věci, od nichž bylo možno očekávati nejvíce zisku.

XVII.

Proč mu byl život zklamáním

• Hleděl naň příliš vážně.

• Nedopřál si času k zábavě.

• Vyčerpal své společenské schopnosti nadužíváním.

• Ušetřil peníze, vyhladověl však ducha.

• Myslil, že bez bohatství nelze být šťastným.

• Nerozvíjel svého lidství úměrně se svými obchody.

• Nežil ve vyšších polohách, ale u základů své bytosti.

• Padl za oběť zvyku a zručnosti, nebyl větší svého povolání.

• Obětoval přátele svého mládí a neměl času nalézti nových.

• Nikdy se nenaučil umění čerpati potěšení z prostých, všedních věcí.

• Rozvinul nesmírnou sílu přijímací, nenaučil se však dávati.

• Díval se stále dozadu nebo dopředu a tak mu unikala blaženost právě předcházejících hodin.

• Nedovedl oceniti toho, co měl, ježto neměl tolik jako ti, kterým záviděl.

• Nenaučil se tomu, aby se radoval z přítomné chvíle, ale shledal, že uprchlé štěstí bylo přeludem.